reklama
 

Když se řekne MDŽ: Zapomeňte na červené karafiáty a chlebíčky

Rudé karafiáty, obložené chlebíčky a moře alkoholu... Možná i to se vám vybaví, když se řekne Mezinárodní den žen. A možná je to škoda. Víte, proč se začal slavit, jaký byl původní motiv a kdo svátek žen odstartoval? Pojďte se s námi ohlédnout za dnem, který v Česku každoročně budí přinejmenším rozpaky.

Foto: iStock

Mezinárodní den žen je od roku 2004 označen v českém kalendáři za významný den. Tradičně připadá na 8. březen, původně ale neměly oslavy pevné datum, probíhaly také v únoru nebo až v polovině března. Co vše se k MDŽ vztahuje a s čím se svátek pojí?

MDŽ je mezinárodně uznávaný svátek, který má v našich končinách mírně nahořklou příchuť. Mnozí si ho ještě pojí s érou komunismu, rudou barvou a mnohdy bujarými oslavami. Lehce úsměvná se může zdát i skutečnost, že svátek často slavili spíše muži, kteří na zdraví svých (i cizích) žen bohatě připíjeli.

Vše má ale svůj vývoj a to, co bylo před padesáti lety víc než samozřejmé, dokáže dnes vzbudit nemalé rozpaky. Nálada ve společnosti se posunula daleko od červené a mnohé tradice vzaly zasvé. Ne vždy je to ale nutné. To, co nám mnohdy zoufale chybí, je (krom lepší nálady) i tolik potřebný nadhled.

Co bylo na počátku

Mezinárodnímu dni žen, svátku v jeho dnešní podobě, předcházely ženské demonstrace. Koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století se - tradičně o nedělích na konci zimy - konaly v USA na popud tamní socialistické strany pochody za ženskou rovnoprávnost a volební právo. 

Neohrožené švadleny

S 8. březnem se pojí několik dalších událostí. Základní souvislost se váže už k březnu roku 1857, kdy ve Spojených státech stávkovaly pracovnice textilních továren (tzv. "garment workers"), a žádaly zlepšení pracovních podmínek. 

Nic moc se tehdy nezměnilo, a až za dalších mnoho let, v roce 1908, se newyorské švadleny rozhodly dát o sobě znovu a důrazněji vědět. Uspořádaly tehdy demonstraci, které se zúčastnilo víc jak 15 tisíc žen. Požadovaly zkrácení pracovní doby, zvýšení platu, ukončení dětské práce a v neposlední řadě možnost volit. 

Chléb, růže a ženy

Průvod městem provázelo heslo "chléb a růže", kdy chléb měl symbolizovat ekonomické jistoty a růže lepší životní podmínky. Na základě protestu vyhlásila tehdejší Socialistická strana USA tzv. "Národní den žen", nikoli však na 8. březen, ale na poslední únorovou neděli. Poprvé se tedy ženský svátek, Národní den žen, konal v USA na konci února 1909.

Ne všude je symbolem MDŽ rudý karafiát

Ne všude je symbolem MDŽ rudý karafiát

V Itálii tradičně darují muži ženám žlutou mimosu. Tehdejší komunistická politička Teresa Mattei (1921 - 2013) si v roce 1946 tuto květinu zvolila, a to z úsporných důvodů. Měla totiž pocit, že francouzské symboly tohoto dne - fialky a lilie - jsou pro Itálii tehdejší doby příliš vzácné a nákladné.

Svátek žen bez pevného data

V Kodani se v létě roku 1910 konala první mezinárodní ženská konference "Druhé internacionály", na které si německá socialistka Klára Zetkinová prosadila, aby svátek žen ("IWD") neměl pevně stanovené datum. Delegátky (100 žen ze 17 zemí) souhlasily s touto myšlenkou jako s dobrou strategií na podporu rovnoprávnosti pohlaví.

Následující rok byl Mezinárodní den žen poprvé oslavován více než milionem lidí v Rakousko-Uhersku (svátek připadl na 19. březen). Slavilo se i v Německu, Dánsku a ve Švýcarsku. Američané si nadále ponechali oslavy na poslední únorovou neděli. 

Co se přihodilo v Rusku

Ruské ženy si poprvé svůj den připomněly v roce 1913. Rok nato se po celé zemi konaly rozsáhlé demonstrace.

Pevné datum - 8. březen - se ustálilo až po první světové válce, a to zejména pod vlivem velké ženské demonstrace v Petrohradě roku 1917. Ta těsně předcházela známé únorové revoluci, která se konala poslední únorovou neděli. 23. únor podle juliánského kalendáře však odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského. 

Zmiňované petrohradské ženy vyšly v únoru 1917 do ulic s heslem "chléb a mír". Požadovaly konec války, tragického nedostatku potravin a v konečném důsledku také konec carské diktatury. O sedm dní později byl ruský car Mikuláš II. Alexandrovič donucen k abdikaci a prozatímní vláda udělila ženám v Rusku hlasovací právo.

Mezinárodní den žen se díky těmto událostem definitivně ustálil na 8. březen. Od roku 1975 je svátek oficiálně uznán také Organizací spojených národů a je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

MDŽ a současnost

Dnes je Mezinárodní den žen v některých zemích státním svátkem a oslavou ženskosti, jinde je zase zcela ignorován. V bývalých zemích východního bloku je mnohdy zpochybňován díky vzpomínkám na propagandistické zneužití svátku se vším, co k němu tehdy patřilo…

Ať už MDŽ slavíte, či nikoli, nespornou pravdou  zůstává, že jde o den s pohnutou historií a důležitý mezník na cestě za rovnoprávnost pohlaví.

Pětileté děvče kopíruje celebrity. Zvládne Angelinu Jolie i Serenu Williams | Video: Instagram/Stefani Chaglar

Mohlo by vás zajímat

reklama
reklama
reklama