Tři britští herci -Adam Long, Daniel Singer a Jess Borgeson - napsali dílo tak, aby bylo otevřeno momentálním improvizacím, tudíž se jednotlivé interpretace jejich textu mohou v mnoha detailech lišit. Herci zvládnou sehrát nesčetně postav i v jediné parodii a v pauzách představujíce sami sebe uvedou další kus.

Nicméně ve všech případech zůstává hysterický humor, jenž nenechává na Shakespearovi nit suchou. Jedna z nejznámějších klasik - Romeo a Julie - je zparodována hned na začátku. Druhá část si bere na "paškál" až absurdně morbidní hru Titus Andronicus, v němž je pomsta hlavního hrdiny představena jako cooking show a herci se hurónsky zasmějí myšlence, že ve stylu "Tita" by se dnes Shakespeare uživil coby autor hollywoodských akčních thrillerů a horrorů.

I tragédie jsou rázem k smíchu 

Tragický příběh Otthela, údajného Afroameričana, je vyprávěn v rapové písni ("Povím vám vo jednom chlápkovi, co měl černý tělo. Měl rád bílý roštěnky a jmenoval se Othello."). Trojice autorů však některé hry představila tak říkajíc v zastoupení. Komedie jsou smíchány do jediného  překombinovaného vyprávění a osudy britských panovníků  jsou ukázány jako jeden velký sportovní zápas (v původním představení šlo o americký fotbal, v české mutaci hrají králové hokej).

Hektickým koncertem replik se stává sám o sobě závěr. Herci "zapomněli" na předvedení Hamleta, takže se ho snaží dovyprávět co nejrychleji a když se jim to podaří, zkouší to ještě několikrát rychleji a stručněji.

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková