reklama

Reportáž: Vyzkoušeli jsme lekci breakdance s mistrem světa

Potit jsem se začala už po deseti minutách. Spojit pohyb s tancem ale má něco do sebe. Kromě kondice se dostanete i do umělecké nálady.

Foto: iStock

Moje taneční kariéra by se dala rozčlenit do dvou etap. První bylo vytoužené sólo čarodějnice v tanečním kroužku, které jsem absolvovala v první třídě. Druhá, to byl třeťák na gymplu a páteční večery s cílem obsadit barový stůl a vystřihnout své nejlepší taneční pohyby. Hodina breakdance pak započala etapu číslo tři. Byla to makačka.

Breakdance nebo taky b-boying, jak jej nazývá sama komunita, vznikl v newyorském Bronxu na začátku sedmdesátých let minulého století. Z tanečního stylu a z jednoho z pěti základních elementů hiphopové kultury se postupně vyvinul i celý životní styl, který se vyznačuje specifickým druhem oblékání, hudbou, ale i známými osobnostmi.

Jedna z takových celebrit vedla poslední zářijový víkend na pražských Vinohradech hodinový workshop b-boyingu. Řeč je o Michaelu Rosemannovi aka Mikelovi z berlínské skupiny Flying Steps, která v té době brázdila Českou republiku s představením Red Bull Flying Bach, moderním ztvárněním Dobře temperovaného klavíru od Johanna Sebastiana Bacha. Že klasika a breakdance opravdu jdou dohromady, jsem se přesvědčila hned večer v Hudebním divadle Karlín, ale nejdřív jsem si musela zkusit, jak tanečníci na takovou show vůbec trénují.

Funkční, ale mimo

Na sobě mám legíny, tenisky a držím láhev s vodou. Už při příchodu mi dochází, že jsem s funkčním oblečením tak trochu mimo. Všude vidím jen volná trička, tepláky a pohodlné kecky, ve kterých se odráží celková uvolněnost breakdance. Po prvních minutách, kdy nám Mikel ukazuje základní kroky, takzvaný footwork, se dívám na ostatní. I když pár účastníků jsou stejní začátečníci jako já, v uvolněném oblečení to stejně vypadá, že jim kroky jdou podstatně lépe. Jakmile Mikel zpozoroval, že většina lidí z kurzu už breakdance nějaký ten pátek dělá, začal se soustředit na pilování celé taneční sestavy. Ta spočívala ve spojování několika pokročilých moves, tedy prvků breakdance, dohromady. Šlo se dokonce i na podlahu.

Ačkoliv jsem se o akrobatické kousky na zemi ani nepokoušela a kroky, které jsem si nezapamatovala (takže skoro všechny), nahradila hopsáním, tanec mi dal pořádně zabrat. Postupně jsem zjišťovala, že běhání ani cvičení ve fitku mi nejsou moc platné. Breakdance prostě není sport, ale tanec a to znamená, že využívá hlavně stabilizační systém a střed těla. Zabrat vám dá ale pořádně.

 

Staří i mladí, holky i kluci

Po nácviku choreografie se utvořilo kolo a následovaly přátelské battly, kde mohl Mikelovi každý ukázat, co v něm je. Předvedly se děti z pražské taneční školy Prague Breakin School i zkušenější tanečníci a tanečnice (někteří přijeli až z Prostějova!). Už skladba všech "studentů" na hodině dokázala, že breakdance může dělat každý. Holky, kluci, mladí i staří. "Mně samotnému je 39 a v Berlíně učím nejen malé děti, ale třeba i skoro padesátiletého pána," sdělil mi Mikel na dotaz, kdy je dobré s breakdance začít.

Doprostřed improvizovaného kola jsem se neodvážila, ale výhoda breakdance je, že ke zlepšení stačí jen kousek místa a chuť začít na sobě makat. Způsobů, jak se dostat do sedla (nebo na hlavu), je spousta. Někdo sleduje YouTube, kde jsou taneční kroky natočené i ve zpomalených záběrech, ale pro rychlejší progres je dobré navštěvovat lekce, kterých je v Praze, ale i ostatních větších městech Česka poměrně dost. A co je v breakdance největší úspěch? "Je to stejné jako se vším. Cesta je cíl, takže hlavní je vydržet, být stále kreativní a najít si svůj vlastní styl," poradil mi po workshopu Mikel.

 

Špička vás může uživit

Je jen na vás, jak chcete b-boying pojmout. Buď ho můžete dělat pro sebe, pro své tělo a mysl a sdílet tanec jen s lidmi z komunity, nebo breakdance budete brát závodně a budete se snažit prorazit v soutěžích napříč celým světem. Nejenže se rychle proslavíte, ale na špičce si můžete i parádně vydělat. Třeba na prestižní soutěži Silverback Open Championships ve Filadelfii to může být až 100 000 dolarů.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama