Jmenuju se Soul. Jsem francouzský buldoček. Nebo možná pitbuldoček, nevím přesně, jak to mám v pase. 

Moje Panica tvrdí, že nejsem úplně čistý, prý jsem asi líznutý (stále nevím, co to znamená) pitbullem nebo staffordem. Brzo mi bude devět měsíců. Prý jsem ještě štěně, ale mají snad štěňata práci? Protože já ano - dostal jsem místo redaktora. Takže kdo je tady štěně, hm?

Znamená to, že pro vás budu něco psát. Ještě přesně nevím co, ale budu nad tím přemýšlet každý den kolem oběda. Tou dobou mívám přestávku ve spaní.

Žiju v Bratislavě. V bytě. Mojí nejoblíbenější místností je asi ložnice. Ale mám celkem rád i koupelnu. Vlastně mám koupelnu asi stejně rád jako ložnici. A teď si v ní vytvořím pracovnu! V koupelně je totiž skvělý kobereček. Často na něm lehávám. Je měkký a voňavý. Panica ho často vyměňuje a pere, asi aby se mi na něm dobře leželo. Někdy si do koupelny přestěhuju i svůj pelech z pokoje. Když nikdo není doma. To mě pak nikdo neruší a můžu tu spokojeně relaxovat.

Ještě bych chtěl říct, že mám jednu Panicu a jednoho Pána. Ti jsou pořád se mnou a všude se mnou chodí. A hodně cestujeme. Mám to rád, v autě se mi dobře spí. Nastoupit do auta umím už dlouho. I vystoupit! Nemůžu se teď rozhodnout, jestli radši nastupuju nebo vystupuju. Už jsem jel i vlakem. To bylo také fajn. I výtahem už jsem cestoval. Letadlem ještě ne, ale nebojím se.

Mezi moje záliby patří hraní. Panica tvrdí, že si nejraději hraju s potkanem. Bílým nebo černým. Nechápe, že to není hra, ale lov. 

Co se hraní týče, mám rád, když mi Panica háže míček. A mám rád hru, která začíná slovy: “Soule, pojď sem!” Pak vím, že si Panica chce hrát, a tak hned zahajuju hru na honěnou. Někdy ji ale musím zklamat. To když nemám náladu. Pak jenom přijdu k ní a jdeme domů. Naštěstí se nezlobí.

Zapomněl jsem zmínit, že zbožňuju papuče. To jsou ty nejlepší hračky, jaké kdy vymysleli. S nimi se dá robit naozaj všetko! Můžete je tahat, honit, když jsou obuté, přetahovat se o ně s nohami, hryzat je, kousat. Už jsem viděl všelijaké barvy, tvary i materiály. Se všemi je super zábava, někdy i na půl dne. Doporučuju.

Ještě bych se chtěl přiznat, že jsem Slovák. Pocházím sice z Maďarska, ale vůbec si to nepamatuju. Ani jsem se nestihnul naučit maďarsky, umím jenom slovensky. Teď se učím česky, aby po mně moje články nemusely holky z redakce překládat. Že prý vy Češi nemáte slovenštinu moc rádi.

Takže na tom pracuju. Od pána z recepce jsem se naučil, co je pokoj nebo snídaně. Nechápu, proč říkáte míček, když je to loptička. A že prý spálňa je ložnice. Vy Češi jste vážně srandovní. Snad si zvyknu.