reklama

Příběh: Manželova závislost na internetu nás ničí

Možná jsem zachránila naše manželství, firmu i manželovu dobrou pověst.

Foto: Isifa/Thinkstock

Možná jsem zachránila naše manželství, firmu i manželovu dobrou pověst. Říkám možná, protože, jak jsem se již párkrát přesvědčila, závislost na internetu, resp. on-line hrách, je těžká a nesnadno zvládnutelná diagnóza.

To si ale manžel nechtěl dlouho připustit. Mám-li se vrátit na začátek, musím začít takto: Brali jsme se, když nám oběma bylo 28, ve 30 se nám narodil Lukáš, o rok a půl později Eliška. Bydlíme ve středně velkém městě, kde se díky štěstí i náhodě manželovi podařilo před třemi lety koupit od města velké a krásné prostory bývalé mototechny. Manžel, vyučený automechanik, si otevřel autoopravnu s kompletním servisem, já ve vedlejších prostorách provozuju dětské centrum, oběma se nám daří velmi slušně.
Manžel se ale před dvěma, ve svých 38 letech, zbláznil do počítačových her.

Nejdřív jsem tomu nepřisuzovala bůhví jakou vážnost, prostě si občas zalezl do pracovny, aby se odreagoval a zahrál si nejdřív dámu, pak šachy. Já jsem se věnovala dětem, vaření, úkolům, a když už jsme měla pocit, že se manžel odreagovává příliš dlouho, prostě jsem ho na to upozornila. On pokorně vypnul počítač a bylo… chod rodiny ani podnikání to nenarušovalo, manžel plnil své "manželské" povinnosti na jedničku.

Pak ale přišel playstation

A já, kráva, jsem ho manželovi sama koupila. Viděla jsem, že ho to hraní baví, a protože v servisu opravdu makal, těšil se dobré pověsti, pro zákazníky dělal maximum a ti se k němu rádi vraceli, říkala jsem si, že si takovou drobnost zaslouží. A tušíte správně… Playstation se postupně stával mojí noční můrou a manželovým nočním kamarádem. Trávili spolu stále více času, už jsme spolu neusínali. Manžel chodit do postele stále později, někdy až k ránu. Kruhy pod očima, únava a nervozita se začaly podepisovat nejen na našem soužití, ale i na jeho podnikání. A v neposlední řadě tím začínaly trpět i děti.
Konec úžasného manžela i spolehlivého šéfa.

Čtěte také: Závislost na mailu, Facebooku a mobilu: 5 příznaků

Po pár měsících za mnou začali chodit manželovy zaměstnanci a nenápadně se vyptávali. Co prý s manželem je, jestli není nemocný, jestli ho něco netrápí, jestli se náhodou nerozvádíme atd. I zákazníci už začali pozorovat změny v manželově chování. Tohle utrpení trvalo několik měsíců. A bylo plné hádek, slz, křiku, výčitek, omluv a slibů. Sliboval on - že přestane. Nepřestal. Když jsem ho ráno našla místo vedle sebe v posteli u počítače v pracovně, jak pije osmé kafe, nespal ani minutu a hrál hru zvanou tanky, byla to poslední tečka.

Zítra jdeme k psychologovi, jinak dávám žádost o rozvod

Pronesla jsem a myslela to (téměř) vážně. Manžel zase sliboval, i když tušil, že jeho záliba ho začíná zotročovat! Vyjmenovala jsem mu postupně všechny argumenty a okolnosti, které se kvůli jeho stupidní vášni začínají obracet k horšímu. Paradoxně je všechny uznal, jen se strašně bál a styděl jít k lékařům, odborníků, do poradny a nedej bože k psychologovi. Nakonec jsme uzavřeli dohodu!

Půjdou tanky, jinak půjdeš taky…

Byla středa, a tak jsem manželovi de facto nařídila, aby si na mě udělal čas v sobotu večer, ať na celý den vypadne někam ven a přijde domů v 18.00 hod. přesně. Už v pátek jsem odvezla děti k babičce a hned v sobotu ráno, jakmile manžel odešel z bytu, jsem se pustila do díla. Psala jsem si všechny argumenty na papír, snažila jsem se vzpomenout na všechny dotazy našich známých, zaměstnanců a především našich dětí. "Maminko, proč s námi táta nevečeří? Proč si s námi nehraje? Čím jsme tatínka naštvali, že už se s námi nebaví? Proč s námi nechodí na výlety, do kina, proč nás nevozí do školky?"

Náš tip: Jak vypadá závislost na on-line hrách

Vše jsem si pečlivě připravovala, včetně možných scénářů našeho rozvodu i dělení našeho podnikání. Došlo i na potencionální alimenty. Nakonec z toho byla celá složka, přichystaná na večer. Vše jsem si několikrát přeříkávala u zrcadla a moje odhodlání, rozebrat manžela na prvočinitele, se stupňovalo. Až přišel večer.

Seď, poslouchej a nepřerušuj mě!

Na šestou hodinu jsem uvařila luxusní večeři, otevřela víno a hned, jak se manžel objevil ve dveřích, jsem ho posadila ke stolu a poprosila, aby nemluvil, dokud mu nedám slovo. Kdyby celá situace nebyla spíše smutná a tragická, kdybych nemluvila o rozvodu, o morálním i jiném poklesku muže, kterého stále miluju, pak bych musela říct, že jsem na sebe v tu chvíli byla hrdá.

Mluvila jsem spatra a natolik sugestivně, že když jsem manželovi přednesla všechny důvody, proč by měl okamžitě s hraním her přestat, včetně ujištění, jak moc ho miluju já i naše děti, a taky varování, že tahle večeře je asi poslední. Manžel se rozbrečel… nakonec konstatoval, že je idiot, když byl díky své závislosti slepý k tomu, že přichází o rodinu, zákazníky a přízeň zaměstnanců. Kál se a sliboval, jako už mnohokrát.

Ne, nevěřím ti, že se změníš - chci to černé na bílém!

Okamžitě přijmeš všechna možná opatření, abys nemohl dál hrát, zrušíš účty, vyhodíš nebo prodáš playstation. A hlavně, jakmile tě načapám, že se jen pokusíš zapnout jakoukoli on-line hru - zaplatíš! Zaplatíš 5000 Kč, které použiju na dovolenou, kam ale pojedu pouze já a děti, bez tebe a tak už to bude navždy! "A chci to všechno černé na bílém," předložila jsem mu papír se sepsanými požadavky. Připadala jsem si v tu chvíli jako dominantní panička, která stírá podpantofláka, až jsem se musela v duchu smát. Jenže sranda to nebyla a manžel se zarudlýma očima podepsal.

Vyhráno ještě nemáme

Už měsíc manžel seká latinu a naopak se nám vše snaží vynahradit. Na každý víkend plánuje výlety, s dětmi byl v kině snad 5x za poslední tři týdny. Ve firmě opět funguje plný entuziasmu, zákazníci i zaměstnanci ho opět chválí. A tak jen doufám, že se nic nezmění. Pokaždé, když si jdeme lehnout a manžel jde kolem pracovny, vidím na něm, že ještě zdaleka nemám/e vyhráno. Ale milujeme se a to je dobrý předpoklad pro to vše zvládnout a být spolu šťastni!

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pracovala jsem s manželem v jedné kanceláři: Peklo!

Žiju se dvěma muži a jsem spokojená. Vadí vám to?

Odpovídáte: 10 vět, které zaručeně vytáčí vašeho muže

 

 

 


 

Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama