Zatímco Černobílý svět jde do kin až 26. ledna, Muži, kteří nenávidí ženy mají premiéru ve čtvrtek 12. ledna.

Autor předlohy, Stieg Larsson, byl za svého života mimořádně aktivním levicovým novinářem a mimo jiné odpůrcem sexuálního násilí. V patnácti letech byl svědkem hromadného znásilnění mladé dívky a trauma spojené s výčitkami ho nutilo v knihách se vracet k tomuto námětu. Nezůstal pouze u literatury - v roce 1977 pomáhal ženským oddílům eritrejských povstalců v používání granátometů. Pro některé čtenáře se může téma zdát fanaticky prosazované, ale původní kniha, stejně jako její dvě pokračování si díky svým příběhům zajistily milióny lidí čtoucích se zatajeným dechem a již dvě filmové adaptace - jednak ve Švédsku režírovanou Nielsem Oplevem a nyní pod hollywoodskou taktovkou Davida Finchera.

Vstoupit do galerie | 11 Zesnulí milionáři. Podívejte se, kdo vydělal nejvíc po smrti

Hlavní část příběhu začíná, když novinář Mikael Blomkvist (Daniel Craig) dostane krátce po prohraném soudním sporu nabídku vyšetřit tajemství ne zrovna lidumilné rodiny Vangerů spojené přinejmenším s jedním násilným činem. Zprvu nezávisle na Blomkvistovi sledujeme příběh Lisbeth Salanderové, asociální, ale technicky geniální dívky, která si zažívá peklo se svým poručníkem. 

Fincherův film je stejně atraktivní a atmosférický, jako je kniha čtivá. Výborně zobrazuje agresi i sexuální napětí, vůči němuž se těžko vymezují nejslabší členové společnosti.

Černobílý svět se oproti tomu odehrává v prostředí, které se snaží tvářit maximálně mírumilovně. Na americkém jihu počátku 60. let nejsou ani tak důležité genderové otázky, jako spíš rasové, ale tématem příběhu je obecně vzpoura proti dosavadním konzervativním tradicím. Mladá novinářka Eugenia, všemi přezdívaná „Skeeter" (Emma Stoneová) odmítá představy své matky, podle nichž by se měla rychle vdát a místo toho rozjíždí vlastní literární kariéru zpracováváním řady příběhů černošských služebných s postavením pořád blízkému otrokyním. Jejími nejbližšími zpovědnicemi jsou stará Aibeleen Clarková (Viola Davisová), oddaně sloužící, ale plná bolesti a potížistka Minny Jacksonová (Octavia Spencerová). Naopak jejich protivnicí je místní aktivistka a po většinu času "puťka" Hilly Holbrooková (Bryce Dallas Howardová). Ta se snaží ještě víc zpřísnit podmínky jižanského apartheidu. 

Oba filmy, s rozličnou atmosférou a příběhem, zcela určitě oslavují moderní nezávislé ženské postavy narážející na tvrdou stěnu okolních očekávání. Černobílý svět se ovšem soustředí na bariéru složenou z konvencí. Alespoň na Západě vidíme, jak se tyto předsudky o tradičních "rolích" (z genderového i rasového hlediska) hroutí. Larssonův příběh vypráví o něčem méně překonatelném - zvířecích a psychotických impulzech skrývajících se v některých lidech a tím dosahuje nadčasovosti.

Obě díla si zaslouží naši pozornost a následnou diskuzi.