Mám dluhy a nikdo to neví. Stydím se říct si o pomoc
Dlužím dvě stě tisíc a vůbec netuším, jak je splatím. Manžel by mi asi pomohl, jenže já se mu to stydím říct. Nechci přiznat svoji slabost.
Mám manžela, dítě, práci, spořádanou domácnost. Na první pohled úplně obyčejný a vlastně šťastný život. Kdybych nedlužila dvě stě tisíc a vůbec netušila, jak je splatím. Manžel by mi asi pomohl, jenže já se mu to stydím říct. Nechci přiznat svoji slabost.
Místo abych se mu svěřila se svým problémem, který je vlastně i jeho problém, když jsme se vzali, každý den se děsím, kdy na to všechno přijde. Sice všechno řádně splácím a dál už si nepůjčuju, ale i tak cítím, že se dostávám do slepé uličky, kdy už nebudu vědět, jak dál.
Splácet z mateřské?!
Manžel totiž začal mluvit o tom, že si k našemu šestiletému chlapečkovi, který právě nastoupil do první třídy a je už tím pádem samostatnější, pořídíme druhé dítě. Chtěla bych to také, jenže jsou tu moje dluhy. Jak je budu splácet, když budu na mateřské? Měsíční splátka by z toho už tak malého příspěvku od státu byla dost výrazně znát.
A tak se snažím to oddalovat, dokud to půjde, a než to vyřeším, jsem dokonce odhodlaná brát tajně antikoncepci a manželovi tvrdit, že se nám to prostě nedaří. Vím, že je to otřesné, a že to zní jako ze špatného amerického filmu, jenže stud vás prostě ovládne.
Nejhorší tajemství
Věřím tomu, že lidé jsou tolik zadlužení i kvůli tomu, že o tom nikomu neříkají. Jejich blízcí by určitě nedopustili, aby si půjčovali stále víc a víc. Navíc na úplné nesmysly. Za co myslíte, že jsem ty peníze utratila já? Za oblečení, kosmetiku a oblečení pro prcka...
Aby nebylo nápadné, že trávím moc času v obchodech, začala jsem tehdy nakupovat přes internet. Samozřejmě jsem většinu věcí objednávala ze zahraničí, takže o to dražší zásilky byly. Jenže já na tom byla úplně závislá.
Čtěte také: Test: Utrácíte zbytečně moc peněz?
Začalo to tím, když jsem se po mateřské vrátila do práce. Najednou jsem měla větší příjem peněz, a také jsem v kanceláři a mezi lidmi chtěla zase vypadat dobře. A tak jsem nakupovala a nakupovala... Jenže výplata na to nestačila. Nejprve jsem šla do mínusu na svém účtu. Pak jsem si vzala první půjčku.
Pak mi do schránky přišla "výhodná" kreditní karta s padesáti tisíci. Potom se ve mně konečně hnulo svědomí a vzala jsem si další půjčku s výhodnějším úrokem, abych ty dvě nevýhodné splatila. Jenže než jsem stihla peníze z účtu rozeslat na správná místa, zase jsem podstatnou část utratila...
Ještě pár let
Až když partner přišel s tím, že se vezmeme, uvědomila jsem si, že už se nemůžu chovat jako malé dítě a musím s tím okamžitě přestat. Přestala jsem. Jenže dluhy nezmizí jen správným rozhodnutím. A tak teď sice splácím, ale jde to tak pomalu!
Děkuju při tom Bohu, že aspoň byt máme vlastní po prarodičích, a tak jsou moje splátky jedinou větší zátěží naší domácnosti. Před manželem se mi to zatím daří tutlat, ale bude trvat ještě pár let, než to všechno splatím...
Vážně nevím, jak z toho ven. Takže pokud někdo z vás uvažuje o nějaké půjčce nebo kreditní kartě, ihned si to zakažte. Na mně dobře vidíte, jak to dopadá.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
7 věcí, které můžete udělat ihned, abyste byli úspěšní
5 tipů, jak si říct o zvýšení platu a neudělat chybu
Pár chytrých způsobů, jak získat slevu skoro na všechno
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
