Loučení s dcerami bylo bolestné, říká Bára Basiková
Už více než dvacet let patří mezi stálice tuzemské hudební scény. Nikdy přitom nezapadla do podbízivého průměru. V osobním životě si prošla mnoha turbulentními vztahy.
Už více než dvacet let patří mezi stálice tuzemské hudební scény. Nikdy přitom nezapadla do podbízivého průměru. V osobním životě si prošla mnoha turbulentními vztahy.
Dnes říká, že rodina a děti jsou pro ni na prvním místě, daleko před kariérou. Přesto nedávno po dlouhých dvanácti letech vydala nové sólové album. "Chtěla jsem udělat radost svým příznivcům a podělit se s nimi o tu euforii, co jsem při natáčení zažívala," říká Bára Basiková.
Muziku na desku vám napsal mladý hudebník Václav Noid Bárta. Svým zvukem i poetikou textů přitom nové písničky výrazně odkazují na dobu 80. a 90. let. Byl to záměr - návrat k hudebním kořenům?
Záměr to v žádném případě nebyl, spíš náhoda. Ale přesto si myslím, že album je moderní, nadčasové a zvukové hodně progresivní. Ten ideální zvuk a melodiku, která mi skvěle sedí, má na svědomí právě Noid, jemuž se podařilo vystihnout mé pěvecké přednosti a dispozice.
V případě textů jste vsadila na Jana Dvořáka, který v minulosti spolupracoval především s Petrem Mukem. Neměla jste chuť napsat si texty sama? Vždyť na rozdíl od mnoha jiných zpěvaček a zpěváků, jste je dříve psala, navíc za sebou máte i literární zkušenosti…
Původně jsem si chtěla celé album otextovat sama, napsala jsem pár textu, ale neměla jsem z nich dobrý pocit. Hudba se s mými obrazy nespojila, působilo to velice depresivně - a to jsem nechtěla. Skvělou a šťastnou volbou byl právě Honza Dvořák.
Spousta lidí si vás spojuje s českou muzikálovou scénou. Z pohledu diváka se to tak možná nezdá, ale ta práce musí být psychicky a fyzicky neuvěřitelně náročná. Jak vy osobně ten kolotoč, ve kterém se točíte už přes dvacet let, zvládáte? Nechtěla jste z něj někdy už definitivně seskočit?
Už mnoho let se snažím všechno striktně redukovat, hodně nabídek odmítám, úvazky v divadlech snižuji, pravidelně si vyhrazují čas na prázdniny s dětmi, letos jsem třeba byla pětkrát po týdnu u moře. Nechci, aby se mi má práce stala přítěží a musela jsem jí obětovat víc času a energie, než je zdrávo. Asi bych mohla být slavnější a bohatší, ale nechci. Na prvním místě jsou moje děti a rodina, potom to ostatní. Pořádnou pauzu jsem si udělala v letech 2004 až 2006 - a bylo to osvobozující. Nikdo si toho skoro nevšiml.
Jaký je váš osobní recept na to být ve formě? Podléháte jako my všichni nejrůznějším trendům v hubnutí a cvičení? Nebo si od těchto módních vln "zdravého životního stylu" udržujete odstup?
Všechno začíná v hlavě. Od psychiky a stavu duše se odvíjejí další stavy. Snažím se být v pohodě a klidu, vyrovnaná, spokojená. Spoustu věci už dávno neřeším, to co nemohu změnit, vypouštím. Žiju pocitově, když se mi něco chce, tak to realizují. A naopak. Všechno vyvažuju - občas tedy flámuju a hřeším, pak zase chvíli žiju zdravě.
Se zdravým životním stylem souvisí také gastronomický boom, který v Česku v posledních letech zažíváme. Mnohé celebrity se v médiích předvádí se svými recepty a kulinářskými schopnostmi. Jak jste na tom vy? Baví vás vařit?
Vařit mě nebaví, moc to neumím, ani na to nemám čas. Raději jím v dobrých restauracích, což už dávno není finančně náročné, ba naopak. Ušetřím peníze i čas.
Stále to není tak dávno, co jste do světa "vypustila" své dcery Marii a Annu. Byl to moment, se kterým jste se těžko srovnávala, nebo jste si naopak zhluboka oddechla?
Loučila jsem se velice těžko, bylo to bolestné, uvědomila jsem si, že něco silného a zásadního v mém životě končí. Ale dcery bydlí kousek ode mě, takže se vídáme velice často. Náš vztah je jako dřív, z čehož mám velkou radost.
Přesto - nemáte nyní nutkání mluvit jim víc do života?
Každá dcera bydlí zvlášť, mají své přítele, svou práci, studia, zájmy i kamarády. Nikdy jsem jim do ničeho nemluvila, jen sdělím svůj názor a nechám je rozhodovat svobodně. Každopádně jim za všech okolností pomáhám.
Váš syn Theodor se narodil, když vám bylo 46 let. Co byste poradila ženám, které se v podobném věku rozhodují, zda "do toho ještě jít"? Jak jste prožívala těhotenství a první roky s dětmi kolem třicítky a jak po čtyřicítce?
To je naprosto individuální a nemohu a ani nechci nikomu radit. Já jsem třetí dítě moc chtěla a jsem neskonale šťastná, že ho mám, je to veliká radost a motivace do života. O tom si musí každá žena sama rozhodnout. Moje mateřství ve 29 letech bylo opatrné, nezkušené, neměla jsem moc peněz a starost a péče o dvojčátka byla náročná. Ve 46 letech jsem byla mnohem klidnější, uvolněná a v absolutní pohodě.
Ne každý o vás ví, že s režisérkou Helenou Třeštíkovou natáčíte časosběrný dokument. Můžete prozradit, v jaké fázi je?
První díl mapoval léta 1996 až 2001, druhý jsme s paní režisérkou začaly točit v lednu 2009. Kam se až dostaneme a jak dlouho budeme pokračovat, nevím. Necháváme tomu volný průběh.
Je něco nového, co jste se o sobě během natáčení dozvěděla?
Dozvěděla jsem se především to, že jsem úplně obyčejný člověk s chybami, mám pár dobrých vlastnosti, něco umím, a pár lidí si mě váží.
Celý život bydlíte v Praze, neměla jste někdy chuť utéct mimo centrum dění kamsi na venkov, jako to dělají mnohé vaše kolegyně a kolegové? Nebo jste čistě městský člověk, který v přírodě "vadne"?
V Praze jsem se narodila, žiju tady celý svůj život, narodily se tu a vyrůstají všechny mé děti, Prahu miluju a potřebuju ke svému životu. V posledních letech jsem se dokonce vrátila zpět do historického centra, kde jsem vyrůstala, a jsem tady strašně šťastná. Střed Prahy má neuvěřitelnou a silnou atmosféru. Na venkově bych žít stabilně nedokázala, ale mám chalupu v jihočeské vesničce, kam si mužů kdykoli zajet odpočinout. Letos jsme tam s celou rodinou strávili celé léto.
Máte za sebou všelijaké vztahové eskapády. Co po tom všem považujete za nejdůležitější vlastnost ve vztahu?
Úcta, respekt, tolerance, důvěra, upřímnost.
Před rokem jste kvůli zranění nohy prý přišla o účast v populární show StarDance. Neuvidíme vás tedy mezi soutěžícími za rok?
Bohužel už nikdy. Následky mého komplikovaného zranění jsou trvalé. Je mi to moc líto, tanec milují a tahle soutěž je skvělá.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Táňa Vilhelmová: Princezna, která si užívá své kluky
Barbora Poláková: Možná se mi podaří ten mozek zastavit
Jiří Mádl: Role zkouším doma před zrcadlem
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
