reklama
 

Jsem nepoučitelná: Už zase nemám koupené dárky

Nesnáším Vánoce! Každý rok si říkám, že začnu dárky prozíravě nakupovat minimálně v září a každý rok stejně všechno sháním až 23. prosince.

Foto: Isifa/Thinkstock

Každý rok si říkám, že začnu dárky prozíravě nakupovat už minimálně v září a každý rok stejně všechno sháním až 23. prosince. Nesnáším Vánoce! Znamenají pro mě akorát spoustu povinností a stresů, ale radost žádná. Mám já tohle vůbec zapotřebí?

K nakupování vánočních dárků mám zhruba stejný odpor, jako když musím k zubaři a vím, že mi bude vrtat zub. Přitom když mám během roku někomu kupovat něco k narozeninám, strašně ráda přemýšlím, co pořídit, aby to dotyčnému udělalo radost a ještě to mělo nějaký osobní příběh.

Obyčejně jsem schopná pro dobrý dárek udělat cokoli, ale jakmile se přiblíží Vánoce a já mám povinnost všem kolem sebe něco pořizovat, musela bych si vzít měsíc dovolenou, abych to zvládla vymyslet a sehnat. Z toho vyplývá, že vánoční dárky musí zákonitě být vybrané narychlo, ukvapeně, bez kreativity. 

Proč je tedy vůbec kupujeme? Jen abychom splnili nějaký zvyk, tradici, jen abychom udělali to, co dělají všichni, co nám někdo, bůh ví vlastně kdo, diktuje. Jdeme jako stádo a před koncem roku utratíme všechny svoje úspory, aby se pak naši blízcí mohli u stromečku přetvařovat, že se jim ten svetr s jelenem vážně moc líbí.

Vánoční revoluce

Posledních pár let přemýšlím, jak v naší rodině nastolit takovou malou revoluci, že bychom si dárky dávali třeba na začátku ledna. Nebo v únoru. Nebo třeba v červenci. Představte si tu pohodu, jak najednou můžete všechno nakupovat v prázdných obchodech, a slovem prázdný myslím nejen davy lidí, ale i absenci všech monstrózních vánočních dekorací. 

Navíc venku by aspoň bylo hezky, ne hnusně šedivo. Vůbec mi ale připadá, že se Vánoce od té doby, co jsme byli malí, někam posunuly, někam, kde je to moc ošklivé, a to nejen vizuálně, ale i psychicky.

Přece když jsme byli malí, vždycky byl na Vánoce sníh, venku byla zima, stavěli jsme sněhuláka, sáňkovali a domů chodili vymrzlí. Teď místo toho v prosinci prší a místo sněhulí nosíme holiny. A do deště hrají vánoční koledy. Uznejte, že tohle je blázinec a ne tradiční hezké a milé Vánoce.

Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>

Vlastně se ani nedivím, že všude kolem teď slyším tolik hádek, všichni jsou ve stresu a když kolem není bílá vánoční krajina, nemá je co potěšit. Ani to cukroví už nechutná tak dobře jako kdysi.

No nic, do příštího týdne se mi asi nepovede Vánoce zrušit nebo přesunout, takže se jdu psychicky připravovat na nápor v nákupním centru. Vyrazím třiadvacátého ráno, se seznamem, protože chodit po obchodech a rozjímat bych nepřežila, utratím desetitisíce, nechám všechno zabalit, odvezu to domů, druhý den se všech těch krámů naštěstí zase rychle zbavím (škoda že ty peníze mi nikdo nevrátí), děti budou mít chvíli radost a o tři dny později už nebude nikdo o ničem vědět.

Chce se mi křičet nad tím, jak moc je tohle všechno zbytečné, ale stejně tím ničemu nepomůžu, tak si to nechám až na ten shopping. Den před Vánocemi totiž mají lidi vůbec nejhorší náladu ze všech dní v roce.

Vaše Markéta

Co si o tom myslíte vy?

Myslíte, že i v dnešní době si lze Vánoce užít bez stresů a stejně hezky jako v dětství? A souhlasíte s naší čtenářkou, že kupování dárků jejich kouzlo jen kazí? A nakupujete stejně jako ona na poslední chvíli, nebo zvládáte všechno nakupovat v dostatečném předstihu a v klidu? A nevadí vám potom doma koupené dárky třeba půl roku "sušit"?

Tohle téma bude mimo jiné námětem dnešního pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nesnáší změny, miluje pořádek: Není to šikana?

Pálím mosty: Po rozchodu mě žádná bývalá už nezajímá

10 jídel pro sexuální zdraví mužů

Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama