reklama

Aktivisti: Výroba některých džín škodí zdraví!

Výroba některých druhů džín ohrožuje zdraví těch, kteří je vyrábí. Zajímejte se o to, odkud vaše oblečení pochází!

Druhý model Halens: Džínovina v létě? Ano! Letos se bez ní neobejdeme. Je ve všech kolekcích a díky strečové odlehčené úpravě nám v ní bude i v létě fajn. Světlé slimky a vestu v kombinaci s jednoduchým bílým nátělníkem a sandálky zdobí rafinovaný stříbrný pásek.
Druhý model Halens: Džínovina v létě? Ano! Letos se bez ní neobejdeme. Je ve všech kolekcích a díky strečové odlehčené úpravě nám v ní bude i v létě fajn. Světlé slimky a vestu v kombinaci s jednoduchým bílým nátělníkem a sandálky zdobí rafinovaný stříbrný pásek. | Foto: Jan Vágner, FoVa

Podle aktivistů je při výrobě některých džínů ohroženo zdraví těch, kteří je vyrábí!

O co se jedná? Víme to.

"Nebezpečné" džíny

Některé oděvní značky prodávají džíny bělené takzvaným pískováním, ačkoliv tato metoda stojí dělníky z rozvojových zemí zdraví, tvrdí britská organizace Clean Clothes Company (CCC). Česká nezisková společnost NaZemi zároveň upozornila, že tyto džíny se prodávají i v Česku. Firmy se přitom už v roce 2010 zavázaly, že metodu nebudou používat. Aktivisté napříč EU proto chtějí znovu apelovat na módní značky, aby nebezpečnou metodu zarazily. Zároveň vyzývají spotřebitele, aby se zajímali o původ svého oblečení.

Je to šokující, říkají aktivisté

Metoda pískování se používá k dosažení opotřebeného vzhledu džínů. "Je šokující, že téměř deset let poté, co se v Turecku ukázalo, že pískování způsobuje neléčitelné onemocnění zvané silikóza, jsou pracovníci v jiných částech světa stále nuceni riskovat svůj život při využití této metody," komentovala výsledky průzkumu CCC Anna Lazorová ze sdružení NaZemi. Společnost na svém webu zveřejnila seznam firem, které údajně pískované džíny produkují. Lazorová řekla, že v rámci kampaně neoslovují české pobočky firem, které zboží distribuují, ale přímo vedení mezinárodních oděvních řetězců.

Továrny se na kontroly předem připravují

Průzkum se uskutečnil mezi dělníky devíti velkých textilních továren v Bangladéši. Právě do Bangladéše, ale také Číny, Pákistánu nebo Egypta byla výroba přesunuta poté, co ji například v Turecku zakázali. Spolek NaZemi se už v roce 2010 připojil k manifestu za zákaz pískování. "Firmy sice provádějí v továrnách audity. Ty jsou však dopředu ohlášené a továrny se na ně připraví," konstatovala Lazorová.

Dělníci v průzkumu vypověděli, že pískování se často provádí v noci, aby jej inspektoři neodhalili. Obnošeného vzhledu džínů se dá dosáhnout i jinými metodami, třeba laserovou technikou. Je to ale mnohem dražší. Pracovním a životním podmínkám dělníků vyrábějícím v rozvojových zemích oblečení se věnuje kampaň Ušili to na nás! Spotřebitelé se tak mohou dozvědět, jak vzniká oblečení jejich oblíbených značek nebo se připojit k výzvě za férové podmínky pro pracovníky továren.


"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama