reklama
 

18 zajímavostí, které o houbách nejspíš (ne)víte

Houby už konečně rostou. Věděli jste o nich, že...

Foto: Thinkstock

Houbaření patří v České republice mezi oblíbené koníčky. Po suchém a teplém létě konečně přišly srážky a houby už konečně rostou. Co o nich možná (ne)víte?

Časné ráno, mlhy, košík, neuvěřitelný klid a vůně hub - nádherná procházka, která vás okouzlí. K tomu si přidejte skvělé recepty připravené z hříbků a zamilujete se také. Přinášíme 18 zajímavostí o houbách, které byste měli znát, než vyrazíte do lesa.

Nejurputnější houbaři? Češi

Dle statistik České zemědělské univerzity v Praze, nasbírá každá česká domácnost průměrně 5,99 kilogramů hub ročně.

Sběr za šest miliard korun

Dle průzkumů agentury Stem/Mark, jejichž výsledky uveřejnil web novinky.cz, si Češi z lesa loni odnesli celkem 46 tisíc tun hub, což je při cenách za kilogram této pochoutky okolo šesti miliard korun.

Nejdražší houby

Přesněji jde o lanýže bílé. Patří mezi nejdražší a největší pochoutku na světě. Kilogram lanýže bílého stojí v přepočtu až 109 tisíc korun.

Doporučujeme: Velký houbařský test: Zkuste si ho dřív, než bude pozdě

Pokud byste si chtěli přivydělat, půjde o skutečně velkou dřinu. Lanýže se velmi špatně sbírají. Nejlépe je najdou prasata, protože rostou až 30 centimetrů pod zemí.

Největší houba ČR

Mezi lesní rekordmany v České republice patří vatovec obrovský. Že vám název nic neříká? Pak věřte, že mluvíme o pýchavce. Ta může v průměru dorůst až do jednoho metru a vážit i čtyři kilogramy.

Čarodějné kruhy

O co jde? Způsob, jakým rostou houby. Podhoubí prorůstá v kruzích a ty, které neposbíráme, se rozpadají a pro budoucí "generaci" jsou skvělým hnojivem. Nejčastěji tak ze země vykukují bedly, žampiony, pečárky nebo píchavky.

Posila imunity

Mykologové potvrzují, že až 80 druhů posílí imunitu. Mezi velké "léčitele" patří hlavně hlíva ústřičná či houževnatec jedlý. Jejich velkou předností je pročištění organismu, trávicího ústrojí a nastartování metabolismu.

Nekombinujte s vínem

Podle odborníků bychom neměli kombinovat houby a víno. Tyto dvě dobroty v břiše začnou kvasit a mohou způsobit velké křeče.

Zaprší a porostou

Nikoliv. Pokud je delší dobu sucho, jeden déšť podhoubí neprobere. Navíc potřebují optimální teplotu okolo 15-20 °C. Největší vlna tedy přichází 8-12 dní po dešti. Hřiby a ostatní druhy nejlépe rostou, když jsou denní a noční teploty přibližně stejné. Velké výkyvy hřibům nesvědčí vůbec.

I muchomůrka se dá jíst

Ale pozor, mluvíme zde o muchomůrce růžovce. Masák je lahodný, ale méně zkušení sběrači by jej raději neměli sbírat, hrozí, že si ho spletete s jedovatými (muchomůrka jízlivá) či psychotropními (muchomůrka červená) kolegyněmi.

Počkejte 24 hodin

Najdete-li v lese hříbek o velikosti 3 cm, přijďte si pro něj za 24 hodin, povyroste až o 5 cm. Domů si tedy donesete 8cm dobrotu.

Král houbařské říše

Řeč je o hřibu smrkovém. Patří mezi bílé hříbky a je oblíbený pro svou téměř oříškovou huť. Vždy se podívejte kolem, protože nikdy neroste sám. Hřib smrkový může mít až 20cm klobouk, a pokud jej někdo neobjeví dřív, překvapí vás svou vahou okolo 1 kg.

Pozor na otravu houbami

Existuje mýtus, že se otrava houbami projeví do tří hodin. Pravdou je, že vážné otravy organismus zasáhnou až 24 hodin po konzumaci.

Historie je opravdu dlouhá

Zmínky o hřibech pochází už z 5. století před Kristem. Mykologii v podobě, jakou ji známe dnes, proslavil italský botanik P. A. Micheli. Termín mykologie prvně použil M. J. Berkeley v roce 1836.

Přežijí až stovky let

Skryté podhoubí je skutečně odolné. Pod zemí dokáže přežívat desítky až stovky let. Vždy čeká na vhodné podmínky, tedy teplo a vlhko.

Sbíráme jen bez "radiátorů"

I když existuje přes 3000 druhů, které jsou jedlé, sbírat bychom měli skutečně jen ty, které dobře známe. Vůbec nevěřte mýtu, že jedovaté druhy jsou hořké, naopak, mohou být velmi chutné.

Nejezte babky

Ačkoliv je babka (hřib žlutomasý) jedlá, na jejím vrásčitém kloboučku sídlí nedohub. Jde o plíseň, která na babkách parazituje. Ten v nich vytváří toxické látky, které jsou pro nás jedovaté.

Náš tip: Jak nejlépe zpracovat houby: Sušit, mrazit, nakládat?

"Aby nedohub zachvátil celou plodnici babky, tak ji kolonizuje a nakonec je plodnice jedovatá. On je na všech, u malinkých je nákaza na povrchu, ale není ještě průnik do těla houby. Když tu malou vezmete a nakrájíte s ostatními druhy, tak se rozšíří i na zbytek," uvedl český mykolog ing. Jiří Baier pro Český rozhlas.

Tepelně upravit alespoň 20 minut

Ne všechny druhy se hodí na řízky či rychlé smaženice. Hřiby, které po nakrojení začnou modrat (hřib kovář), bychom měli upravovat alespoň 20 minut. V nedovařené formě by mohly vyvolat zažívací potíže.

Chodíme méně do lesa

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, která byla letos předložená vládě, chodí Češi méně do lesa. Každý obyvatel tam zajde v průměru 19,3 krát za rok. Nejčastěji jsou lesy navštěvovány ve Středočeském kraji.

Jak často chodíte na houby? Která je vaše oblíbená? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Česko je plné geniálních dětí. Školy je nezvládají

Jak ušetřit až 70 % nákladů za topení. 5 tipů pro vás

Nový trend v Evropě: Ženy chtějí děti i bez mužů

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama