Voliči v zahraničí
Volby - Pokud chtějí Češi žijící v zahraničí volit musejí opakovaně přijet na místně příslušný zastupitelský úřad. Využívají této možnosti nebo jim způsobuje příliš komplikací, a proto k volbám nejdou? Volili by raději korespondenčně?
Deník Aktuálně.cz oslovil některé zahraniční voliče, aby se s Vámi podělili o zkušenosti s volební procedurou.
Jsou jimi čeští vojáci v Kosovu, humanitární pracovníci organizace Člověk v tísni v Etiopii a manažerka jedné z amerických neziskových organizací působících v oblasti vzdělávání.
V Bosně půjde k volbám 92 procent našich vojáků
Česká armáda má nyní své vojáky v misích na Balkáně, v Iráku a Afghánistánu. Další potom působí jako vojenští pozorovatelé převážně v afrických zemích.
Je zřejmé, že jsou vojáci vysíláni především do problematických oblastí. Tím pádem je není všude možné k volbám jít.
Například v Iráku a Afghánistánu se k volbám nechystá žádný český voják. Podle Jana Pejška z tiskového oddělení Ministerstva obrany jsou důvoda dva. Jednak vzdálenost a pak také nepříznivá bezpečnostní situace.
"Neexistuje žádný interní předpis, který by zakazoval příslušníkům ozbrojených sil účast ve volbách. Bohužel bezpečnostní situace v Iráku a Afghánistánu a současně povinnost volit v prostorách zastupitelského úřadu praktickou možnost volit znemožňují," vysvětluje Pejšek.
Naopak příslušníci balkánských misích se voleb účastní. Z 65 vojáků v Bosně a Hercegovině se do registru na zastupitelských úřadech zapsalo více než 90 procent.
Vojáci z kosovské mise KFOR mají také možnost jít k volbám. "Do volebních seznamů na velvyslanectví v Bělehradě se zapsali 223 vojáci. Po oba dva dny voleb budeme zajišťovat přepravu příslušníků kontingentu ze základen v Kosovu do Bělehradu a zpět se pomocí autobusů," říká tiskový důstojník našeho kontingentu v Kosovu Petr Sýkora.
Volební lístky na Kapverdské ostrovy místo do ČR
Ve vzdálených a méně bezpečných oblastech se pohybují také pracovníci humanitárních a rozvojových projektů společnosti Člověk v tísni.
"Na Srí Lance, kde funguje projekt na obnovu po tsunami, se volit nebude, protože nejbližší konzulát je až v Severní Indii. Lidé na misi v afghánském Mazáre Šarífu zřejmě také volit nebudou vzhledem k situaci, která v zemi panuje," říká Jana Mračková z tiskového oddělení Člověka v tísni.
Podobná situace je také v Namibii. Tamější pracovníci by museli absolvovat cestu dlouhou tisíc kilometrů do volební místnosti na české ambasádě v jihoafrickém Kapském městě.
Ovšem například v Etiopii, kde má organizace vzdělávací projekty, chtějí odvolit všichni.
"Volení nám žádné zvláštní potíže nepřineslo. Navíc, do hlavního města Etiopie Addis Abeby musíme z Regionu jižních národů, kde působíme, relativně často dojíždět, ať už kvůli jednáním s úřady a partnerskými neziskovkami nebo kvůli spolupráci s Addis Abeba University," objasňuje situaci v Etiopiii Petr Drbohlav, který tam pro Člověka v tísni pracuje.
Korespondenční forma hlasování by podle Drbohlava nějaký čas ušetřila, ale v oblastech jako je Etiopie má i své nevýhody.
"Máme neblahé zkušenosti s tím, že účetní doklady, které do Česka posíláme zásilkovými společnostmi, skončí třeba na Kapverských ostrovech - nápis "Cape Verde" a "Czech Republic" prý vypadá na první pohled podobně - a několik dlouhých
měsíců o nich nikdo nic neví," říká Drbohlav.
"Takže vůbec není jisté, jestli by naše hlasy zaslané korespondenční formou hlasování, nepřišli do Česka s křížkem po funuse," vyjadřuje pochybnost nad smyslem takové volby humanitární pracovník.
V USA: přílišná vzdálenost a drahý benzín
Ve Spojených státech amerických je důvodem, proč vynechat volby vzdálenost.
"Kvůli volbě bych si musela vzít den neplaceného volna a strávit několik hodin v autě na cestě do New Yorku," vysvětluje Barbora Hazuková, Češka žijící dlouhodobě v americkém státě Massachusetts.
"Navíc mi v tom brání momentálně nesnesitelně vysoké ceny benzínu. Korespondenční forma voleb by pro mě byla daleko přijatelnější," dodává Hazuková.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
