reklama

Videohovory znevýhodňují ženy, způsobují jim úzkosti. Chtějí vypadat atraktivněji

Poruchy příjmu potravy, úzkosti, deprese nebo mlčení ve skupině, v níž jsou přítomní také muži. Takové dopady může mít na ženy sledování vlastního obrazu během videohovorů na platformách, na kterých probíhá pracovní jednání.

Ženy hlásí větší únavu způsobenou pravidelným používáním Zoomu než muži.
Ženy hlásí větší únavu způsobenou pravidelným používáním Zoomu než muži. | Foto: iStock

Koronavirová pandemie způsobila, že lidé po celém světě tráví čas na videochatovacích platformách jako Zoom nebo FaceTime více než kdykoliv dřív. Tyto technologie umožňují nahrazovat osobní kontakt, díky němu v reálném čase vidíte druhou osobu, zároveň zobrazují také video samotného uživatele. Podle amerických psychologů Roxanne Feligové a Jamieho Goldenbergera tento aspekt způsobuje, že se jedinec zaměřuje na svůj vzhled, což má podle několika výzkumů negativní dopad na mentální zdraví, a to především u žen.

"Zatímco neexistuje žádný výzkum, který by prokázal souvislost mezi videokonferencemi a sebeobjektivizací, nedávné studie naznačují, že jsou naše obavy opodstatněné," říká pro portál The Conversation psycholožka Roxanne Feligová. 

Jako argumenty pro své tvrzení zmiňuje například výsledky americké studie z roku 2020, které ukazují, že čím více času tráví ženy, pro něž je důležitý vzhled, videohovory, tím méně jsou se svým vzhledem spokojené. Podle jiné americké studie z února letošního roku zase ženy napříč různými etniky hlásí větší únavu způsobenou pravidelným používáním Zoomu než muži. Způsobuje ji nepřirozená komunikace, hodiny očního kontaktu a sledování vlastního obrazu. 

Ženy samy sebe vnímají jako objekty 

Termín objektivizace je v této souvislosti používaný ve spojení se sexuální objektivizací - jedinec je pojímaný jako předmět sexuální touhy bez ohledu na jeho osobnost či důstojnost.

Podle americké studie z roku 1997 se přitom s ženskými těly zachází jako s objekty mnohem častěji než s těmi mužskými. "Pokud dívky a ženy vyrůstají v kultuře, která upřednostňuje jejich vzhled, samy se sebou pak zachází jako s předměty, na které se dívá," vysvětluje Feligová.

Její slova potvrzuje australská studie z roku 2008, podle níž dívání se do zrcadla, fotografování sebe sama a pocit, že je náš vzhled hodnocený ostatními, úroveň sebeobjektivizace zvyšuje. "A když jste součástí virtuální schůzky, děláte všechny tyto aktivity zároveň," podotýká Feligová.

Sebeobjektivizace způsobuje mentální problémy

Smýšlení o sobě jako o objektu má pak negativní dopad na mentální zdraví člověka, přičemž takové vnímání se týká spíše žen než mužů. Podle několika studií vysoká míra sebeobjektivizace způsobuje například poruchy příjmu potravy, úzkosti týkající se vzhledu a deprese.

V klíčové studii z roku 1998 vědci ukázali, že když si ženy oblékly nové plavky a viděly se v zrcadle, sebeobjektivizace, kterou to vyvolalo, způsobila, že měly následně špatné výsledky v matematických testech. Početní výkon mužů nebyl touto zkušeností ovlivněný. Zkoušení plavek u žen také vyvolalo pocity hanby, což mělo za následek omezování ve stravě. Jiná americká studie z roku 2010 zase ukázala, že když se ženy vnímají jako objekty, méně se vyjadřují ve smíšených genderových skupinách.

Atraktivita s sebou nese sociální i ekonomické výhody

Před rokem Roxanne Feligová publikovala se svým týmem studii, která ukázala, že ženy, které o sobě tímto způsobem smýšlí, mají problém rozpoznat vlastní tělesnou teplotu. "Abychom to otestovali, zeptali jsme se žen, jak velkou míru chladu pociťují, když stojí v noci před klubem nebo barem. Zjistili jsme, že čím více byla žena zaměřená na svůj vzhled, tím menší bylo pojítko mezi množstvím oblečení, které měla na sobě, a chladem, který pociťovala."

Jedním ze způsobů, jak snížit negativní účinky videokonferencí, je podle psychologů skrýt během hovoru video sebe samého, které se však bude stále zobrazovat ostatním. "I přes veškerá zmíněná negativa ale cítíme, že vypnutí této funkce může daného člověka znevýhodňovat. Obrovské množství výzkumů ukazuje, že vypadat atraktivně má sociální a ekonomické výhody, a to opět spíše pro ženy než pro muže. Žena může tímto způsobem kontrolovat svůj vzhled a případně se odpovídajícím způsobem upravit," uzavírá Feligová.

Mohlo by vás zajímat: Sekce nejmilejší patálie se Zoomem: Já nejsem kočka, opravdu ne, ujišťuje texaský právní soudce (10. 2. 2021)

Sekce nejmilejší patálie se Zoomem: Já nejsem kočka, opravdu ne, ujišťuje texaský právník soudce | Video: 394th District Court of Texas
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama