reklama

Ukázky z Odcházení. Aneb Rieger už není kancléř

Ukázky ze hry Odcházení

Václav Havel na tiskové konferenci k premiéře hry Odcházení v divadle Archa.
Václav Havel na tiskové konferenci k premiéře hry Odcházení v divadle Archa. | Foto: Ondřej Besperát

JACK (čte) Můžete nám říct, pane kancléři -

RIEGER Nejsem už kancléř -

JACK Můžete nám říct, pane bývalý kancléři, jak se po tolika letech strávených ve vysoké funkci cítíte v postavení prostého občana?

RIEGER Cítím se dobře, především proto, že mám teď daleko víc času na rodinu. Na druhé straně teprve teď vidím, kolik lidí věří v tradice, hodnoty a ideály, které jsem v jejich očích ztělesňoval a které po mém odchodu jako by ztrácely každým dnem na vážnosti -

(Z vily přijde Monika. Irena sundá Riegerovi z ramen deku a podá ji Monice)

IRENA Buď tak hodná a přines mi pudřenku - tu novou - hřeben - ten starý - a rtěnku - tu tmavou. Všechno to je buď na levé poličce v mé koupelně, nebo v nočním stolku, nebo v první poličce shora v pravé skříni v hale, nebo někde jinde -

MONIKA Tmavé brýle a ten hedvábný šátek od firmy Prcek a bratři nechceš?

IRENA Ano, určitě, výborný nápad!

(Monika odejde do vily)

Promiňte, nevěděla jsem, že se bude také fotografovat -

JACK (čte) Která z hodnot, pane bývalý kancléři, o něž jste usiloval, byla nejdůležitější?

RIEGER V samotném centru mého politického myšlení byl vždycky člověk. Člověk jako svobodný, šťastný a trvale se vzdělávající občan se šťastnou rodinou -

IRENA Všimněte si, Jacku, jak to umí říct v kostce. To jsem vždycky obdivovala -

VIKTOR Pan kancléř mluv krásnou řečí a vyjadřuje se velmi jasně. Doufám, že to tam všechno bude přesně tak, jak to bylo řečeno -

RIEGER Stát tu je kvůli občanovi, nikoli občan kvůli státu -

VIKTOR Tohle bych tam dal doslova!

RIEGER Vždycky jsem chtěl, aby naše země byla bezpečné místo. Ale nejenom naše země. Celý svět. A nejenom pro člověka. Pro celou přírodu. (Zvolá) Aniž by to ovšem na úkor rozvoje průmyslu!

(Přítomní znehybní)

HLAS (z reproduktoru) Prosím herce, aby hráli pokud možno civilně, přirozeně, bez groteskních gest či komických grimas, zkrátka by se nepokoušeli učinit hru zábavnější tím, že se všelijak pitvoří. Děkuji.

(Přítomní ožijí, z vily přijde Hanuš, pod každou paží má jeden telefonický aparát)



KLEIN Předpokládám, že před Irenou můžu mluvit o všem -

RIEGER Jistě -

KLEIN Proč jsem vlastně přišel -

RIEGER Poslouchám -

KLEIN Byla by škoda pro tebe i celou tvou rodinu a trochu i hanba pro nové vedení, kdyby ses musel odtud najednou stěhovat přesto, že jsi se tolik zasloužil o stát a že všichni víme, jak jste se tu za ta léta zabydleli, jak to tu máte rádi a že vlastně nemáte kam jít -

RIEGER Oceňuji, Vlastíku, že to takhle bereš. Po pravdě řečeno, vůbec jsem o těchhle věcech nepřemýšlel a měl jsem víceméně za samozřejmé, že tu zůstaneme -

KLEIN Vždyť já taky! Začal jsem se tím vlastně zabývat až v okamžiku, kdy mě mí poradci upozornili, že by do toho mohl někdo začít šťourat - a umíš si jistě představit, co by z toho dokázal vytěžit takový Fuj!

RIEGER A jaké řešení tedy navrhuješ?

KLEIN Prostě ti to stát pronajme.  Pochopitelně za snesitelné peníze, to si už obhájíme snadno -

RIEGER To by nebylo špatné. Co říkáš, Ireno?

IRENA Švédská královna mi jednou řekla: nic není zadarmo -

KLEIN Nepřicházím samozřejmě nabízet nějaký obchod, a tím méně s bydlením. Přiznám se, že taková představa by mě osobně urážela a skrze mne i celé vedení. Takhle totiž politiku opravdu dělat nechceme a kdo si to o nás myslí, ten zapomíná, že omyl tohoto typu nemůže zůstat bez odezvy!

RIEGER Klid, Vlastíku! Irena to tak nemyslela!

(Z přilehlého stavení přijde Viktor s přecpanou aktovkou v ruce)

VIKTOR Na shledanou -

KLEIN Buďte zdráv, Viktore! Určitě se nevidíme naposled -

VIKTOR Určitě ne, pane náměstku!

(Viktor odejde)

KLEIN Na druhé straně ale nutno říct, že nové vedení v tobě, Viléme, nechce vidět nepřítele a rozhodně nemá v úmyslu cokoli vyhrocovat. K čemu by to bylo? Jen by to mohlo vést k nestabilitě ve státě. Předpokládá se tudíž logicky, že ani ty nebudeš - alespoň veřejně - vystupovat proti nám -

RIEGER Nemůžeš na mně, Vlastíku, chtít, abych si o některých lidech myslel něco jiného, než si myslím -

KLEIN Nám je přece jedno, co si o nás myslíš!

IRENA A o co tedy jde?

KLEIN (k Riegerovi) Bylo by v zájmu politického klidu ve státě, kdybys v pravou chvíli na pravém místě pravým způsobem dal najevo, že podporuješ nové vedení, protože nechceš zpochybňovat demokratický řád v naší zemi a jeho zákonné mechanismy, jak jsou dnes nastaveny. Vždyť i my chceme dát do centra svého politického zájmu člověka a i my chceme, aby naše země byla bezpečným místem!

(Přítomní znehybní)



JACK (čte) Jak byste, pane doktore, reagoval na kritické hlasy, které vám vytýkaly, že jste nedostatečně bojoval proti korupci, zvláště u předních politiků?

RIEGER Pravý opak je pravdou. Byl jsem to přece já, kdo jako první upozornil na nejasnosti kolem Kleina!

IRENA Když politik koupí pro sebe a pro své příbuzné krátce po sobě pět luxusních vil, není to divné? Vilém na to otevřeně poukazoval - a co se stalo? Všichni ho začali tupit a Klein se jen smál! Je to tak, Viléme?

RIEGER Je -

VIKTOR Jen pro přesnost: trestní oznámení jsme nepodali. Takže formálně -

RIEGER Podali nepodali, každý ví, že s korupcí bych býval pěkně zatočil, mít na to víc času. Vždyť v posledních patnácti letech to byla má priorita!

(Z přilehlého stavení přijde Monika, jde k Osvaldovi a něco mu šeptá. On pokyvuje, pak se ukloní a odejde do přilehlého stavení. Monika mimicky naznačí Ireně, že je cosi zařízeno)

RIEGER Jestli ale mohu trochu za hranice vašeho dotazu: slušnost a mravní zásady jsem vždycky považoval za veledůležitý doplněk trhu. Chtěl jsem prostě, aby tato země byla bezpečné místo. Pro všechny!

IRENA To jsi už říkal, Viléme -

RIEGER Některé věci je třeba říkat pořád! Například že jsou chvíle, kdy je nutné svobodu bránit i silou. Proto máme přece armádu, policii, zpravodajskou službu, druhou policii, milice, přepadové brigády, úderná komanda, armádu a tak -



KNOBLOCH „Myslel jen na ženy", to je hlavní titulek na první straně. „Lásku nevyznává, ale je velmi smyslný, naznačila jeho současná milenka". „Neví se, zda jí je věrný" -

RIEGER To je dnešní?

KNOBLOCH Pozítřejší -

(Rieger vytrhne Fuj Knoblochovi z rukou a prohlíží ho. Z přilehlého stavení přijde Viktor s jiným výtiskem téhož čísla Fuje. Prohlíží si ho spolu s Babičkou, která k němu přistoupila. Vlasta a Albín obklopili Riegera a nahlížejí mu do jeho výtisku přes rameno. Pauza)

RIEGER Co to je za nesmysl? Je tam aspoň ten rozhovor celý?

VIKTOR Politické části tam nejsou -

RIEGER Proč jste je sem, proboha, pouštěl?

VIKTOR Vzpomínáte si, co vám jednou řekl Tony Blair? Když jim neodpovíte, odpoví si sami -

RIEGER Jste nemehlo! Nejapnější tečku za svou politickou kariérou si opravdu neumím představit!

VLASTA Měl by ses na ten náš návrh kouknout, je to v tvém zájmu, no řekni, Albíne!

(Albín přikývne. Rieger zmačká výtisk Fuje a hodí ho po Viktorovi. Viktor odejde. Po něm odejde i Knobloch)



RIEGER Ale je přede mnou ještě druhá možnost: jasně všem předvést, že služba vlasti je pro mne vyšší hodnotou než osobní postavení. Touto zásadou jsem se řídil, pane redaktore, celý život a nevím, proč bych z ní měl nyní slevit jen kvůli takové maličkosti, že mám mít - formálně vzato - o něco nižší funkci, než jakou jsem po dlouhou dobu zastával -

(Za scénou je slyšet zvuk motorové pily a padajícího stromu)

Důležitější přece je, co člověk reálně pro své bližní dělá a jaký má reálný, než z jakého místa to dělá či jaký je zrovna název jeho funkce. Žijeme, pane redaktore, v demokratických poměrech a v nich je přece běžné, že lidé do různých funkcí přicházejí a posléze z nich zase odcházejí. No nemám pravdu, Vlastíku?

KLEIN Někdy to tak bývá -

IRENA Viléme -

RIEGER Copak, drahoušku?

IRENA Obelháváš se víc, než musíš, a víc, než snesu. I ten hnůj na vsi bych ti pomáhala kydat a jakousi brundihanbu nést, kdybych věděla, že máš páteř a já mám proč si tě vážit. Odcházím. Odcházím navždy. Hledej si kolíčky na prádlo sám, bal se do deky sám, vař si grog sám. Anebo ať ti to všechno dělá Weissenmütelhofová. Moniko, jdeme!

(Irena rázně přistoupí k Riegerovi, strhne mu z hlavy čepici s nápisem „I love you", zahodí ji, uchopí dva velké kufry a odejde. Monika si vezme jeden kufr a rovněž odejde)

RIEGER Vrátí se. Zatím se vždycky vrátila -

Povinnost 1,5 metru pomůže cyklistům i řidičům, po nehodě už je pozdě, říká Kindl | Video: Martin Veselovský
reklama
reklama
reklama