reklama

Po rozhovoru se Zemanem jsem měla vztek, říká moderátorka Tománková

Hlavní zprávy na televizi Prima začala moderovat v době, kdy její dceři nebyl ještě ani rok. Že od ní odchází, si Terezie Tománková vyčítala. Dnes říká, že byly její pocity viny nesmyslné. Osm let moderuje nedělní diskusní pořad Partie a chystá se na nedělní živé volební studio na CNN Prima NEWS. V rozhovoru vzpomíná, jak snášela urážky prezidenta a proč se nechce ve své profesi chovat jako muž.

Foto: Prima

Častý předsudek zní, že ženy a politika nejdou dohromady. Setkala jste se během své kariéry s takovým tvrzením?

Setkala. Ne přímo ve vysílání, ale po skončení Partie mi jeden ústavní činitel řekl, proč raději nesedím doma a nevařím nedělní oběd. Odpověděla jsem mu, že jej mám navařený od soboty a že se opravdu nemusí bát. Naštěstí se mi něco takového stalo jen jednou.

Mediální pozornost si získal váš rozhovor s Milošem Zemanem v minulém roce. V něm vás urážel, například řekl, že: "Důvěrné materiály se nezveřejňují ani půvabným moderátorkám, zvlášť když by je stejně nepochopila." Nedala jste na sobě znát žádné rozhořčení. Jaké emoce se ve vás ve skutečnosti odehrávaly?

Měla jsem vztek a noc po rozhovoru jsem nespala, i když jsem věděla, že mám další den dvě hodiny vysílání v přímém přenosu. Pořád jsem si přehrávala, co jsem mohla udělat jinak. Po rozhovoru jsem dostala spoustu rad, co jsem mohla udělat lépe. Všichni ale v daném okamžiku jednáme, jak nejlíp umíme a cítíme.

Jaké rady jste dostávala?

Že jsem měla rozhovor okamžitě ukončit nebo jej poslat do patřičných míst. Já si ale stojím za tím, že jsem dělala rozhovor s prezidentem a moje práce byla udělat interview.

Kdo vám takové rady dával?

Především ženy. Často si stěžujeme, že jsou k nám muži tvrdí nebo že nám něco neodpustí, ale myslím si, že žena ženě to umí nasolit mnohem víc.

Čím to podle vás je?

Nevím, možná konkurence? Určitě by bylo lepší, kdybychom táhly za jeden provaz. Možná je to ale generační věc, která vymizí s mladšími. 

Zdá se mi, že nic nemám a neumím

Říkáte, že jste po rozhovoru s Milošem Zemanem nemohla spát. Nespíte z nervozity i před Partií?

Ano, spím hůře. Asi musím své tělo naučit, jak lépe zpracovávat stres a nervozitu.

Terezie Tománková

Terezie Tománková

  • Absolventka žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci.
  • Tváří televize Prima je od roku 2000, kdy v celostátním zpravodajství začínala jako reportérka a parlamentní zpravodajka.
  • Během následujících let se vypracovala na post moderátorky hlavní zpravodajské relace TV Prima. Tu moderovala dvanáct let až do roku 2018.
  • Od roku 2014 moderuje nedělní diskuzní pořad Partie. 
  • Je jednou z hlavních tváří zpravodajské multiplatformy CNN Prima NEWS a jednou z hlavních moderátorek předvolebních superdebat.

Podle průzkumů trpí více ženy než muži tzv. imposter syndromem. Domnívají se, že si ve skutečnosti své úspěchy nezaslouží a že nejsou dost chytré. Měla jste někdy takový pocit?

Určitě a myslím, že se mi to nějakým způsobem manifestuje ve snech. Například se mi zdá, že za mnou někdo přijde a ptá se, jestli mám absolvovanou zkoušku z matematiky. Ptám se, jakou zkoušku myslí, že jsme přece na filozofické fakultě matematiku neměli. Dotyčný mi odpoví, že měli a že mi tím pádem neplatí žádné diplomy, všechno se nuluje, nic nemám a neumím. Netýká se to podle mě ale jenom žen, všichni máme schopnost si život neuvěřitelně komplikovat a ponižovat sami sebe.

Cítíte zodpovědnost za to, že vedete politické a předvolební debaty?

Ano. Snažím se dbát na to, abych debatu ukočírovala tak, aby měly všechny strany stejný prostor. Vždy mám na paměti, abych někomu náznakem nepomohla nebo neublížila. Snažím se být férová a bojím se, že bych mohla selhat, protože žijeme ve velmi citlivé, politicky polarizované době.

Jakým způsobem takový stres pouštíte a relaxujete?

Vařím, pracuju na zahradě, peču, v zimě pletu. Jakkoliv to může znít banálně, ráda dělám ženské věci, které mají jasný a hmatatelný výsledek.

Je podle vás něco špatného na tom věnovat se těmto, jak říkáte, "banálním" věcem?

Vůbec, právě naopak. Myslím si, že by ženy měly zůstat ženami. Ve vztahu k dětem, v péči o domácnost, rodinu. Tam je naše nezastupitelná role, většina mužů neumí vytvořit domov tak jako my.

V mužské roli mi není dobře

Nikdy jste se nemusela ve vaší profesi chovat jako muž?

Možná budu znít konzervativně, ale jako ženy si nejvíc pomůžeme, když zůstaneme ženami. Ne když se začneme chovat jako muži. Samozřejmě se všemi rovnými právy, to je jasná věc. Jen nemám ráda situace a okolnosti, které mě tlačí do mužské role. Není mi v ní dobře a selhávám v ní. Platí to podle mě i v partnerství, kdy partnera často zrcadlíme. Pokud se žena začne chovat jako muž, její partner na to bude nějakým způsobem reagovat. Často říkáme, že hlavně chceme, aby náš partner byl chlap, žádná bábovka. Měly bychom si tak dát pozor, abychom si kvůli přílišné mužské energii k sobě bábovky nepřitahovaly.

Měla jste vždy pocit, že máte rovná práva? Nebyla jste ve svém životě v situaci, kdy jste si přála, aby byl systém nebo společnost nastavená jinak?

Možná v období, kdy jsem dostala nabídku moderovat hlavní zprávy. Bylo to před 15 lety a dceři Emě bylo devět měsíců. Mám pocit, že dnes už je daleko běžnější, když jde žena po určité době do práce, ale já jsem tehdy poslouchala komentáře, jak můžu nechat dceru cizím lidem. Mateřský příspěvek byl tehdy 3 500 korun na měsíc, což opravdu nebylo dost peněz. Přesto byla společnost k matkám, které vedle péče o dítě také pracovaly, nepřátelská. Já se vlastně vůbec divím, že jsme tehdy děti měly. Neměla jsem blízko rodiče, kteří by mi pomohli, tak jsme si s partnerem najali na výpomoc chůvu.

Trpěla jste pocity viny?

No jasně. A dnes vidím, že to byl úplný nesmysl. Pracovala jsem deset až 15 dnů v měsíci a odcházela jsem z domu ve dvě odpoledne a vracela se v půl osmé večer. Když jsem nepracovala, tak jsem veškerý čas věnovala dceři, a vím, že tím nijak netrpěla. A já jsem díky tomu zase nikdy neměla pocit, že jsem jenom máma, která pere a vaří a chce z toho pryč. Naopak jsem se na dceru a péči o domácnost vždy těšila. Děti totiž často pláčou, když maminka odchází, ale jakmile se zaklapnou dveře, tak do pár minut přestanou. Každá matka tak odchází s výčitkami, které jsou ale úplně zbytečné.

Mohlo by vás zajímat: Fridrichová: Reakce části samoživitelek nesu špatně. S Ukrajinkami by asi neměnily (9.3.2022)

Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden a ne dva, říká moderátorka České televize. | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama