Tečka za nejkrvavější válkou na Balkáně
Praha - Mírová dohoda byla výsledkem mnohaměsíčních rozhovorů, které vyvrcholily během tří týdnů na vojenské základně v Daytonu v americkém Ohiu.
Dojednali ji tehdy tři prezidenti: bosenský Alija Izetbegović, chorvatský Franjo Tudjman a jugoslávský Slobodan Milošević. Svůj díl viny za krvavý konflikt měl každý z nich, jen jeden, Milošević, však nakonec stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Posouzení činů Tudjmana a Izetbegoviče zůstane jen na historicích, protože oba jsou již po smrti.
Situace v Bosně a Hercegovině se začala vyostřovat už v roce 1991, boje ale vypukly až začátkem následujícího roku poté, co Bosna vyhlásila nezávislost. S tím ale nesouhlasila většina tamních Srbů. Z Bosny se stáhla jugoslávská armáda, která zanechala svou výzbroj bosenskosrbským silám, které měly dlouho převahu nad muslimskými a chorvatskými jednotkami.
Zločiny na všech stranách
Boje v Bosně provázela řada válečných zločinů, krutostí na zajatých protivních či civilistech se v různé míře dopouštěly všechny strany konfliktu. Situace na bojišti se začala výrazně měnit až v druhé půli roku 1995, kdy chorvatské a muslimské síly dosáhly velkých územních zisků v Bosně i v Srby ovládaných částech Chorvatska.
K ukončení bojů přispěla také změna politiky mezinárodního společenství, které po několika masakrech v roce 1995 nasadilo letectvo proti srbským cílům.
Válka v Bosně byla nejkrvavější epizodou rozpadu někdejší Jugoslávie, zahynulo během ní přes čtvrt milionu lidí, statisíce byly zraněny nebo vyhnány z domovů. Dnešní rozdělení země na Republiku srbskou (49 procent území, 1,45 milionu obyvatel) a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny (51 procent území, 2,3 milionu obyvatel) je důsledkem bojů.
Bosně vládne protektor
Nejvyšší autoritou současné Bosny a Hercegoviny stále není volený parlament či vláda, ale vysoký představitel mezinárodního společenství. Ten může odvolat jakéhokoli představitele vlády či místní samosprávy i rušit a vyhlašovat zákony. V minulosti prosadil mezinárodní správce vlajku a znak země, poznávací značky automobilů nebo společnou měnu.
V zemi také zůstávají rozmístěni zahraniční vojáci, původně byli pod vedením NATO, od prosince 2004 velí mnohonárodním silám EU. Počty vojáků se ale snižují a jejich přítomnost už není tak výrazná jako před několika lety.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
