Špionáž mezi Británií a Ruskem trvá
Praha - Výběr špionážních afér mezi Ruskem a Británií v posledních letech:
Duben 1994 - Británie vykázala ze země ruského diplomata v reakci na moskevské vyhoštění Brita, označeného za hlavu britské rozvědky v Rusku.
6. května 1996 - Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela ruského diplomata, který údajně od poloviny 90. let předával tajné informace vojensko-strategického významu britské tajné službě. Rus byl prý ve spojení s devíti britskými diplomaty pracujícími v Moskvě. Rusko vyhostilo čtyři britské diplomaty, Británie odpověděla vyhoštěním stejného počtu Rusů.
13. září 1999 - Británii šokovalo odhalení bývalé sovětské agentky, 87leté důchodkyně Melity Norwoodové. Přesvědčená komunistka s krycím jménem Hola po 40 let předávala Moskvě supertajné informace o výrobě atomové bomby. Od 30. let pracovala jako sekretářka v londýnském Ústavu pro výzkum neželezných kovů, který měl klíčový význam pro vývoj jaderné zbraně.
15. března 2000 - Ruská kontrarozvědka zatkla ruského občana kvůli podezření ze špionáže pro Velkou Británii.
20. dubna 2001 - Moskevský soud odsoudil k sedmi letům vězení bývalého důstojníka ruské zpravodajské služby za špionáž pro Británii a Estonsko. Valerij Ojamae předával tajné informace prostřednictvím kontaktů na britském velvyslanectví v estonské metropoli Tallinnu.
4. dubna 2003 - Britský soud poslal na deset let do vězení inženýra Iana Parra za výzvědnou činnost ve prospěch Ruska. Parr prodal výrobní dokumentaci ruské straně v době, kdy byl zaměstnán u britské společnosti BAE Systems, která se zabývá špičkovými zakázkami pro aeronautiku a pro obranný sektor.
23. ledna 2006 - Ruská kontrarozvědka prý odhalila skupinu britských špionů, kteří pracovali pod ochranou britského velvyslanectví. Špioni údajně měli poskytovat velké peníze ruským nevládním organizacím. Britské ministerstvo zahraničí i ruští ochránci práv odmítli jakoukoli spojitost se špionáží.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
