reklama

Soňa Červená slaví 97 let. Život operní pěvkyně kopíruje dějiny Československa

Soňa Červená, dcera známého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného, se narodila v roce 1925 v Praze. Hrála s Janem Werichem či Vlastou Burianem, po emigraci v roce 1962 zpívala v operách v západním Německu i v USA.

Prohlédnout grafiku
Foto: ČTK

Život plný zvratů prožila operní pěvkyně a herečka Soňa Červená, která se narodila 9. září 1925. Jejím otcem byl známý spisovatel a kabaretiér Jiří Červený a  jejím pradědečkem zase proslulý královéhradecký výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václav František Červený. 

Soňa Červená začínala v divadle. V Osvobozeném divadle byla po druhé světové válce první Káčou v muzikálu Divotvorný hrnec Voskovce a Wericha. "Jiří Voskovec byl režisér, a to výborný, on byl hlavou všeho, zatímco Jan Werich byl to srdce, klaun v tom nejvyšším slova smyslu," vzpomínala před časem.

Po únoru 1948 ale byla její rodina prohlášena za nepřátelskou komunistickému režimu, její manžel, majitel továrny na výrobu čokolády, utekl ilegálně přes hranice, protože byl takzvaný třídní nepřítel. "Nezbylo mu než utéct. Chtěl, abych odešla s ním, ale já už byla zamilovaná do divadla. Už jsme se nikdy neviděli," vzpomínala. Navíc její matka, dříve vězněná v koncentračním táboře, zemřela za nevyjasněných okolností po policejním výslechu.

Z Brna do Berlína a dál

V roce 1951 poněkud překvapivě odešla na sedm let do angažmá v brněnské opeře k šéfovi Zdeňku Chalabalovi. Z Brna pak v roce 1958 přešla do Berlína, do Berlínské státní opery, kde byla v angažmá až do emigrace v lednu 1962. Červená emigrovala po vybudování Berlínské zdi posledním otevřeným přechodem z východního Berlína do tehdejšího západního Německa.

Domovskou scénou se pěvkyni stala opera ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud vedla její kariéra na většinu významných evropských a zámořských operních scén a festivalů. "Myslela jsem si, že mě tady už nikdo nebude znát. Ale lidé mě přijali s otevřenou náručí. S překvapením jsem zjistila, že si mě pamatují lidé nejen z mé generace, ale znají mě i mladší," řekla po návratu v roce 1989. 

Po návratu z emigrace působila v činohře i opeře. Na prknech pražského Národního divadla poprvé stanula v roce 2002 v Janáčkově opeře Osud, hrála i v hradeckém Klicperově divadle hlavní roli v Dürrenmattově hře Návrat staré dámy, pro Divadlo Kolowrat v roce 2008 nastudovala postavu Milady Horákové v hudebně-dramatické fresce Zítra se bude…

"Kultura je nezbytná pro budoucnost národa."

V roce 2010 účinkovala v inscenaci Čapkovy hry Věc Makropulos, kterou připravil americký režisér a výtvarník Robert Wilson. V roce 2013 hrála v Divadle Kolowrat v operní inscenaci Toufar.

V červnu 2018 získala Červená osvědčení o pojmenování planetky č. 26897, která nyní nese jméno Červená. A ke svým 95. narozeninám si darovala Nadační fond podporující talentované pěvce, hudebníky a jiné výjimečné počiny. "Kultura je nezbytná pro budoucnost národa," uvedla pro Aktuálně.cz. 

Projděte si zajímavý život Soni Červené v naší grafice. 

reklama
reklama
reklama