Milena Dvorská se narodila 7. září 1938 v Prostějově a její dětství v období vrcholící předválečné krize a následné války nebylo vůbec jednoduché. Po válce byla navíc natolik podvyživená, že musela strávit nějaký čas v nemocnici.




Její tvář si miliony diváků navždy spojí s čistou, upřímnou a milující princeznou Maruškou, která proslavila větu o tom, že sůl a láska jsou cennější než zlato a drahé kamení. Skutečný život krásné Mileny Dvorské však pohádku připomínal jen velmi vzdáleně. Provázela ho hluboká osobní traumata, nešťastné lásky, profesní pády i bolestná rodinná tragédie, která ji nakonec utrápila k smrti.
Milena Dvorská se narodila 7. září 1938 v Prostějově a její dětství v období vrcholící předválečné krize a následné války nebylo vůbec jednoduché. Po válce byla navíc natolik podvyživená, že musela strávit nějaký čas v nemocnici.
Rodina bydlela přímo v areálu prostějovské sladovny, kde její otec pracoval jako úředník. Služební byt byl prolezlý myšmi a krysami, na které si však malá Milena nakonec tak zvykla, že když sladovnu v jejích třinácti letech zbourali, pro svůj rodný dům upřímně plakala.
Její otec byl navíc známý záletník a matka během těhotenství prožívala velké napětí, což podle pozdějších vzpomínek samotné herečky stálo za její celoživotní nervozitou. Původně studovala zdravotnickou školu a měla se stát zdravotní sestrou.
Vše ale změnil jeden okamžik v šatně prostějovského divadla, kam si patnáctiletá dívka přišla pro autogram k tehdejší legendě Janu Werichovi. Wericha modrooká dívka okouzlila natolik, že v ní okamžitě uviděl ideální představitelku Marušky pro připravovanou pohádku Byl jednou jeden král.
Werich sice později lístek s její adresou ztratil, ale byl pevně rozhodnutý ji najít, a tak vyslal do Prostějova přítele s neobvyklým úkolem: najít rodinu Dvorských, která má dceru s modrýma očima.
Protože patnáctiletá dívka neměla v Praze nikoho, nastěhovala se na několik měsíců přímo do podkrovního pokojíku u Werichů na Kampě. Slavná rodina po ní nechtěla peníze za stravu ani ubytování.
Pro dospívající dívku z Moravy to byl kulturní šok: poznávala slavného herce ráno ve spodním prádle při čištění zubů a u stolu se teprve učila správně používat příbor, protože z domova a školních jídelen znala jen lžíci. Když se Werich s manželkou hádali, přecházeli do angličtiny, aby jim nerozuměla.
Jejich dcera Jana se k ní ale chovala velmi hezky a svěřovala se jí s osobními věcmi. Během natáčení se Milena potýkala s obrovským ostychem. Slavná líbací scéna s rybářem (Vladimírem Rážem) se musela opakovat desetkrát, protože patnáctiletá dívka vůbec netušila, jak se líbat, z čehož byl tehdy Ráž značně rozmrzelý. Za jeden natáčecí den dostávala 160 Kč a veškerý výdělek utrácela za divadelní lístky.
Krátce po svém debutu se Milena při natáčení komedie Anděl na horách v Tatranské Lomnici osudově zamilovala do slovenského kolegy Karola Machaty. Láska však neměla budoucnost, protože Machata byl ženatý a měl malé dítě.
Během studia na DAMU, kde jí s přípravou na zkoušky pomáhala herečka Vlasta Fabianová, se seznámila s bulharským studentem režie Orfejem Cokovem. Když za ním počátkem 60. let přijela do Bulharska na prázdniny, zjistila, že rodina pro ni tajně připravila svatbu.
Souhlasila, rodičům poslala jen stručný telegram a s Orfejem odjela na líbánky do Sozopolu. Manželství na dálku však nefungovalo, protože se brzy musela vrátit do Prahy kvůli nové divadelní sezoně. V téže době prožívala Milena nešťastný vztah se ženatým režisérem v Praze.
Po těžkém rozchodu se pokusila vzít si život a strávila přibližně dva měsíce v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Tento čin měl drsnou profesní dohru: tehdejší ředitel Národního divadla, kde právě úspěšně hostovala, jí oznámil, že se její zoufalý čin neslučuje se „socialistickou morálkou“, a její nadějné hostování okamžitě ukončil.
Zlomená Milena odjela za manželem do Bulharska a do Prahy se vrátila těhotná. Když však manželovi oznámila, že čeká dítě, řekl jí, že ho nechce. Milena se přesto rozhodla pro mateřství a porodila dceru Lucii. Následoval rozvod a dlouholeté spory o výživné – Cokov na dceru posílal pouhých 200 Kč měsíčně a herečka se dlouho neúspěšně snažila o zvýšení této částky.
Hluboký klid do jejího soukromí vnesl až druhý manžel, architekt Josef Kraus, s nímž se seznámila v pražské Viole. Kraus ji zaujal svou tichou povahou a prožili spolu v manželství více než čtyřicet let. Narodil se jim syn Jakub. U jeho narození si Milena navždy zapamatovala neuvěřitelnou shodu čísel: narodil se 5. března, vážil přesně 5,5 kg a měřil 55 cm.
Jakub se vyučil elektrikářem, později se stal kameramanem. Ani toto manželství však nebylo bez mráčku. Milena v průběhu let odhalila manželovu nevěru. Vztah se však rozhodla neukončit a rodinu udržela s tím, že „člověk musí někdy umět odpouštět“.
Ačkoliv byla Milena Dvorská úspěšnou divadelní a filmovou hvězdou, po roce 1989 ji potkal tvrdý profesní pád. Divadlo E. F. Buriana bylo v roce 1991 zrušeno a slavná herečka se ocitla bez stálého angažmá. Na půl roku proto vzala zavděk prací v dopisovém oddělení Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
Žena, jejíž tvář znaly miliony lidí, zde zapisovala jednací čísla, vyřizovala korespondenci a lepila obálky. Když v polovině 90. let odešla do předčasného důchodu, byl jí vyměřen důchod pouhých 2800 Kč. Jen samotný nájem bez inkasa ji přitom tehdy stál přibližně 1600 Kč měsíčně, takže na sklonku života rozhodně nežila jako filmová hvězda.
Největší bolestí jejího života však nebyly peníze, ale její vlastní dcera Lucie. Milena se kvůli kariéře nemohla dceři v dětství plně věnovat a Lucie do svých šesti let vyrůstala u prarodičů v Prostějově, což matce později velmi vyčítala. Herečka toto trauma uznávala a dceřiny výčitky úplně neodmítala.
Vztahy se však definitivně zhroutily v momentě, když Lucie spojila svůj život s Janem Dvorským. Ten se prohlásil za Mesiáše, přijal jméno Parsifal Imanuel a založil uzavřenou náboženskou komunitu, často označovanou za sektu. Lucie s ním měla osm dětí a od své původní rodiny se zcela odstřihla.
K osudovému střetu došlo kolem 18. narozenin syna Jakuba, na jejichž oslavu Lucie odmítla s rodinou přijít. O několik dní později potkala Milena před domem svou malou vnučku Julinku a asi hodinu si s ní hrála. V tom se objevil partner její dcery a dal Mileně hrubě najevo, že si jejich kontakt nepřeje. Herečka neudržela nervy, vyrazila proti němu s pěstmi, a když se k ní otočil zády, nakopla ho. Lucie později tvrdila, že její matka Jana Dvorského napadla a zlomila mu při tom prst.
K usmíření s dcerou již nikdy nedošlo, Lucie své matce dokonce nepřišla ani na pohřeb. Přesto do Milenina života těsně před koncem vstoupila drobná naděje. Její nejstarší vnučka Julie babičku po letech v Praze sama vyhledala a setkala se s ní.
Vánočního rozjímání a klidu si však už společně neužily. Milena Dvorská zemřela náhle ve svém pražském bytě 22. prosince 2009 ve věku 71 let. Julie později prozradila, že babičce chtěla hned následující den donést vánoční cukroví. Už to ale bohužel nestihla.









