Novinky v oblasti rozhodování o výši výživného a jeho změně

Co zohledňování budoucí změny vlastně znamená a jak se může promítnout do rozhodování soudů?  Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, určitě čtěte dál.

Zohledňování budoucí změny při stanovení výživného

Novela občanského zákoníku nově přináší možnost soudu určovat výši výživného tak, že při rozhodování o výživném bude přihlédnuto k budoucí změně odůvodněných potřeb dítěte, pokud je lze rozumně určit.

Otázkou však zůstává, jak lze rozumně určit takové budoucí navyšování. K tomu by mohla alespoň částečně pomoci doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti, která stanoví postupné navyšování výživného dle věku a životní etapy dítěte. Tuto tabulku již nyní soudy při rozhodování často zohledňují.

Dle názoru některých odborníků by ale zohlednění budoucích změn mělo být pouze v řádu týdnů nebo měsíců. Typicky pokud soud rozhoduje o výživném v dubnu a má za prokázané, že dítě v září nastoupí do školy, může výživné od září rovnou navýšit.

V případě zejména konfliktních rodičů však není vyloučeno zohlednit delší časový horizont tak, aby rodiče neměli prostor pokračovat ve vzájemných sporech. Jako efektivní se tedy může jevit úprava postupného navyšování výživného například s nástupem dítěte do školy, na druhý stupeň základní školy či na střední školu.

Příklad z praxe

Matka s otcem mají nezletilou dceru, které v době rozhodování soudu o péči a výživném bylo 13 let. Nezletilá v té době navštěvovala druhý stupeň základní školy. Nezletilá byla svěřena do péče matky a otci byl soudem stanoven styk každý lichý víkend od pátku do neděle a výživné ve výši 8.000 Kč měsíčně. Nyní je nezletilé 15 let a od září nastupuje na střední školu. Navzdory tomu, že náklady na péči a výchovu vzrostly, výživné zůstává stejné jako v původním rozsudku. Matka požaduje po otci vyšší výživné, otec však toto platit nechce a mezi rodiči vzniká spor. Pokud se rodiče na zvýšení výživného nedohodnou, musí se matka obrátit s návrhem na zvýšení výživného na soud.

Nově je však možné, aby soud, který rozhoduje o stanovení výše výživného již v prvotním rozhodnutí, též zohlednil skutečnost, že nezletilá za dva roky od stanovení tohoto výživného nastoupí na střední školu. Soud tak může určit, že výživné bude otec povinen hradit nejprve ve výši 8.000 Kč měsíčně a s nástupem nezletilé na střední školu se výživné zvýší např. na 10.000 Kč měsíčně. Výživné se tak po určité době automaticky zvýší a předejde se tím zbytečným sporům mezi rodiči.

To samozřejmě neznamená, že pokud by došlo k jiné podstatné změně poměrů (nezletilá by např. nastoupila na soukromou školu, kde se musí hradit školné nebo by si otec našel novou práci, kde by vydělával více), nebylo by možné podat návrh na změnu výše výživného.

Zohlednění budoucích změn při určování výživného by mohlo mít při rozhodování pozitivní efekt, mohlo by předcházet konfliktním situacím mezi rodiči a vést ke zlepšení vztahů v rodině. Až rozhodovací praxe ale ukáže, co budou soudy skutečně považovat za „odůvodněné potřeby dítěte“, aby mohl být tento institut využit.

VIDEO: Být s partnerem dlouho šťastný se stává nenormální. Pro děti je rozvod trauma, říká Ptáček

Zdroj: Novela rodinného práva, Advokátní kancelář ROWAN LEGAL, Fandi mámám