Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Přerušovaná soulož jako nejspornější antikoncepce pod lupou. Co ukázal nejnovější výzkum?

Téma přerušované soulože a otázka, zda může preejakulát skutečně vést k otěhotnění, dnes znovu otevírá aktuální vědecký výzkum.
Téma přerušované soulože a otázka, zda může preejakulát skutečně vést k otěhotnění, dnes znovu otevírá aktuální vědecký výzkum.Foto: Shutterstock
Téma přerušované soulože a otázka, zda může preejakulát skutečně vést k otěhotnění, dnes znovu otevírá aktuální vědecký výzkum.
Téma přerušované soulože a otázka, zda může preejakulát skutečně vést k otěhotnění, dnes znovu otevírá aktuální vědecký výzkum.Foto: Shutterstock
Hana Haasová

Přerušovaná soulož bývá označována za antikoncepční metodu podobnou „ruské ruletě“. Některé páry na ni nedají dopustit, jiné jí připisují neplánované přírůstky do rodiny. Věda se v posledních letech podívala na pověstnou „kapičku lásky{ mnohem detailněji než kdy dřív. A výsledky nejsou tak jednoznačné, jak si mnozí mysleli.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do oblíbených na Google zprávách
Reklama

Podle údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2020 využívá přerušovanou soulož jako jedinou formu antikoncepce 53 milionů párů na světě. Přesto je často vnímaná jako metoda „na vlastní nebezpečí“.

Jsou v kapičce lásky spermie?

Dlouho se tvrdilo, že preejakulát (takzvaná kapička lásky), tedy malé množství tekutiny uvolňující se u některých mužů před vyvrcholením, obsahuje „velké množství aktivních spermií“. Jenže tahle informace se často opakovala bez jasného zdroje. Reálně to byla dlouhá léta jen dojmologie, glosuje tradovaný přístup Kateřina Makrlíková.

Reklama

Nejnovější výzkum z roku 2024, navazující na studii americké gynekoložky Jasmine Patelové, zkoumal nejen počet, ale i pohyblivost spermií (motilitu) v mužském preejakulátu. Právě motilita je nutnou podmínkou k možnému oplodnění vajíčka. Výsledkem bylo zjištění, že v žádném ze vzorků nebylo dostatečné množství správně pohyblivých spermií potřebných k početí. To znamená, že tento výzkum vyloučil možnost otěhotnění ze samotného preejakulátu.

Nutno dodat, že zkoumaní muži měli zkušenosti s přerušovanou souloží.

V čem chybovaly starší výzkumy

V každém případě jde o důležitý rozdíl oproti staršímu Killickově výzkumu, který přišel s tím, že ve 41 procentech případů preejakulát obsahuje životaschopné spermie. Z dnešního pohledu byl Killickův výzkum nekvalitní jednak z hlediska diskutabilního výběru mužů, z nichž někteří se léčili s různými patologiemi, ale především z hlediska metodologie, protože se počítalo s tím, že všichni muži produkují cestou k orgasmu preejakulát. To ovšem není pravda. Ve výsledku se tak na laboratorních sklíčcích vyhodnocoval jak preejakulát, tak samotný ejakulát.

Neselhává metoda, selhávají jednotlivci

Kateřina Makrlíková říká, že ji nová poznání příjemně překvapila. Vždy jí metoda přerušované soulože dávala smyl. Líbí se mi, když se pár o plodnost stará společně, popisuje autorka příručky Přehled nehormonální antikoncepce. Zároveň byla přerušovaná soulož celé roky označovaná jako málo spolehlivá. Najednou jsou ale na stole kvalitní vědecké poznatky o tom, že je to zřejmě jinak, než jsme si mysleli.

Přerušovaná soulož je tak podle Makrlíkové rozhodně nejdostupnější metodou antikoncepce, ale zároveň vyžaduje zkušenost. Klíčové je její správné praktikování a v případě mladých párů, kde je menší zkušenost s vlastní sexualitou, je také větší riziko selhání.

Bez ohledu na to, kterou metodu používáte, tak kombinací dvou metod vždycky dostanete větší účinnost, dodává Makrlíková s tím, že mladým párům by doporučila přerušovanou soulož bezpečně trénovat ve spojení s jiným typem antikoncepce.

Navíc je potřeba si připomenout, že přerušovaná soulož není ochranou proti pohlavně přenosným chorobám.

VIDEO: Mladé ženy vnímají hormonální antikoncepci jako špatné slovní spojení, tvrdí Kristýna Hlinecká s tím, že nyní podléhají zcela novému trendu

Mladé ženy vnímají hormonální antikoncepci jako "špatné slovní spojení", tvrdí Kristýna Hlinecká s tím, že nyní podléhají zcela novému trendu. | Video: Michaela Lišková

Zdroj: autorský text, PubMed, PubMed

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama