Tíha a výčitky
Cesta za novou láskou však byla trnitá. Marek otevřeně přiznal, že rozchod s Johanou a odchod od rodiny pro něj byly nejtěžší etapou života. Jako člověk extrémně citlivý, možná až přecitlivělý, se dlouho sžíral výčitkami svědomí. „Věděl jsem, že to napáchá hrozně moc škody,“ svěřil se. Rozvod nebyl snadný proces. Marek si uvědomoval, že jeho děti – v té době v citlivém věku – budou muset zpracovat fakt, že se jejich svět rozpadl a rodiče je budou mít ve střídavé péči. Přesto věřil svému srdci. „To svědomí a pocit viny jsou samozřejmě hrozný věci. Navíc to dělá děsivou neplechu i v tom, že pak zahrnete bývalého partnera nějakou postvztahovou péčí, třeba v nějaký ekonomický rovině, a to vlastně jenom z pocitu viny,“ řekl otevřeně. Podle jeho slov je lepší najít odvahu k pravdě, než žít v „šedi“. Snadné to ale nebylo ani pro děti jeho lásky Petry, které byly kvůli novému vztahu své mámy také nuceny překonat nejednu překážku. Třeba se přestěhovat z Brna do Prahy do nového domu, který Němec pro všechny pořídil. „Vlastně jsem je vykořenil,“ poznamenal na adresu Patrika a Natálie a dodal: „Petřině Natálce bylo patnáct, říkali jsme si, že to musíme udělat teď, když přechází ze základky na střední, protože by stejně ten kolektiv měnila. A do toho se stihla v tom Brně ještě zamilovat… Takže to vlastně bylo úplně to nejhorší, co si umíte v tomhle směru představit.“ Přesto fakt, že to vše spolu s Petrou společně vybojovali a ustáli, byl pro něj definitivním důkazem, že to tak mělo být.