Nevidí, prodělal 12 mrtvic a kvůli dluhům skončil v garsonce: „Bez manželky neudělám nic,“ říká Aleš Brichta

Nezaměnitelné černé brýle, bez kterých jste ho zřejmě nikdy neviděli, nejsou jen stylovým doplňkem a Alešovým poznávacím znamením. Už téměř půl století zakrývají následek mladické nerozvážnosti z roku 1976. Tehdy sedmnáctiletý Aleš si vypůjčil „natajňačku“ matčino auto a vyrazil s kamarády na divokou jízdu. Skončila tragicky. Za volant sice tehdy neusedl Aleš, ale jeho stejně nezkušený kamarád, který nezvládl řízení a vletěl s autem do příkopu.

Brichta, který nebyl připoutaný, proletěl předním sklem. Následky nehody byly katastrofální. Rozsekaný obličej, sedmdesát stehů a nevratná ztráta levého oka. Ač lékaři v kolínské  nemocnici tenkrát udělali maximum, oko zachránit nedokázali. Mladý rocker se však k osudu postavil čelem. „Život je někdy fakt sranda, jen člověk občas nevidí pointu,“ komentoval později s jízlivým humorem událost, která mu navždy změnila tvář i budoucí život.

Inženýr v černé kůži

Ačkoliv v osmdesátkách budil v komunistickém Československu pozornost svými dlouhými vlasy, nebyl žádným „flákačem“. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a nastoupil do PZO Čechofracht. I přes počáteční předsudky vedení se stal jedním z nejschopnějších zaměstnanců, a dokonce dostal nabídku práce v zahraničí. Měla však háček: vstup do KSČ a spolupráci s StB. To Brichta rezolutně odmítl a raději odešel na mnohem horší pozici.

V té době už ale naplno bujela jeho hudební kariéra. V roce 1982 spoluzaložil skupinu Arakain, která se rychle stala českou metalovou jedničkou. Brichta byl nejen zpěvákem, ale i mozkem kapely – kapelníkem, textařem a manažerem. Jejich debutové album Thrash the Trash se po revoluci prodalo v neuvěřitelném nákladu 124 tisíc kusů. Brichta se stal hlasem celé generace, jeho texty zlidověly, a snoubenci si je dokonce psali i na svatební oznámení.

„Tenhle barák na vodstřel“

I když byl Arakain na vrcholu, Brichta začal v roce 1994 koketovat se sólovou dráhou. Jeho první album Růže pro Algernon zaznamenalo obrovský úspěch. Najednou ho neznali jen metalisté, ale díky hitu Dívka s perlami ve vlasech ho začala hrát i komerční rádia. Skladby jako Barák na vodstřel nebo V uniformě lokaje se staly doslova lidovkami. Souběžně exceloval v muzikálu Jesus Christ Superstar nebo v projektu, který oživoval odkaz Jiřího Schelingera. Zdálo se, že je neporazitelný. V roce 2008 byl dokonce uveden do Beatové síně slávy jako osobnost roku.

Rozchod, který bolel

V roce 2002 se však stalo něco, co metalový svět šokovalo. Po dvaceti letech Aleš Brichta Arakain opustil. Rozchod provázely osobní neshody a mediální přestřelky. „Jsou věci, které já pořád nejsem schopen Jirkovi odpustit. A on to má se mnou obráceně,“ přiznal Brichta po letech k napjatým vztahům s kytaristou Jiřím Urbanem. Kapela sice pokračovala s Petrem Kolářem a později Janem Toužimským, ale pro mnoho fanoušků zůstal Brichta tím jediným pravým frontmanem. 

Z vily do pronajaté garsonky

Zatímco hudebně se mu dařilo, v podnikání přišel strmý pád. Brichta si chtěl splnit sen a začal vydávat rockový časopis RockShock. Podcenil však důležitost inzerce a začal projekt dotovat z vlastních peněz, což byl začátek konce. Dluhy začaly neúprosně narůstat. Aby je splatil, musel postupně prodat své dva pražské byty, chatu i chalupu. Celková ztráta se vyšplhala na závratných 15 milionů korun. „Skončil jsem s holým zadkem na ulici, prostě bez bydlení, bez bytu, bez ničeho,“ popsal drsnou realitu padesátníka, který začíná od nuly. Dnes žije v pronajatém jednopokojovém bytě a je rád, když zaplatí nájem a energie.

Dvanáct mrtvic a hrozba slepoty

Nejtěžší rána však přišla v posledních letech. Ke ztrátě levého oka z mládí se přidal agresivní šedý zákal na pravém oku. I přes operace se jeho zrak dramaticky zhoršil. V roce 2025 Brichta přiznal, že prodělal dvanáct (!) mrtvic, trpí atrofií zrakového nervu a ztrátou periferního vidění. Svět kolem sebe vidí jen jako úzký, rozmazaný tunel světla. Kvůli cévním problémům mu ochabují i nohy a špatně se orientuje v prostoru. „Zrakové centrum mám poškozené a s tím už nic neudělám,“ říká smířeně rocker, který se dnes na pódiu neobejde bez doprovodu.

Anděl strážný, který vaří čaj

V nejtemnějších chvílích mu osud poslal do cesty anděla v podobě o třiadvacet let mladší Polky Joanny Pawliszyn, se kterou se v roce 2016 i oženil. Dnes je jeho největší oporou. Stará se o něj, hlídá léky a doprovází ho na každý koncert. „Bez manželky neudělám nic. Ráno bych si neudělal ani čaj,“ přiznává otevřeně. Z prvního manželství má dnes již dospělého syna a dceru. Rozchod s jejich matkou nebyl pro nikoho zúčastněného snadný, což Brichta vtiskl i do své tvorby. Emotivní písní „Jednou to pochopíš“, se snažil dětem vysvětlit bolestnou situaci kolem rozvodu.

Zajímavostí je také to, že se u Brichty rodinné vazby kuriózně propletly s těmi hudebními: jeho dcera se totiž provdala za syna Jiřího Urbana, Brichtova letitého parťáka a spoluzakladatele Arakainu. Jeho zeť Jiří Urban ml. tak dodnes s Alešem spolupracuje a autorsky se podílí na jeho nových skladbách. Se svou současnou ženou Joannou už Brichta další děti nemá.

VIDEO: Okradli Evu a Vaška o miliony? Peterka nás vysál, život to s ním ale vyřeší sám, tvrdí duo

Zdroje: readzone.cz, rockovy-svet.cz, in-lifestyle.cz, karaoketexty.cz, blesk.cz, 13. komnata Aleše Brichty, osobnosti.cz