Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Lenka Nora Návorková vyrůstala ve strachu z vlastního otce. Po letech zjistila, že o jejím životě téměř nic neví

Jana Harmáčková
Jana Harmáčková

Tanečnice Lenka Nora Návorková působí na parketu sebevědomě a usměvavě. Za jejím úspěchem se ale skrývá také bolestivé dětství, na které dodnes nedokáže zapomenout. Vyrůstala v rodině poznamenané hádkami, alkoholem a domácím násilím. S otcem postupně ztratila kontakt a ani pokus o sblížení po mnoha letech jejich vztah nenapravil.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

Tanec se stal součástí jejího života už ve třech letech. K pohybu ji přivedla učitelka z mateřské školy, která vedla také taneční kroužek. Návorková později navštěvovala baletní a gymnastickou přípravku a postupně se vypracovala mezi úspěšné české tanečnice. Přestože během soutěžní kariéry zažila i chvíle, kdy chtěla skončit, láska k tanci nakonec vždy zvítězila.

Související

Za radostnými vzpomínkami na první taneční krůčky se však skrývá mnohem temnější období. Rodinné prostředí, ve kterém vyrůstala se starším bratrem, totiž rozhodně nebylo idylické.

Dětství plné strachu a násilí

Manželství jejích rodičů se začalo rozpadat v době, kdy byla ještě malou holčičkou. Nejhorší vzpomínky má na období kolem nástupu do první třídy. Doma přibývalo konfliktů, které podle jejích slov často provázel alkohol. Otec se měl vůči matce dopouštět psychického i fyzického násilí, jehož byly obě děti svědky. „Hodně se křičelo, hodně byly hádky, velmi často s tím byl propojenej i alkohol,“ vzpomíná tanečnice.

Reklama
Reklama

Přestože ji samotnou otec fyzicky nenapadal, jeho chování v ní zanechalo hluboký strach. Dodnes si vybavuje večery, kdy se vracel domů z hospody a následovaly hádky s matkou. V domě se bouchalo dveřmi, někdy se dokonce vysypalo sklo z jejich výplní. „Já jsem ležela v tý posteli, klepala jsem se, co zase bude,“ popisuje jednu z dětských vzpomínek.

Některé situace v ní vyvolávají nepříjemné pocity i po letech. Stačí, aby někdo prudce zabouchl dveře nebo odhodil nějakou věc. „Pro mě to vlastně je, že vnitřně se stáhnu strašně, protože mě to hází do těchhle situací,“ přiznává.

Související

Ani rozvod nepřinesl okamžitou úlevu

Rozchod rodičů neznamenal konec rodinného napětí. Přestože se rozvedli, ještě nějakou dobu žili pod jednou střechou. Jejich rodinný dům se postupně rozděloval na dvě samostatné části a otec si mezitím našel novou partnerku.

Společné soužití bylo podle Návorkové velmi zvláštní. Dokonce i v kuchyni existovala pravidla, které skříňky smí kdo používat a komu patří potraviny v lednici. Vzpomíná také na okamžik, kdy se s bratrem vrátili domů a zjistili, že matce zmizel nábytek z ložnice, protože si ho otec odnesl. „Ona měla jednu dobu prostě na zemi matraci a jenom štendr na ramínka s oblečením,“ popisuje. Rodina nakonec našla nový domov jinde v Karlových Varech. Teprve odstěhování podle tanečnice znamenalo možnost začít znovu.

Vztah s otcem se postupně vytratil. Návorková si vybavuje návštěvu před přibližně dvaceti lety, kdy už měl novou partnerku a malou dceru. Tehdy se mu chtěla pochlubit významným tanečním úspěchem. S novým partnerem obsadila po pouhých dvou měsících společného tréninku třetí místo na mistrovství republiky. Místo uznání se však dočkala reakce, která ji hluboce zasáhla.

Související

„On mi vlastně řekl, že nechápe, že mě to ještě baví,“ vzpomíná. „Když jdete za svým tátou a chcete mu říct, že se vám něco povedlo, a teď tam cítíte absolutně to nesouznění, nezájem, jako nic.“ Právě tehdy podle svých slov pochopila, že mezi nimi už téměř žádné pouto nezůstalo. V následujících letech se pouze několikrát náhodně zahlédli.

Tomáš Matonoha a Lenka Nora Návorková
Foto: Česká televize – Zuzana Panská

Kolem roku 2017 nebo 2018 se přesto rozhodla udělat první krok ke sblížení. Nechtěla otci po dlouhé době jen zavolat nebo poslat krátkou zprávu, a proto mu napsala dopis. Odpověď sice přišla a byla milá, zároveň však odhalila, jak málo o ní otec věděl.

„Ptal se mě tam na práci, co dělám v divadle a jestli jsem vdaná, jestli mám děti,“ vypráví. „Mrzelo mě to, že vlastně nic neví, ale na druhou stranu jsem si říkala, že nemám ani pocit, že by se potom nějak pídil, že by se o to zajímal.“ Jedním z posledních kontaktů bylo vánoční přání, ve kterém jí otec pogratuloval k tanečnímu úspěchu a napsal, že jí drželi palce. Od té doby spolu podle jejích slov nejsou v kontaktu. Nestýká se ani se svou nevlastní sestrou.

Nechce, aby ji minulost definovala

Bolestivé rodinné zkušenosti Návorková podrobněji zachytila také ve své knize, kterou připravila s Marií Horovicovou. Chtěla v ní především zachovat pohled dítěte, které nerozumí konfliktům dospělých a prožívá především strach a nejistotu. Psaní pro ni mělo i terapeutický rozměr. Některé vzpomínky vyvolávaly slzy, jiné už dokázala přijmout s odstupem. Přesto odmítá, aby na ni okolí nahlíželo jako na oběť. „Já nemám ráda se stavět nebo když mě někdo staví do role jako oběti a chudinky. Já to úplně nesnáším,“ říká otevřeně.

Související

Naučila se podle svých slov přijímat minulost jako něco, co už nelze změnit. Neznamená to, že by bolestivé zážitky zmizely, ale nechce jim dovolit, aby určovaly celý její další život. „Jediný, co si z toho můžu vzít, je třeba nějaký poučení,“ vysvětluje tanečnice, která věří, že i těžké zkušenosti mohou člověka posunout dál.

Klid nachází v horách, sní ale také o rodině

Vedle tance se její velkou vášní stalo cestování a vysokohorská turistika. Zdolala Kilimandžáro a absolvovala také dvoutýdenní trek v Himálaji, během kterého vystoupala na Mera Peak do výšky přibližně 6500 metrů. Právě v horách nachází něco, co jí v běžném životě často chybí. „Mně obecně ty hory dávaj vnitřní klid. Člověk pozná sám sebe úplně v jiným prostředí, v úplně jiný pozici, v nekomfortní zóně,“ popisuje.

Do budoucna sní o expedici na Antarktidu a také o výstupu na argentinskou Aconcaguu. Zároveň ale přemýšlí o založení rodiny. Její partner, který pracuje jako novinář, by si podle ní dítě už přál. „Mám furt pocit, že mám na všechno spoustu času, ale nechci ten čas zase promarnit, abych se potom ohlídla a vlastně že teď bych chtěla a nebylo už pozdě,“ svěřuje se.

Ať už ji čekají další taneční úspěchy, vysokohorské výpravy, nebo mateřství, jedno zůstává jisté. Tanec je pro ni stále místem, kde se cítí nejvíce sama sebou. „Když to celý začne, začne hrát ta hudba a začnu tančit, tak jsem vlastně úplně ve svým živlu. Tak je mi fakt nejlíp na světě,“ uzavírá Lenka Nora Návorková.

VIDEO: „Je to show. Chtěl bych, aby ta naše čísla byla hodnocena jako ta nejzábavnější, nejzajímavější a nejpestřejší,“ říká Tomáš Matonoha

Reklama
Reklama
Reklama