Je těžké mluvit o Lucii a nezmínit fenomenální kariéru její matky. Kateřina Neumannová patří s bilancí jedné zlaté, čtyř stříbrných a jedné bronzové olympijské medaile k nejúspěšnějším českým zimním olympioničkám historie.


Nezapomenutelné video z února 2006 obletělo celý svět. V cílovém prostoru zimní olympiády v Turíně běží sotva tříletá holčička v růžové bundičce do náruče své dojaté maminky, která právě vybojovala vytoužené olympijské zlato. Dnes je z malé Lucinky dospělá žena. A plačící maminkou z ikonického záběru není nikdo jiný než Kateřina Neumannová.
Je těžké mluvit o Lucii a nezmínit fenomenální kariéru její matky. Kateřina Neumannová patří s bilancí jedné zlaté, čtyř stříbrných a jedné bronzové olympijské medaile k nejúspěšnějším českým zimním olympioničkám historie.
Legendární zlato z Turína 2006, vybojované po dechberoucím finiši na třicetikilometrové trati volnou technikou, přišlo po jejím návratu z mateřské dovolené. Pro Kateřinu bylo narození dcery klíčovým impulzem, který ji paradoxně dovedl až na samotný sportovní vrchol. Získala totiž tehdy tolik potřebný odstup od neustálého tlaku.
„Člověk se pořád hrabal na vrchol a byl pořád pod ním, a tak přišla psychická únava,“ vzpomíná s odstupem let slavná lyžařka. „Když se mi ale narodila Lucinka, byla jsem najednou mentálně jinde. Měla jsem kromě sportu i soukromý život a svou dceru. Byla jsem vyklidněná a měla novou motivaci vrátit se po vynechané sezoně.“
Ačkoliv ikonické záběry z Turína dojímaly celý svět, pro dospívající Lucii se postupem času staly spíše přítěží. Často totiž musela čelit předsudkům, že má v životě vše umetené a snadné. „Sakra, já už jako nechci bejt ta holčička v tý růžový bundičce,“ přiznala Lucie upřímně s tím, že ji neustálé srovnávání s tímto roztomilým dětským obrázkem unavuje a štve.
Všudypřítomný tlak ji také definitivně odradil od toho, aby se kdy postavila na start lyžařského závodu. Věděla, že by v bílé stopě nikdy nezávodila sama za sebe. „Mně by ani nikdo neřekl Lucka, to by bylo jenom Katko, Katko,“ vysvětluje své tehdejší vědomé rozhodnutí nestoupnout si na běžky. „Tam by neexistovalo fakt jako nic jinýho než prostě jako vyhrát olympiádu aspoň víckrát než máma.“
Aby unikla maminčinu stínu, vybrala si Lucie v deseti letech tenis. Ten představoval sportovní odvětví, kterému Kateřina Neumannová nerozuměla a nemohla dceři mluvit do tréninku. V pouhých čtrnácti letech udělala Lucie odvážný krok – odešla studovat a trénovat do USA na prestižní tenisovou akademii Emilia Sancheze na Floridě.
Tam sice zažila tvrdou školu samostatnosti, ale také nesmírný každodenní dril. „Já jsem vstávala tam v 5:50 ráno a šla si ještě na půl hodiny zacvičit fyzio cvičení,“ vzpomíná na přísný americký režim, který končíval až večer v devět hodin. Přestože jí tato zkušenost dala do života obrovskou disciplínu, po roce a půl se rozhodla vrátit zpět do Česka.
Život tisíce kilometrů od rodiny pro ni v tak mladém věku nebyl ideální. Po návratu úspěšně dokončila střední školu a v současnosti studuje na prestižní University of New York in Prague (UNYP), která vychází vstříc aktivním sportovcům a umožňuje jí skloubit vzdělání s náročným tréninkem.
Okolo osmnáctého roku věku udělala Lucie zásadní rozhodnutí – tenisovou raketu vyměnila za tretry a přešla k atletice. Tento krok byl pro ni osvobozující, atletika jí totiž nabídla větší volnost a mnohem méně stresujícího, kompetitivního tlaku než tenis.
I přes zdánlivou idylu se za zavřenými dveřmi „holek Neumannových“ ukrývalo velké rodinné tajemství. Dlouhá léta patřilo mezi největší tabu jméno Luciina otce. Kateřina Neumannová jeho identitu před médii pečlivě střežila, a není proto divu, že se kolem ní postupně začaly rojit nejrůznější spekulace.
Padala jména herce Jana Čenského, trenéra Stanislava Frühaufa, hokejisty Jaromíra Jágra nebo dokonce prezidenta Václava Klause. Pravda se naplno odhalila až po letech, když se Kateřina s Lucií rozhodly o citlivém tématu otevřeně promluvit ve svém společném podcastu.
Luciiným otcem je Josef Jindra, tehdejší manažer její matky. A právě okolnosti jejich vztahu vysvětlují, proč kolem jeho identity panovalo téměř embargo. Jindra byl v době vztahu s Kateřinou ženatý a Kateřinu přesvědčil, že bude lepší, když jejich vztah zůstane neveřejný.
Dnes už sama olympijská vítězka přiznává, že na toto rozhodnutí nevzpomíná lehce. „Byla jsem blbá,“ řekla otevřeně. „Nechala jsem se tvým tátou přesvědčit, že bude lepší, když to prostě neřekneme.“ Celá situace byla navíc ještě o něco pikantnější. Jindra měl totiž tehdy ještě další milenku, se kterou má dceru Kristýnu. Ta se narodila pouhých šest týdnů po Lucii.
V současnosti Lucie se svým otcem už několik let není v kontaktu a podle jejích slov Jindra od jejích čtrnácti let nepřispíval na její výchovu. „Není to tak, že by se stala jedna konkrétní věc, která by nás rozdělila. Spíš celá řada událostí, které mě postupně zraňovaly nebo trápily a prostě se jich stalo moc. Taky jsem pochopila, že hodně ublížil mojí mámě,“ vysvětluje.














