reklama

Zooterapie: Podívejte se, jak psi léčí lidi!

Je to skoro zázračné: stačí jen na chvíli položit tvář na hebkou srst, cítit teplo jiného tvora, vnímat jeho radost z lidského dotyku - a hned je vám lépe. Nejen na duši. Díky kontaktu se zvířetem povolí ztuhlé svaly, zlepší se paměť, zmírní stres a doposud lhostejný nemocný člověk začne komunikovat s okolím.

Foto: Isifa/Thinkstock

Je to skoro zázračné: stačí jen na chvíli položit tvář na hebkou srst, cítit teplo jiného tvora, vnímat jeho radost z lidského dotyku - a hned je vám lépe. Nejen na duši.

Díky kontaktu se zvířetem se nemocnému rozpohybuje motorika a povolí ztuhlé svalstvo, zlepší se paměť, zmírní stres a doposud lhostejný nemocný člověk začne komunikovat s okolím.

Jak zvířata pomáhají

Zooterapie funguje na dospělé a na děti ještě lépe. Jde o pozitivní či přímo léčebné působení zvířat na člověka. Zvíře při něm vystupuje jako prostředník mezi pacientem a terapeutem. K nejrozšířenějším patří canisterapie, léčebný kontakt psa a člověka. Psi jsou totiž se svou láskou k lidem pro tento účel jakoby předurčeni.

K dalším typům zooterapie patří hipoterapie - léčebná metoda, která působí na člověka prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Klidný koník, na jehož hřbetě se spolehlivě houpete a přitom cítíte pod nohama jeho teplé, silné, vlnící se svaly, má na některé pacienty s pohybovými problémy přímo zázračný vliv.

A pro ty, kteří se bojí velkých zvířat, tu je felinoterapie - pozitivní působení kočky na člověka. Protože i dotek heboučkého kočičího kožíšku, ze kterého se line spokojené předení, dokáže udělat s lidskou psychikou pravá kouzla.

Sledujte, jak se testují psi na canisterapii!

Lidí ho přešlapují. Těsně okolo něj hřmí kola vozíčkáře. Přesto dál leží a ani se nepohne, dokud nedostane od pána povel. Teprve pak smí dát najevo, jak moc miluje lidi. Možná by vás mohlo zajímat, že odrostlé štěně, které se takto chová, je obávané bojové plemeno: staffordshirský bullteriér...

Není to jen tak

Na první pohled to vypadá jednoduše, ale není - zooterapie klade velké nároky na celý tým speciálně vyškolených lidí. Součástí tříčlenné pracovní skupiny musí být terapeut, který rozumí problematice pacienta (často s mentálním nebo tělesným postižením). Patří sem i majitel zvířete - zodpovědná osoba schopná zvíře pro takovou náročnou práci náležitě připravit.

A potom je to hlavní činitel, speciálně testované a vycvičené zvíře. Musí být v rámci svého druhu inteligentní, klidné a vstřícné, ale také udržované v dobré fyzické kondici, včetně dlouhého odpočinku po terapii. Ta bývá totiž i pro něj velmi náročná, protože jde často proti základním instinktům.

Oddaný přítel pes

Canisterapie je ze všech metod nejvíce působivá. Jde ale o dlouhodobý proces, který vyžaduje pravidelné návštěvy zvířete. U dětí se často musí překonat jejich počáteční nedůvěra a strach ze psů, ale vyplatí se to.

Pes je pro lidi ideálním společníkem. Přijímá totiž každého člověka takového, jaký je - to je pro naši psychiku úžasná úleva - a například u pacientů s mentálním postižením neocenitelná výhoda. Pes totiž vnímá člověka jako svého pána. Hodný, zlý, krásný, šeredný, chytrý či hloupý - to je mu úplně jedno. Pro každého z nich je věrným a oddaným přítelem, který si rád hraje si, mazlí se, nechá se vycvičit. Spontánně přitom reaguje na lidské chování a zřetelně dává najevo radost i vděk.

Psi na pacienty působí celkově velmi pozitivně. Canisterapie přispívá k rozvoji jemné i hrubé motoriky, podněcuje verbální i neverbální komunikaci, orientaci v prostoru, zlepšuje interakci pacienta s ostatními lidmi a využívá se k nácviku zvýšení pozornosti a koncentrace. Pes skvěle motivuje člověka k mluvení tím, že je schopen reagovat na slovní povel. Když pacient zjistí, že k nim pes na zavolání jména přiběhne, je to pro ně obrovská motivace. Ani pokud nejsou schopni kvůli svému handicapu verbálního projevu, není nic ztraceno. Při výcviku psů se totiž jednoduché povely spojují s určitými gesty, takže s nimi lidé mohou komunikovat pohyby, na které pes reaguje jako na slovo.

Bolest mizí, slzy se mění v úsměv...

Baxter byl asi nejstarší pes na světě, který „pracoval" jako psí terapeut. V akci byl ještě ve svých 19 letech, kdy ho museli k pacientům nosit, protože sám už nemohl chodit. Pomáhal hlavně starým lidem, a to až do své smrti.

Zdravě.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kameňáky o dětech: Drsné, neseriózní, ale vtipné!

Magický Karlův most drží pohromadě syrečky!

Čeho budeme litovat před smrtí?

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama