reklama
 

Zlý svět aneb Proč chci, aby se dcera uměla prát

Když se rozhlédnete kolem, uvidíte hodně tatínků , které své děti vychovávají tak, aby vydržely stres a agresi moderní společnosti. Jenže jde to vůbec? A jak na to?

Foto: Isifa/Thinkstock

Když se rozhlédnete kolem, uvidíte hodně tatínků, které své děti vychovávají tak, aby vydržely stres a agresi moderní společnosti. Jenže jde to vůbec? A jak na to?

Dát dítě na bojové sporty? Zocelovat ho mentálně, aby nepodléhalo citům a emocím? Učit ho rychle běhat, aby včas uteklo?

Doporučujeme: Bohatý, nebo šťastný? Tati, chci být jako ty!

A je to vůbec k něčemu mít zocelené potomky, zejména když jde o holčičky? Budou pak šťastnější? A pokud ne, jak tedy zařídit, aby vaše báječné, milé a laskavé dítě obstálo ve zlém světě?

Angličtina, španělština a karate?

"Říkal jsem si - dcera je krásná, něžná blondýnka. Hlavně aby se uměla poprat a domluvit! Tak jsem trval na tom, že se bude učit bojový sport a jazyky. Dnes je jí 25 let, má doma stříbrnou medaili z mistrovství republiky v karate, umí plynně anglicky a španělsky, žije střídavě v Dublinu, Madridu a v Praze. Cestuje a potkává kamarády po celém světě, ale je šťastná?" ptá se sám sebe vysokoškolský učitel literatury Michael (54).

"Nevím. Možná to jako návod na štěstí nestačí, ale jsem si jistý tím, že má díky svým dovednostem a vědomostem bohatší a zajímavější život. Víc jako rodič snad ani nemůžu dokázat," dodává.

Holčičky vs. kluci

Kluci to odjakživa měli jednodušší: Byli k boji a soutěžení vychovávaní, aby své dámy mohli chránit. Jenže ty už dávno opustily jejich ochranné náruče a rozprostřely vlastní křídla.

Ve výchově holčiček jsou změny generaci od generaci větší. Už dávno se necení skromnost a poslušnost. Ještě před sto lety to byla malá princezna s vlásky pečlivě staženými do sponek, aby byla vždy upravená. Později z ní vyrostla úctyhodná matróna, matka dětí a strážkyně rodinného krbu. Dnes ale nosí kalhoty, pere se jako kluci, závodí s nimi a v dospělosti jim pracovně konkuruje.

Čtěte také: Žárlím na svého muže: Dcera miluje víc tátu, než mě

Současné holčičky jsou statečné, divoké a odvážné stejně jako kluci - a nikdo jim to nemá za zlé. Jejich tátové už vůbec ne. "Jsem rád, že se moje dcera umí prát," přiznává kriminalista Martin. "Doufám, že z ní jednou bude právnička. Bude se prát za jiné - ale nejdřív se musí naučit prát sama za sebe. Ze své profese vím, že ve světě kolem nás je tolik zla..."

Znát své hranice

"Učil jsem svou dceru spát pod širákem, běhat bosou ve sněhu, jezdit divokou vodu. Leckdy byla zmrzlá jako drozd, unavená tak, že padla a usnula na místě, vykulená strachy. Ale vyplatilo se to. Dnes je jí třináct let, umí se o sebe za všech okolností postarat, ví, že ji mráz nezabije, dokáže dobře odhadnout míru rizika u věcí, do kterých se pouští. Naučila se znát své hranice. Vůbec ji nenapadne přemýšlet o tom, že některé věci nezvládne nebo by je neměla dělat jen proto, že je žena," popisuje své výchovné metody právník Tomáš.

"A proč jsem to všechno dělal? Protože vím, že se za pár let vydá na vlastní cestu životem. Bude milá a krásná, ale ten, kdo si její krásu bude plést s křehkostí a vlídnost se slabostí - ten se se zlou potáže!" uzavírá.

A co vy, naši čtenáři a tátové krásných a něžných dcer? Jaké máte výchovné metody? Co podle vás zajistí vaší dceři - nebo synovi - šťastný život? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

20 jednoduchých způsobů, jak si zlepšit život

Byl to krásný a statečný kluk. Oběsil se kvůli šikaně

Největší chyby, které ženy dělají na začátku kariéry

Meghan Markleová je nejmocnější módní ikona roku | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama