reklama

Vzdělávání miminka v bříšku: Blikejte na něj halogenem!

Technokratická společnost spoléhá na moderní přístroje. Přirozené instinkty ovšem na rozdíl od nich dokážou pomoci při komunikaci s nenarozeným miminkem v bříšku.

Plod, miminko v bříšku
Plod, miminko v bříšku | Foto: Profimedia.cz

Technokratická společnost spoléhá na moderní přístroje. Jsme obklopeni jejich neúnavným bzučením, takže k nám nedoléhají jednoznačné signály blížícího se porodu. Přirozené instinkty ovšem na rozdíl od přístrojů dokážou pomoci při komunikaci s nenarozeným miminkem v bříšku.

Věda a technika stále častěji narušují přirozený vývoj dítěte a otupují přirozené smysly a instinkty. Společnost se nechává systematicky degenerovat používáním přístrojů, které přeci dokážou odhalit, předpovědět, diagnostikovat, rozhodnout. Přenášíme na ně zodpovědnost za vlastní život i za to, jaké poselství svému nenarozenému miminku o světě předáváme.

Jeden příklad za všechny: Chcete učit plod počítat? Zasviťte silnou halogenovou lampou několikrát matce na břicho a poté speciálním zesilovacím mikrofonem oznamte nenarozenému dítěti počet bliknutí… Ano, samozřejmě že to vymyslel chlap: zakladatel univerzity Dr. Rene Van de Carra. Má prý ověřeno, že takto prenatálně vzdělávané děti jsou skvělí matematikové. Nejspíš mu maminka asi také blikala na bříško… Přirozené mechanismy ovšem fungují spolehlivě. Porovnejme dále.

Cítit a vnímat tlukot srdce

Přirozeně: Děťátko dokáže od určitého týdne vnímat zvuky. Rozlišit klidovou tepovou frekvenci matky, případně zvýšenou ve stresu nebo při tělesné námaze. Tyto změny zaznamenává, zkouší je rozlišovat, a tím se vlastně učí.

Strojově: Pokud si pořídíme speciální výukový program, budeme moci děťátku pouštět rytmické vzorce, vyvinuté tak, aby připomínaly tlukot srdce. Miminko se začne učit v momentě, kdy mu pouštíme rytmy rychlejší než tep matky. Učí se tyto zvuky rozlišit, porovnat, a tím získává základy tvořivosti a vyvíjí se rychleji po rozumové i emocionální stránce.

Slyšet jejich hlas...

Přirozeně: Miminko nás v břiše (byť tlumeně – asi jako přes hustý těžký závěs) slyší. Vnímá kromě barvy hlasu i jeho sílu a především intonaci, která hodně napoví o náladě tam venku. Pokud se na miminko normálně těšíme, obvykle s ním s objevením prvních pohybů v břiše promlouváme. Máma i táta mu vypráví, co dělají a jak se na něj těší. Přirozeně tak dítě rozpoznává hlas rodičů. Ten tátův je sice od miminka dál, zas je hlubší, a tak k němu proniká lépe - příroda je dokonalá!

Strojově: Pokud chceme využít moderních možností, sáhneme po přístrojové technice a odborné literatuře. Pouštíme miminku mluvené pohádky, řadu cizích zvuků, které mu po narození nebudou povědomé. Přečteme si v chytrých knihách, že dítě vnímá lépe hlubší tóny, a nahustíme do něj basová sóla.

Nechat se ukolébat...

Přirozeně: Maminky zpěv, který v malé pánvi rezonuje, dokáže miminko obvykle probrat k soustředěnému výkonu. Buď se ztiší, nebo naopak začne pořádně kopat. Zpíváme mu ukolébavky, jen tak pro radost během dne, ve sprše, s kamarády u ohně.

Strojově: Nakoupíme speciální řadu hudebních ukázek, které prokazatelně harmonizují vývoj dítěte v břiše a rozvíjejí jeho intelekt. Budeme mu pouštět hudbu do břicha přes reproduktory, ti odvážnější i přes sluchátka.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama