reklama

Odkládáte mateřství? "Vajíčka si nechte zmrazit ve třiceti," radí gynekoložka

Průměrný věk rodiček v Česku v posledních letech klesl, ve vyspělém světě je však stále evidentní trend oddalování rodičovství. Podle lékařů to s sebou nese řadu rizik. Důvody žen, proč zakládají rodinu v pozdějším věku, jsou ale mnohem komplikovanější.

Průměrný věk prvorodiček začal v posledních pěti letech opět klesat.
Průměrný věk prvorodiček začal v posledních pěti letech opět klesat. | Foto: Shutterstock

Tenisová hvězda Serena Williamsová začátkem srpna oznámila textem, který napsala pro časopis Vogue, že ukončí svou profesionální kariéru. Přeje si totiž, aby se rozrostla její rodina. Dcera Olympia se jí narodila v 35 letech. Za několik týdnů oslaví 41. narozeniny a naznačila, že by si přála druhé dítě. Zároveň vysvětlila, že představa konce úspěšné kariéry je pro ni bolestivá. "Kdybych byla mužem, dál bych vyhrávala, zatímco má žena by pracovala na rozšiřování rodiny," napsala.

V prvním díle nového podcastu Meghan Markleové s názvem Archetypes zároveň přiznala, že své mateřství odkládala tak dlouho, jak jen to šlo. "Přeju si, aby se naše rodina rozrostla, ale oddalovala jsem to, jak jen to bylo možné. Jenže jako žena mám jen omezený čas, po který to mohu odsouvat, zatímco muži stále hrají," stěžovala si.

Devatenáct nebo sedmadvacet? Názory lékařů se mírně liší

Williamsová se dotkla obecného trendu, kdy páry odkládají rodičovství do pozdějšího věku. Průměrný věk rodiček se podle dat Českého statistického úřadu zvýšil mezi lety 1950 a 2020 z 27,3 let na 30,2. Zároveň se ukazuje, že věk rodiček sice roste, ale s různými výkyvy. V Česku byl průměrný věk matek při porodu těsně po druhé světové válce stejně vysoký jako na začátku tohoto tisíciletí, ačkoliv je to zřejmě dáno i poválečným baby boomem a tím, že ženy měly obecně více dětí.

Během půl století mezi tím došlo k poklesu věku matek a jeho opětovnému nárůstu. Letošní data společnosti Aperio pak ukazují, že průměrný věk prvorodiček v posledních pěti letech klesl z 30,7 let až na 28,8. Rodičky tak byly zatím nejstarší v roce 2017, a od té doby jejich věk klesá, i když s výraznými regionálními rozdíly. Nejdéle odkládají mateřství ženy v Praze, naopak nejdříve rodí v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji.

Lékařům dělá odkládané rodičovství starosti. Například gynekolog Josef Pulkert před časem napsal na Twitter, že z fyziologického hlediska je optimální věk porodu 19 až 23 let. Psychogynekoložka Helena Máslová však není tak striktní a zmiňuje, že člověk je na vrcholu kondice okolo 24. roku života. Ideální je tak podle ní dekáda mezi dvaceti a třiceti lety. Gynekoložka Jana Daňková Kučerová z brněnské reprodukční kliniky Reprofit se dokonce domnívá, že dochází k posunu a tělo je nejvíce zralé okolo 27 nebo 28 let.

Zatímco ženy, které odkládají mateřství, často čelí moralizujícím komentářům, u mužů tomu tak nebývá. Podle Máslové u nich však plodnost také klesá, jenže mnohem pozvolněji. "U žen nastává po 36. roce poměrně znatelný sešup, a to především v případě hormonu estrogenu. Pro tělo je také lepší, když žena rodí mladší, protože elasticita tkání je větší a lépe se po porodu regenerují. Tělo je pevnější a lépe zvládá následky porodu, s přibývajícím věkem stoupá také riziko operačního porodu a komplikací, a to na straně dítěte i matky," upozorňuje.

Daňková Kučerová podotýká, že rizika pozdního rodičovství se mužů týkají asi až od padesáti let dál. "Je to dáno tím, že spermatogeneze (tvorba spermií - pozn. red.) pokračuje po celý život a spermie se stále obnovují, každé tři měsíce má muž úplně nové. Příroda mužům zřejmě dala možnost rozmnožovat se do pozdního věku, kdežto ženám čas omezila. Žena má kompletní počet vajíček už při narození a pouze stárnou," vysvětluje s tím, že s věkem roste riziko patologií dělohy, třeba myomatózy, což je nezhoubné nádorové onemocnění. 

Díky pozdějšímu rodičovství je méně nechtěných dětí

V médiích se pravidelně objevují texty s dehonestujícími titulky jako "geriatrická matka". Málokdy však pátrají po skutečných příčinách oddalování rodičovství. Ženy bývají obviňovány z toho, že upřednostňují svou kariéru před rodinným životem. Antropolog Jack Goody přitom již v roce 2006 ve své knize Proměny rodiny napsal, že za odkládáním rodičovství stojí mimo jiné rostoucí náklady na bydlení. Páry tak před početím pracují déle, aby si rodina byla schopna udržet svou životní úroveň.

Vzdělanější ženy mají navíc oprávněný strach o své kariéry. Vysokoškolského vzdělání dnes dosahuje více žen než mužů, v roce 2020 tvořily ženy 56 procent všech studentů a 60 procent absolventů vysokých škol. Přesto jsou stále vnímány jako primární pečovatelky a zároveň zůstávají s dítětem doma často celé tři roky. Zatímco muži se mohou na výplatních páskách těšit na takzvaný otcovský bonus, protože zaměstnavatelé jsou ochotnější je jako "živitele" lépe ohodnotit, ženy jsou za mateřství v práci trestány, a to nejen finančně.

I když nejde pominout zdravotní rizika spojená s pozdním mateřstvím, někteří autoři považují odkládání rodičovství za zodpovědné. Sociolog Ladislav Rabušič ve své knize Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě uvádí, že je díky tomu větší část dětí chtěných a plánovaných. Ve vyspělých zemích, například ve Spojených státech, klesá počet nechtěných těhotenství, ačkoliv celosvětově se stále rodí 40 procent dětí neplánovaně.

Důvodem odkládaného mateřství ale může být také to, že žena zkrátka nemá vhodného partnera. Daňková Kučerová vysvětluje, že právě kvůli hledání ideálního protějšku ženy, které si přejí děti, často přicházejí pozdě se žádostí o zmrazení vajíček. "Kolem 30 až 32 let, kdy by to bylo ideální, doufají, že si vhodného partnera najdou a nebudou kryokonzervaci potřebovat. Přicházejí pak kolem čtyřicítky, a to už máme s vajíčky většinou docela problém," říká s tím, že by zmrazení vajíček měly ženy zvážit kolem třiceti let, kdy mají ještě jiné starosti než mateřství.

Preventivně zmrazit

V anglosaském prostředí se vžil pro preventivní zmrazení vajíček i spermií termín social freezing. Společnosti Apple nebo Facebook dokonce nabízí konzervaci vajíček jako pracovní benefit, aby zaměstnankyně kariérně podpořily a zároveň jim neubíraly možnost založit rodinu. Deník The Conversation o proceduře píše, že ačkoliv ji reprodukční kliniky propagují jako způsob, jak "zastavit biologické hodiny", je poměrně drahá a je spíše sázkou do loterie než jistotou. Většinou se k ní uchylují dobře finančně zajištěné třicátnice s vyšším vzděláním a nejčastější důvod bývá ten, který zmiňuje Daňková Kučerová - absence vhodného partnera.

Podle gynekoložky se metody kryokonzervace v posledních letech zdokonalily. "Ještě před pěti lety byla po rozmražení výrazně nižší šance získat kvalitní embryo. Dnes už s nimi pracujeme poměrně často," říká. Vysvětluje, že zmrazená vajíčka mají prakticky neomezenou životnost, protože jsou uložena v tekutém dusíku o teplotě minus 96 stupňů.

Postoj Máslové ke kryokonzervaci je ale vlažnější. "Každý si musí tvořit svůj osud sám a najít si svou cestu. Já sama bych pro sebe zmrazení vajíček jako variantu neviděla, protože kryokonzervace má nežádoucí vedlejší efekty a přijde mi nejlepší otěhotnět tak, jak to vymyslela příroda. Dovedu si ale představit, že pro někoho jiná cesta není, a je to v pořádku," míní.

Je zároveň přesvědčená, že těhotenství by mělo vyplynout přirozeně z dynamiky vztahu. "Slovní spojení snažit se otěhotnět je pro mě poměrně nežádoucí. Otěhotnění by mělo přirozeně vyplynout ze situace, která je průsečíkem biologické, psychické a sociální připravenosti a samozřejmě i toho, čemu se říká láska. Je poměrně nešťastné, když žena otěhotní příliš krátce po seznámení, protože je potřeba fáze poznávání, vzájemného prozkoumávání partnerova světa. Pak nastává fáze erotické fascinace, a na jejím vrcholu je ideální otěhotnět. Jakmile se to naopak předrží, fertilní ochota těla otěhotnět začne klesat," tvrdí.

Umělé oplodnění jen do 49 let

Ať už se páry rozhodnou s plánováním rodiny jakkoliv, musí počítat s tím, že asistovaná reprodukce se v Česku provádí do 49 let, takže i zmrazená vajíčka nebo spermie je nutné využít do této doby. Pojišťovna na umělé oplodnění přispívá od letošního roku do 40 let, dříve to bylo o rok méně. Daňková Kučerová vysvětluje, že do 35 let jsou šance ještě poměrně dobré a lékaři dokáží pomoct asi 70 až 80 procentům párů. "Do 30 let se nám daří excelentně a od 30 do 35 let máme také velmi dobrou úspěšnost. Nad 35 let už docela bojujeme a nad 40 je to opravdu velmi svízelné. Pokud pár dítě opravdu chce, často musí přistoupit na nějaký kompromis, třeba darované vajíčko nebo spermie," upozorňuje.

Páry o tom podle ní často nemají povědomí kvůli celebritám, které ukazují, jak se staly rodiči klidně i před padesátkou. "Ale jakým způsobem počali, nikdo nevíme. Ženy si pak myslí, že ve 45 mohou hezky otěhotnět, což opravdu není realita," říká. "Příroda bohužel nedokáže tak rychle reagovat na společenské změny," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: Neplodnost je tabu, těžko hledáte pochopení. Měla jsem deprese i bolesti 

Lidé si neumí představit, jak bolestivé a frustrující může být umělé oplodnění. Je to chladný a laboratorní proces, líčí Martina Baudišová. | Video: Daniela Drtinová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama