reklama

Tchyně je zlatá, tchán mi otrávil život

Společné soužití dvou generací vždy představuje nápor na nervy. Pokud jde o vlastní rodiče, dá se to ještě jakžtakž snést, horší to bývá s rodiči partnera. Není divu, že článek o strašných tchyních vzbudil mezi našimi čtenáři velký ohlas. Nejvíc nás zaujal mail od pana Pavla Ž. „Já osobně s tchyní vycházím celkem rozumně, problémem je naopak tchán," začínal.

Foto: Isifa/Thinkstock

Společné soužití dvou generací vždy představuje nápor na nervy. Pokud jde o vlastní rodiče, dá se to ještě jakžtakž snést, horší to bývá s rodiči partnera. Není divu, že článek o strašných tchyních vzbudil mezi našimi čtenáři velký ohlas.

Psali jste o tchyních všeho druhu: nesnesitelných, komických, otravných, ale i báječných, které se pro vás staly druhou maminkou. Nás však nejvíc zaujal mail od pana Pavla Ž. "Já osobně s tchyní vycházím celkem rozumně, problémem je naopak tchán," začínal. Tady je celý Pavlův příběh...

Na začátku byla dobrá vůle

S manželkou jsme se poznali na vysoké škole coby spolužáci. Po 2. ročníku jsme se vzali a v průběhu studií bydleli u mých rodičů. Manželka to zvládala dobře a oba jsme úspěšně dostudovali.

Po škole jsme se nastěhovali do okresního města, nedaleko něhož měl tchán po rodičích chalupu se zahradou. Tu nám daroval, abychom si mohli vzít půjčku a postavit místo ní rodinný dům. Čtyři roky jsme bydleli s manželčinými rodiči v pronajatém bytě, společně zbourali chalupu a místo ní postavili patrový dům: v přízemí byt pro rodiče, aby měli kam jezdit na víkendy a o dovolené, v patře byt pro nás.

Všechno je špatně!

Kamenem úrazu se však stal přístup tchána. Cokoli jsem udělal jinak než podle něj, bylo špatně. On, starý praktik, vyučený zámečník, který pomáhal na stavbě několika domů, prostě musel mít vždycky pravdu. O mně prohlásil, že jsem jen chodící sebevědomí... Vůbec nevnímal fakt, že jsem měl v mnoha případech jednoznačně pravdu, protože přírodní zákony prostě fungují a na tom žádný názor nic nezmění.

Doporučujeme: Hitparáda nejstrašnějších tchyní

Sotva jsem něco udělal po svém, měl jsem do deseti minut za zády tchyni s dotazem, co jsem zase dědovi řekl, protože leží nafučený na kanapi. A protože tchán pro ni byl takřka pán Bůh, žádné vysvětlování nepomohlo. Ačkoli mě kamarádi obdivovali, jak jsem šikovný, tchána nic neobměkčilo. Když jsem něco dělal v dílně a on tam přišel, musel jsem odejít, protože jsem podle něj nedokázal pořádně zatlouct ani hřebík. Dokonce i manželka přišla na to, že problém není ve mně, až po několika letech.

Až pohár trpělivosti přetekl

Po dokončení domu se nám narodili dva synové. Časem se tchán s tchyní přestěhovali do přízemí našeho domu a svůj byt ve městě začali pronajímat. A tchán začal hned organizovat celý náš život: zahradu, dění v dílně i ve společných prostorách domu. Obvykle se domluvil s mojí ženou a mne postavili před hotovou věc.

Roky jsem s tím nějak bojoval, až pohár trpělivosti přetekl: to když v dílně z ponku sundal moje věci, které nepřekážely, s tím, že tam prostě nebudou. Vrátil jsem je na místo, načež druhý den byly opět na zemi. Po třech stěhováních na ponk a zpět mi oznámil, že si mám věci někam uklidit, jinak že je vyhodí. Tak jsem mu odvětil, že to může zkusit a pak vyhodím já jeho...

Zkažený celý život?

Nastala nadlouho tichá domácnost. Dodnes se mnou tchán moc nemluví a vše řeší přes tchyni nebo přes moji ženu. Ta si to se svou maminkou, která měla rovněž snahu jí dirigovat domácnost, dokázala vyříkat s tím, že dole je domácnost maminky a nahoře je domácnost naše  - my si budeme nahoře dělat to, co vyhovuje nám a co sami uznáme za vhodné. A od té doby je klid. Jen můj problém s tchánem trvá stále dál.
 
Na jednu stranu bychom mu měli být vděční, že nám umožnil stavbu na svém pozemku, na druhou stranu to byl danajský dar. Jeho neustálá kritika, někdy i před dětmi a navíc kvůli naprostému nesmyslu, nás málem stála manželství. Teď už sice kluci pomalu dospívají a když narazíme na nějaký technický problém, dokážou si sami udělat úsudek, ale...

Ale stálo by vám, milí čtenáři, za to se takhle celý život trápit?

Kde se stala chyba? Byl Pavel vůči tchánovi moc vstřícný, neohradil se v pravý čas a pak už musel jen ustupovat? Měli by vůbec mladí bydlet se starými? Do kdy jsou vlastně rodiče těmi, kdo mají pravdu - a odkdy by měli začít svým dospělým dětem naslouchat?

O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče

Test: Myslí to s vámi tchyně dobře?

Je letos nejlepší doba pro koupi bytu? Radí odborníci

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama