Svatá matka: Sedm postižených dětí a manžel sebevrah
Její muž si vzal dobrovolně život. Vikie Shanksová bez něj vychovala sedm dětí. Šest z nich sjou autisté, dvě mají mozkovou obrnu. Zbývající holčička je těžká dyslektička. Přesto Vikie bere život s úsměvem.
Její muž si vzal dobrovolně život. Vikie Shanksová bez něj vychovala sedm dětí. A pořád i ve svých padesáti šesti letech dokáže brát život s úsměvem.
Své divoké stádečko dětí zvládá s obdivuhodným klidem. Patří k němu šest dcer a jeden syn: Jamie (23), Kacie (20), dvojčata Lorie a Mirie (19), Nikita (17), Pippa (13) a Osborn (15). Šest z jejích dětí je autistických a dvě navíc mají mozkovou obrnu. Zbývající holčička je těžká dyslektička.
Rodina žije ve zchátralém domě obklopeném třinácti akry vlastní půdy na venkově v hrabství Warwicks. Všichni vypadají zdravě a spokojeně. Navíc jsou to krásné děti. Podobu zdědily po mámě, která bývala modelka.
"Jsem prostě zaťatá. Jen tak něco mě nezlomí," krčí rameny statečná máma. Její životní příběh uvedl britský časopis Daily Mail. A popsala ho i ona sama v knize Unravelled: The Inspirational Story Of A Journey Out Of Darkness (Rozuzlení: Inspirativní příběh o cestě z temnot).
Čiré peklo
Vikie utěšuje Nikitu, ale ta je nesmiřitelná. Bije a kope mámu, co jí síly stačí. Vedle na pohovce se nejstarší dcera Jamie snaží rozsoudit hádku mladších sourozenců o tom, na který televizní program se budou dívat. V kuchyni strašně vyvádí syn Osborn kvůli rajské omáčce na těstoviny. "To je špatná omáčka, mami!" naříká. Koupila totiž ve slevě jiný druh než ten, který obvykle doma mívají. Hašteření pozvolna sílí a dům se otřásá rámusem v základech.
Doporučujeme: Geniální autista hraje na pračku jako Ringo Starr
Osborn je stejně jako pět jeho sester autista. Potřebuje svůj řád a pořádek. Všechno musí mít stejné den po dni, jasné a přehledné. Nedokáže se vyrovnat ani s drobnými změnami rutiny. Když řeknete, že je půl osmé, opraví vás, že je sedm dvacet osm. Metaforám a žertům nerozumí. Ve škole prošel šikanou.
Několik posledních let strávila Vikie v křiku, hádkách, hašteření a bitkách. "Pro běžného člověka by to bylo čiré peklo," připouští. "Byly chvíle, kdy jsem byla úplně vyčerpaná. Potřebovala bych vyběhnout do polí za domem a řvát vzteky. Ale nebyl tu nikdo jiný, kdo by mě nahradil. Tak jsem prostě sklapla a dál držela lajnu jako voják v poli. Neměla jsem jinou možnost," krčí rameny statečná máma.
Nadané a milé děti
Jamie a Mirie jsou na tom z dětí zdravotně nejlépe. Zarputilá Nikita mívala problémy s násilným chováním. "Bývaly doby, kdy demolovala dům, bila mě a fackovala. Měla jsem od ní modřiny. Byla plná vzteku, takové malé divoké zvířátko. Ale poslední dobou se začíná docela hezky srovnávat," pochvaluje si Vikie.
Přestože ani jedno z dětí není úplně zdravé, vychovává matka je k tomu, aby vedly normální produktivní životy. Kacie je začínající nadějná módní návrhářka. Jamie, Lorie, Mirie a Nikita se snaží uchytit u filmu a docela se jim to daří.
Jejich máma si myslí, že je to právě autismus, díky kterému mají přirozený herecký talent. "Zatímco my ostatní víme, jak se ve společnosti chovat, autisté se musejí naučit zvládat své sociální role stejně jako herci na jevišti. Mají s tím daleko víc zkušeností," vysvětluje.
Život jako válečné tažení
Péče o rodinu Vikie nestačí. Je také činná ve sdružení rodičů autistických dětí a napsala knihu o svém životě. Popsala v ní, jak se rodina musela vyrovnat ze smutkem ze ztráty tatínka, který trpěl labilní psychikou, ale také s krutým způsobem, jež zvolil k sebevraždě. Paul si před sedmi lety podřezal žíly a hrdlo v lese za domem a vykrvácel.
Zůstaly po něm dluhy ve výši milionu liber, v přepočtu více než 34 milionů korun. Dům byl zatížený hypotékou. "Vlastnili jsme tehdy prosperující firmu, to vše zmizelo ve finančním chaosu jako pára nad hrncem. Ani jsem neměla čas cítit žal. V jednom týdnu jsem musela s dětmi stihnout osmnáct schůzek: Nemocnice, psycholožka, logopedka... Můj život byl organizovaný lépe než válečné tažení. Někdy jsem se ani nedostala do postele," vzpomíná Vikie.
Rok po manželově smrti zkolabovala. V nemocnici ale odmítla zůstat, odešla na revers. Děti ji přece potřebovaly! Musela je naučit, jak svět funguje! A to se jí také povedlo. Za dalších šest let z nich vychovala příjemné a úspěšné mladé lidi. "Bylo to strašně těžké, ale když vidím pokrok jaký udělali, nezměnila bych vůbec nic. Byl to kouzelný život," uzavírá.
úvodní foto: repro Jamie Wiseman / Daily Mail
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
5 typů nemožných matek, které denně potkáváte na ulici
Holčička přežila potrat - matka ji teď zbožňuje
Už osmnáct let nepracuju. Živí mě partner
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
