Snacha mě nesnáší, nesmím se vídat s vnukem
Prvotní příčinou může být ledacos: rozdílné názory na výchovu, malá tolerance či naopak přílišná, nebo jen špatně najevo dávaná babiččina dobrá vůle. Skončit to může rozvrácením rodinných vztahů. A to je vždycky moc škoda, protože vnoučata by o babičku a dědu ošizena být neměla.
Prvotní příčinou může být ledacos: rozdílné názory na výchovu, malá tolerance či naopak přílišná, nebo jen špatně najevo dávaná babiččina dobrá vůle. Skončit to může rozvrácením rodinných vztahů.
A to je vždycky moc škoda, protože vnoučata by o babičku a dědu ošizena být neměla. Proto by se obě generace měly snažit hlubokým konfliktům předcházet. Že to vždy není snadné, o tom svědčí dopis naší čtenářky Martiny Ivanové.
Já si to líbit nenechám!
"Pokud se některý z rodičů nechová tak, jak by měl, dítě se třeba svěří některému z prarodičů. Jenže ti s tím moc dělat nemohou, poněvadž by si mohli být zcela jisti tím, že je rodiče úplně odstřihnou od dětí. Víte, mám s tím docela hnusnou příhodu," napsala nám paní Martina.
"Dceřin manžel má desetiletou dceru z předchozího manželství. Ta nám říká babi a dědo, loni byli u nás na dovolené a letos jsme tam jeli my - prostě v pohodě vycházíme. Náš vlastní syn má už dva syny, ale do jeho rodiny nejsme moc zvaní. No a letos nám desetiletý vnuk vyčetl: Babičko, ty k nám moc nejezdíš, ale kdyby volala Johanka, tak tam pojedete hned! Jako bych slyšela snachu, jak popichuje kluky, aby vyčítali... Ale neuvědomuje si, že je tím popichuje zároveň i proti sobě. Já si to totiž líbit nenechám a dětem vysvětlím, proč se u nich příliš nevyskytujeme. Ve věku deset a osm let už chápou, že není něco v pořádku, a pokud jim takovou věc podám citlivě a v rámci věku, tak to jistě pochopí."
Doporučujeme: Jsou babička s dědou k něčemu?
Otázka zní: Měla by to babička udělat? Na to není jednoduchá odpověď. Babičce je jistě líto, že vnoučky třeba nevídá tak často, jak by si přála, to ovšem nejspíš má příčinu v jejím vztahu ke snaše. A ať už jsou výhrady vůči ní oprávněné či nikoli, babička by neměla nikdy vysvětlovat vnukům, že jejich máma dělá něco špatně... Když už si chce vyříkat věci na rovinu, měla by to udělat se snachou, jinak jen přilévá oleje do ohně. Pak se opravdu může stát, že nebude v synově rodině příliš vítaná...
Pravdu mají vždy rodiče
To je totiž pravidlo č. 1. Ať se to babičce a dědovi líbí, či nikoli, to maminka s tátou zodpovídají za své děti, dokud jsou malé, to oni rozhodují o jejich životě včetně volby, s kým se mohou stýkat. Prarodiče by si tohoto faktu měli být vědomi a nemluvit svým dětem do výchovy. Ostatně jejich výchovné metody už rodiče vnoučat dobře znají, babička s dědou je přece praktikovali na jejich vlastní kůži!
Na druhou stranu, pokud se mají prarodiče o vnoučata čas od času starat, nelze jim zcela upřít vlastní vůli a jiné názory. "Při dostatečně silném a laskavém vedení se většina děti přizpůsobí. Platí to i pro vztah prarodičů a vnuků. Je ovšem pravda, že při jen občasných návštěvách je pro prarodiče prosazení vlastních postupů nesmírně obtížné, takže někdy je jednodušší akceptovat přístupy rodičů. Pokud mají rodiče mírnější požadavky na dobré chování, dítě zcela logicky reaguje nepříznivě na větší přísnost. Prarodiče nemají právo výrazněji usměrňovat nebo dokonce měnit výchovu rodičů - mají však právo nutit dítě, které jim bylo na určitou dobu svěřeno do péče, aby se v jejich přítomnosti chovalo a jednalo způsobem přijatelným i pro ně," konstatuje psycholog Václav Mertin.
Babička a děda jsou na rozmazlování!
Může tu být také druhá stránka věci - obvykle častější - prarodiče vnoučata rozmazlují. A jejich benevolence, laskavost a rozmazlování by měly být povoleny. "Proč mají děti rády prarodiče? Mají společného "nepřítele" - rodiče. Kdo by děti nechal dovádět a výskat a dohlédl, aby si při tom neublížily? Kdo pochválí vše, co vytvoří, poradí, když nevědí? Kdo vypráví pohádky a dějinné události? Dědeček a babička," napsal nám krásně pan Jaroslav Klenot.
Ovšem všeho s mírou! Když vnuk přijede za babičkou jednou měsíčně na víkend, dají se přivřít oči nad záplavou bonbonů a pozdním sledováním televize. Pokud ale babička hlídá dvakrát týdně, potřebuje dítě jasná pravidla a pevné hranice. Tato pravidla nemusí být sice úplně stejná jako domácí, ale neměla by jít ani proti nim.
Nebo snad máte jiný názor na výchovu, který se vám osvědčil? Víte, jak si poradit s neposlušným vnoučetem? Umíte se hladce dohodnout se snachou nebo zetěm? Poraďte ostatním v diskuzi pod článkem!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Až porodím, chci sníst svoji placentu!
Miss Einstein (12): Chytřejší než Steven Hawking!
Manželka mě nechce u porodu: Prý se mi zhnusí
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
