reklama

Školky a školy, kde mají děti opravdu rádi

V ČR existují tři hlavní reformní či alternativní výchovné směry: waldorfská pedagogika, Montessori a daltonský plán. Pedagogové v nich používají netypické metody i organizaci výuky. Pojďme se nyní na ně blíž podívat.

Foto: Isifa/Thinkstock

Všechny paní učitelky ze školek mají rády "svá" batolata. Existují však vzdělávací systémy, které od pedagogů vyžadují daleko, daleko víc.

V ČR jsou to tři hlavní reformní či alternativní výchovné směry: waldorfská pedagogika, Montessori a daltonský plán. Pedagogové v nich používají netypické metody i organizaci výuky. Pojďme se nyní na ně blíž podívat.

Svobodná waldorfská škola

První svobodnou waldorfskou školu založil v roce 1919 ve Stuttgartu filozof Rudolf Steiner. Postupně se rozrostla v celou síť. V současné době existuje více než 100 škol tohoto typu v Německu (Kolín, Hamburk, Essen), dále jsou ve Švýcarsku (Dornach), Nizozemí (Haag), ale také v dalších zemích západní Evropy (Londýn), USA, Kanady a Austrálie.

Doporučujeme: Děti z lesních školek žijí spokojeně v závějích

Jejich učitelé vycházejí při výuce z antroposofie, mystického pohledu na podstatu člověka a přírody, školy jsou však otevřené pro všechny děti a snaží se jim poskytnout maximum svobody k rozvoji individuálních schopností a respektovat věkové zvláštnosti dětí.

Učí se klasických v hodinách o délce 45 minut, ale také v tzv. epochách, kdy se učitel neřídí osnovami, ale určuje obsah výuky společně se žáky. Epochy trvají 3 až 4 týdny, zabírají dvě hodiny dopoledne a jsou soustředěny na jeden předmět, aby jej mohly děti lépe pochopit. Po uceleném bloku matematiky následuje epocha věnovaná vlastivědě, potom třeba češtině... K matematice se děti zase vrátí až za čtvrt roku. Průběžně je důraz kladen na jazyky, hudební, výtvarnou a pracovní výchovu.

Hodně se pracuje s přírodními materiály a vysoce je hodnocena iniciativa žáků. Učitel se snaží o pozitivní přístup, základní normou by měla být vzájemná úcta kantor-žák. Klasifikace od první do sedmé třídy probíhá pouze slovně, ve vyšších ročnících pak učitel ke slovnímu hodnocení přidává i známky.

V České republice byly waldorfské školy schváleny Ministerstvem školství jako experimentální v roce 1996. Existuje asi deset základních škol (mj. Praha, Semily, Ostrava, Písek), čtyři střední a celá řada mateřských škol.

Pedagogika Montessori

Autorkou této alternativní metody vzdělávání je lékařka a filozofka Maria Montessori, která byla v roce 1896 jako první žena v Itálii promována doktorkou medicíny. Původně se specializovala na výchovu mentálně postižených dětí. Později začala používat speciální metody a pomůcky pro smyslovou výchovu i k výuce dětí zdravých. Vychází z přesvědčení, že dítě se učí mluvit, chodit a používat předměty, protože samo chce, a ne proto, že jej to učí dospělí. Za nejdůležitější proto považuje svobodný spontánní rozvoj tvůrčích schopností dítěte. Základní filozofie zní: Pomoz mi, abych to dokázal sám.

Učitel dítě respektuje jako hotového člověka, žáci mu tykají. Jeho úkolem je připravit pro ně prostředí, ve kterém by se uměly orientovat, pozorovat, jestli dodržují domluvená pravidla a pomáhat, pokud o to dítě požádá.

Třídy jsou rozděleny na centra, obklopená policemi s pomůckami, a odpočinkové zóny. Výuka obvykle začíná kratší společnou činností (hrou, ukázkou práce s novou pomůckou), pak si dítě ve spolupráci s učitelem zvolí, co bude dělat. Učitel připraví podnětné prostředí a pak už nezasahuje. Hodnocení je slovní, neznámkuje se. Výuka většinou probíhá ve věkově smíšených skupinách, kde starší pomáhají mladším, čímž si sami učivo procvičují.

Školy Montessori najdete v Německu, Itálii, Nizozemsku, Rusku, Číně, Anglii, USA nebo Skandinávii. V ČR je metoda Montessori uznána Ministerstvem školství jako jeden ze vzdělávacích programů. Funguje v desítkách mateřských a základních škol (Pardubice, Praha, Kladno, Jablonec nad Nisou, Olomouc, Nový Jičín a Frýdek-Místek).

Daltonské plány

Zodpovědnost, samostatnost, spolupráce. To jsou tři základní principy výuky na školách, kde se pracuje metodou zvanou daltonský plán. První experimentální střední školu tohoto typu založila počátkem 20. století Helen Parkhurst (žákyně Marii Montessori) v americkém Daltonu.

Základem daltonské výuky je podpora aktivní práce žáků. Daltonský žák by měl umět požádat o pomoc, spolupracovat, sebekriticky zhodnotit vlastní práci, respektovat názory ostatních. Učitel stanoví úkoly, žák si sám zvolí pořadí a způsob, jak je bude řešit. Pracuje sám s pomocí literatury, společně se spolužáky, případně s učitelem. Ten sestaví každému na míru plán výuky, žáci pak přinášejí postupně úkoly, které splnili, a společně se hodnotí. Cílem je naučit dítě pracovat samostatně. Učitel s dětmi řeší problém pouze tehdy, pokud už nikdo jiný ve třídě neumí pomoci.

České školy používají daltonské bloky na úrovni mateřské, základní i střední. Školy, většinou na Moravě, ale i v Čechách, které pracují daltonskou metodou, si své zkušenosti mohou vyměňovat v rámci Asociace českých daltonských škol, jejíž akce jsou akreditovány Ministerstvem školství.

zdroj: waldorfjinonice.cz, zsmontessori.net, zs2.nmnm.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Přijímačky a maturity: Vše, co potřebujete vědět

Pražská jazyková gymnázia: Kolik zaplatíme za studium?

Stát nám zasahuje i do sexu. Co všechno reguluje?


 

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama