reklama
 

Šišlání, breptání, koktání: Jak se bránit vadám řeči?

Vady řeči patří mezi nejčastější dětské vývojové poruchy. Přestože se často nejedná o velký problém, vždy je lepší vyhledat pomoc odborníka - logopeda.

Máma s dětmi
Máma s dětmi | Foto: Profimedia.cz

Vady řeči patří mezi nejčastější dětské vývojové poruchy. Přestože se často nejedná o velký problém, vždy je lepší vyhledat pomoc odborníka - logopeda. 

Řeč patří mezi nejsložitější lidské činnosti. Aby ji dítě bylo schopno včas a spolehlivě ovládnout, je zapotřebí správná výchova rodičů. „Pro řeč jsou rozhodujícím obdobím života první dva roky. Tehdy dítě své broukání, žvatlání a zejména první slabiky a slůvka samo porovnává a upravuje podle vzoru nejbližšího a nejstálejšího, tedy podle řečových projevů matky. Její uklidňující povídání a zpívání připoutává nejen sluchovou, ale také zrakovou pozornost dítěte," vysvětluje vedoucí logopedické kliniky Logg Ilona Kejklíčková.

Na vině jsou geny

Opožděný vývoj řeči je zpravidla ovlivněn genetickými faktory. První problémy s řečí lze diagnostikovat asi ve třech letech. Stává se, že dítě velmi dobře rozumí, je motoricky zdatné a nezaostává v žádné jiné oblasti vývoje kromě řeči. Potom je nutné navštívit logopeda. S jeho pomocí rodiče nedostatky velmi snadno napraví. 

Opožděný vývoj řeči však může být způsoben i závažnějšími problémy: vadami sluchu, mluvidel, nedostatečnými rozumovými schopnostmi či poruchou centrálního nervového systému. Ke každé takové vadě je nutné přistupovat jednotlivě. 

Nejčastější vady řeči 

  • Patlavost: vadná výslovnost jedné nebo více hlásek. Velmi často za ni mohou sami rodiče, když se snaží laicky výslovnost dítěte upravovat. Procvičováním jakékoli nepřesnosti totiž ještě více posílí chybnou výslovnost.
  • Vývojová dysfázie: porucha vzniklá v důsledku organického poškození mozku dítěte během těhotenství, při porodu nebo krátce po narození. Vývoj řeči je při ní opožděný, výrazně je narušena schopnost sluchového rozlišování, vnímání a chápání stavby vět. Bez správné a včasné logopedické terapie může tato vývojová porucha negativně ovlivnit celkový rozvoj dítěte, včetně školního zařazení a dalšího uplatnění v životě. 
  • Koktavost: porucha plynulosti řeči. Trpí jí přes 5 % osob. Prvním krizovým obdobím, kdy dítě může začít koktat, je třetí až čtvrtý rok, kdy začíná mluvit ve větách. Pokud bez problémů opakuje větší celky, pravděpodobně koktat nebude. Jestliže opakuje slabiky nebo jednotlivé hlásky nebo na začátku slova na hlásku výrazně tlačí, je lépe vyhledat odborníka.  Druhým kritickým obdobím pak bývá nástup do školy.
  • Breptavost:  porucha, kdy dítě hovoří velmi rychle, a přitom špatně artikuluje, takže mu je hůř rozumět. Na rozdíl od koktavosti nepůsobí dítěti tato porucha větší psychické ani komunikační potíže. I tady však pomůže odborník k úplné nápravě.
  • Oněmění (mutismus): porucha vzniklá v důsledku velkého stresu, kdy člověk rozumí, ale psychické trauma mu nedovoluje tvořit hlas. Může k ní dojít u dětí i u dospělých. Léčba logopeda bývá v těchto případech doplňkem péče psychologa. 
  • Mluvní negativismus: výběrová nemluvnost, kdy dítě nekomunikuje s určitou konkrétní osobou, a to na základě psychických problémů. I zde je prognóza, po odeznění negativních faktorů, velmi dobrá.
  • Afázie:  narušení již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči. Vzniká po organickém poškození zpravidla levé mozkové hemisféry. Nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, nádory mozku či degenerativní onemocnění. Týká se převážně dospělých.
  • Dysfagie: porucha polykání. Může vzniknout v každém věku. Nejvíce pacientů je nad 60 let, na druhém místě jsou však zastoupeny děti s vrozeným neurologickým postižením.

Základem je léčba 

U mnoha vad řeči mohou logopedi velmi výrazně pomoci, je ovšem třeba začít s léčbou včas. Návštěvu odborníka musí doporučit praktický lékař, který by měl první příznaky vad řeči odhalit při pravidelné prohlídce.

Vady řeči dokážou pořádně potrápit děti i rodiče. Ti by měli být především velmi trpěliví a zároveň důslední. Náprava je často jen otázkou pravidelného procvičování. Pokud rodiče nic nepodcení, má jejich potomek šanci, že mu v dospělosti nikdo neuvěří, jaký problém mívalo. Důkazem je třeba herec Martin Dejdar, kterého trápila výslovnost hlásky „R". Jelikož chodil pravidelně k logopedovi, vady se rychle zbavil a dnes ho živí právě mluvení. 

zdroj: moje-klinika.cz, klinickalogopedie.cz

Vývoj řeči dítěte

  • do 1 roku: Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova.
  • do 2,5 let: Dítě tvoří jednoduché věty, ptá se „co je to?", rozšiřuje slovní zásobu.
  • do 3,5 let: Dítě mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se „proč?", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se u něj tvořit verbální (slovní) paměť.
  • do 4,5 let: Dítě chápe děj a umí ho vyprávět. Dokončuje se u něj gramatická stavba vět.
  • do 6,5 roku: Dítě chápe složité děje, má velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama