Rodinné vánoční rituály. Jaké jsou ty vaše?
Rituály povyšují stereotyp na obřad a dávají smysl lidskému konání. Jsou to vlastně takové mezníky na naší cestě od minulosti do neznáma budoucích časů. Vánoce jsou potom skvělou příležitostí, jak si takový příjemný rituál vytvořit. Máte u vás v rodině nějaké vánoční rituály?
Rituály povyšují stereotyp na obřad a dávají smysl lidskému konání. Jsou to vlastně takové mezníky na naší cestě od minulosti do neznáma budoucích časů.
Vánoce jsou potom skvělou příležitostí, jak si takový příjemný rituál vytvořit a dodat jím důrazu okamžikům s těmi, které máte nejraději. Protože rituály udělají z obyčejného setkání slavnostní událost.
Doporučujeme: V nebi je krásně! Příběhy těch, kteří tam byli...
Každý z nás má jiné vánoční rituály, na něž nedá dopustit.
- Scházíte se vy, dospělí sourozenci s vlastními životy a dětmi, v rodičovském domě a slavíte Vánoce ve zmatku a shonu, jež provázejí setkání široké rodiny?
- Vyrazíte na Štědrý den do luxusní restaurace na oběd?
- Touláte se jen tak s přáteli po městě od stánku ke stánku a popíjíte svařené víno?
- Obdivujete vystavené betlémy?
- Nebo se raději uzavřete s dětmi v soukromí čtyř stěn, díváte se v televizi na pohádky a užíváte klidu?
- Či snad necháte své odrostlé děti osudu, objednáte lyžařský zájezd pro dva a užijete si s partnerem zasněžené, slavnostní hory, přičemž se vyhnete záplavě prací, které k Vánocům organizovaným doma prostě patří?
Všichni pohromadě? Ale ne za každou cenu!
Dříve bývalo běžné, že se sešlo několik generací jedné rodiny pohromadě včetně tetiček a strýčků, babiček a dědečků, vnoučat, bratranců a sestřenic. Pokud rodina funguje a její členové se mají rádi, je to asi nejkrásnější, byť poněkud náročný způsob, jak Vánoce strávit. Zejména když už mají někteří milovaní příbuzní požehnaný věk. O tom by mohla mluvit naše čtenářka Martina: "K babičce jsem jezdila celé dětství na prázdniny a měla jsem ji opravdu moc ráda."
"Každé Vánoce bývala také u nás doma. Pak jsem se ale vdala a návštěv čím dál víc ubývalo, jak přibývaly rodinné starosti s vlastními dětmi. Jen ten společný Štědrý večer u našich zůstal. Když mi bylo třicet dva, babička měsíc před Vánoci zemřela. Naposledy jsem ji viděla v létě, půl roku před její smrtí a dodnes mě strašně mrzí to, jak jsem byla líná a hloupá. Prostě mi nedošlo, že tu naši milovaní nebudou věčně."
Na druhou stranu - proč se vypravovat pokaždé na Boží hod přes půl republiky za tetou ze třetího kolene, případně trávit Štědrý den s "milovanou" tchyní, když je setkání s ní příjemné asi jako popálenina 1. stupně?
Čtěte také: Co by se stalo, kdyby Ježíš přišel na svět v ČR 2014?
Nemějte strach a dupněte si, podobně jako Jana: "Se sestrou svého muže nemám moc dobrý vztah, takže jsem všechny společné rodinné sešlosti vždycky přetrpěla. Až minulý rok jsem se rozhodla, že to změním! Dnes si dopředu zjistím, jestli švagrová přijede a pokud ano, vyhnu se jí širokým obloukem - a jsem daleko spokojenější."
Vánoční rituály Ivana Trojana
Ideální je potom rituály propojit, jako to dělá herec Ivan Trojan: užít si soukromí s dětmi, veselí široké rodiny i zábavu s přáteli. Na Štědrý den si chce především odpočinout a zbavit se v sobě všech rolí z předchozího roku. Proto dává přednost úzkému rodinnému kruhu: "My jsme si zavedli Vánoce tak, že na Štědrý den jsme vždycky doma. Bez rodičů, bez příbuzných. Teprve na Boží hod se setkáváme s rodiči, najíme se s nimi, posedíme, popovídáme. A teprve pak se potkáme s přáteli na horách. Takže naše vánoční svátky mají už svůj zavedený rituál."
Útěk před vzpomínkami
Někdy rituály ovlivní samotný život. Třeba jako u paní Ireny, jejíž manžel tragicky zahynul při autonehodě před čtyřmi lety, odpoledne 23. prosince, když vezl domů vánočního kapra. Od té doby neslavila Vánoce v ČR, strojení stromečku by v ní a její patnáctileté dceři Janě vyvolalo jen slzy. A tak se obě sbalí, a vyrazí někam, kde je všechno jinak: za sluncem do teplých krajů. Už trávily svátky v Egyptě, Karibiku a Indonézii, letos je na řadě Kuba. "Je to pro nás způsob, jak se vyrovnat se smutnými vzpomínkami," říká Irena. I k tomu slouží rituály...
A jak jste na tom vy, naší čtenáři? Slavíte vánoční svátky s širokém rodinném kruhu či raději sami? Býváte doma, na horách, u moře nebo třeba na chatě? Dáváte přednost odpoledni s přáteli? Věnujete se svým dětem nebo starým rodičům? O tom všem můžete diskutovat pod článkem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kdy prozradit dětem, že Ježíšek neexistuje?
Marie Kyselková: Těžký život princezny se zlatou hvězdou
Chcete žít v cizině? V těchto zemích vám bude nejlíp
Co je rituál?
Rituál (z latinského ritualis = obřadný) je způsob chování založený na tradičních pravidlech. Z pohledu antropologie se jedná o činnost neinstrumentální povahy, která má přesně stanovený postup, velmi často se opakuje a může nabývat zcela rutinního charakteru. Díky své opakovatelnosti slouží rituál k upevnění společenské organizace. Z pohledu psychologie pak jde o každé lidské jednání, které vykazuje stereotypní opakování a je založené na předem daných pravidlech."Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
