Většina z nás nejraději vzpomíná na období, kdy naše děti byly malé. Nejenže byly roztomilé, bezvýhradně nás milovaly a obdivovaly, ale také jsme je měli plně pod svou kontrolou. Dospělý potomek si zaslouží ale nejen naši lásku a respekt, ale také odstup.

Mezi psychoterapeuty existuje takový vtip. Víte, jak poznáte, že jste coby rodiče uspěli? Tak, že vaše dítě si platí samo svého terapeuta. Berte to samozřejmě s nadsázkou. Všichni děláme v roli rodičů chyby a máme se svým dětem za co omlouvat. Velkou škodu jsme schopni napáchat právě v procesu, kdy se naši synové a dcery osamostatňují.

Čím starší naše děti jsou, tím složitější otázky před naším vzájemným vztahem vyvstávají. Neuvědomujeme si, že se měníme společně s potomky a naše vazba potřebuje "přenastavit".

Podporovat finančně dospělé děti?

Dnešní mladí lidé mají v mnoha ohledech složitý start do dospělého života. Začínají své profese na pozicích stážistů, kdy pracují buď úplně, nebo takřka zdarma. Bydlení ve větších městech je velmi drahé, navíc pokud si studenti přejí vyjet na semestr do zahraničí, bez finanční injekce od rodičů se neobejdou. I přes výše uvedené důvody by ale pomoc od matky a otce měla být jen dočasná, jasně ohraničená. Jinak se dítě nenaučí utkat se s překážkami a není motivované, aby se o sebe v budoucnu postaralo úplně samo. Někteří rodiče si neuvědomují, že svými finančními příspěvky vlastně dítě k rodině těsněji přivazují, mají tak větší kontrolu nad jeho životem.

Nejsme zodpovědní za život svých dospělých dětí

Opakujme si tuto větu jako mantru, protože úzkosti, obav, strachu a dalších nepříjemných pocitů se ani vůči velmi odrostlým ratolestem zbavit nemůžeme. Nemůžeme za dospělé děti převzít jejich zodpovědnost. Vzpomeňme si proto třeba na okamžik, kdy se dcera nebo syn učili chodit. Museli dělat nejisté kroky, měli první boule. V dospělém životě je to zrovna tak. Naše zkušenosti jsou nepřenosné a rady fungují pouze ty vyžádané.

Mami, já chci psa! Co dělat, když dítě touží po mazlíčkovi, ale vy jste zásadně proti číst článek

Děti

Osobní život vašeho dítěte není domácí úkol

Ptát se (obzvlášť) dcery, kdy si najde manžela/manželku pro život a bude mít děti, je zvyk, který ničí naše vzájemné vztahy. Je jasné, že si přejete vidět své potomky spokojené, zajištěné, zároveň toužíte spatřit pokračování rodu. Ale hledání životního partnera, případně narození dětí nejsou domácí úkoly, které má vaše dítě splnit. Nemá smysl je tedy "kontrolovat". Stejně tak jim nutit svou představu o tom, jak by měly "správně" žít. Znovu si připomeňte, že vaší rolí rodiče je vychovávat děti k samostatnosti, tedy přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí a umět se vypořádat s následky.

"Mamahotel a mamkomat"

Místo svého bydlení zůstávají i v dospělosti u rodičů, kde je uklizeno, vypráno a navařeno. A občas se "starouši" uvolí a přihodí nějakou tu korunu. Ano, již výše jsme zmínili, že ekonomické nároky na mladou generaci jsou dnes velké, ale počítá se snaha a chuť dokázat něco sám. Nikoliv brát rodičovský byt za samozřejmost, kde si můžu cokoliv vzít a nic nedat nazpět. Pokud je tohle situace s vašimi dospělými dětmi, doporučujeme vypracovat seznam, co všechno musíte v domácnosti vykonat, a domluvte se, které povinnosti bude vykonávat syn či dcera. Nic za své děti nedělejte. Pokud má rodina dospělé členy, každý odpovídá pouze sám za sebe.

Podpora není o závislosti

Součástí rodičovství je samozřejmě podpora ratolestí, ale v jejich dospělosti vypadá úplně jinak než v dětství. Někdy spočívá v tom, že musíte svému potomkovi dát najevo, že není malým rozmazleným děckem, ale schopným člověkem, který může držet otěže svého života pevně v rukou. Dítě, za které vše v životě vždy vyřešili maminka s tatínkem, jen těžko obstojí v životních nástrahách.

Změna rodinného systému

Dospělost dítěte zatřese s rodinnými základy, to je fakt. Rodiče, kteří byli zvyklí se o potomky starat, si najednou připadají neužiteční. Separace dospělých dětí, která začíná už pubertou, je ale oboustranný proces, který se týká rodičů i ratolestí. Sledovat dceru, jak se stává dospělou ženou, může být obzvlášť pro matku ambivalentní zkušeností. Na jedné straně pociťuje radost a pýchu, na té druhé zase obavy, někdy žárlivost. Mládí dcery jí totiž připomíná vlastní věk, stárnutí, a tedy smrtelnost. Pokud se tedy dcera od matky dostatečně neodstřihla, poznamená to její život. 

Vztah k penězům: Co o vás prozrazuje a jak se mění s věkem číst článek

Životní styl

Jsme odlišní, respektujme se

Mezi rodiči a dětmi leží také generační rozdíly. Každý z nich dospíval v jiné době. Konflikty se tedy nedají vyloučit už kvůli těmto okolnostem. Což ale neznamená, že naše vztahy nemohou fungovat. Mohou, a dokonce skvěle, ale neobejdete se nejen bez velkého množství lásky, ale především respektu. Čím dřív poznáme, že dítě je od útlého věku samostatnou bytostí, se kterou se musíme domluvit, nikoliv si ji podrobit zákazy, tím lépe. Čím starší je vaše dítě, tím rovnoprávnější by váš vztah měl být. Zapomeňte ale na opravdové přátelství. Plníte si vzájemně úplně jinou roli. Vždy ve vašem vztahu budou témata, o kterých by se mluvit nemělo.

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková