Proč děti zlobí? Protože děláte něco špatně!
Děti ze své přirozené podstaty nemají potřebu zlobit. To dělají jen když něco ve výchově není v pořádku.
Děti ze své přirozené podstaty nemají potřebu zlobit. Pokud jsou milovány a dobře živeny, je jim nasloucháno a mohou realizovat přirozené tendence, jsou klidné, milující a spolupracující.
Jaké tendence to jsou? Pohyb, potřeba objevovat a orientovat se v prostoru, potřeba pořádku a přesnosti, komunikace, manipulace s předměty, tvoření, opakování zvolených činností.
Mohlo by vás zajímat: Dítě není cvičená opička ani vizitka pyšných rodičů!
Pokud některá z výše uvedených potřeb není uspokojována, hromadí se v dětech napětí, které časem vykrystalizuje ve "zlobení". Není to ale naschvál, nýbrž zoufalé volání o pomoc. Jak mu čelit, radí psycholožka Klára Markuciová, ředitelka mezinárodní školky a jesliček Nestlingue. Nejdůležitější je podle ní naslouchání.
Čtyři kořeny zlobení
"Ve své praxi jsem se setkala se čtyřmi základními kořeny zlobení," konstatuje Klára Markuciová. Jsou to:
- potřeba upoutat pozornost
- snaha získat moc
- projev bezmoci či neschopnosti
- nedostatečně ovládnutá touha
Pojďme se na ně nyní podívat blíž...
1.Upoutání pozornosti
Někam patřit, být přijat, mít hodnotu - to jsou základní a vrozené lidské potřeby. Pokud děti nedokážou upoutat pozornost něčím pozitivním, začnou projevovat opačnou polaritu: šaškovat, vyrušovat, strhávat na sebe pozornost.
Jak to funguje špatně: Následuje rozladění, nelibost a podráždění dospělého, který začne dítě napomínat či přemlouvat, aby se chovalo lépe. To dočasně přestane zlobit, ale brzy to zkusí znovu.
Účinná reakce: Zlobení přehlížejte, dobré chování chvalte. Ukažte dítěti, že může získat pozornost něčím vhodným. Veďte ho k vlastnímu sebehodnocení, aby nemělo potřebu být ohodnoceno jinými. Příklad: Dítě řekne "Je to hezké?" Správná reakce dospělého: "Co myslíš ty?"
2. Získání moci
Dítě, které odmítá vnější autoritu a vynucuje si, aby bylo stále po jeho, ztratilo orientaci ohledně svého místa ve světě. Přestalo vnímat svou pozici dítěte a přebírá pozici dospělého. Proto chce získat moc: vnější agresí (vztekáním) či pasivitou (nikdo mě nedonutí, abych to udělal).
Jak to funguje špatně: Dospělý má pocit ohrožení. Reaguje tresty, zákazy, příkazy, vyhrožováním. Dítě dočasně přestane zlobit, ale pak pokračuje s vyšší intenzitou. Pokud boj o moc prohrává, může v něm vyvstat vzdor a touha pomstít se.
Účinná reakce: Ovládněte se a vyhněte konfliktu. Nebojujte o moc, ať si dítě nemyslí, že se jeho hodnota odvíjí právě od ní. Dejte mu místo toho možnost využívat svůj vliv pozitivně: Nechejte ho s něčím pomoci a pak jeho pomoc dostatečně oceňte.
3. Bezmoc či neschopnost
Dítě s extrémními pocity nejistoty a vlastní bezcennosti se už vzdalo naděje, že může být v něčem úspěšné...
Jak to funguje špatně: Nešťastný dospělý ho povzbuzuje: Jen to zkus! Vždyť je to lehké, musíš se víc snažit... Ukaž, já ti pomůžu! Tím dítě zatlačí do ještě větší pasivity.
Doporučujeme: Moje šestiletá dcera ve školce krade
Účinná reakce: Nekritizujte, vyzdvihujte úspěchy, i malé, a nabízejte možnosti výběru: Začneš červenou, nebo zelenou barvou? Projevte i soucit: Možná bys teď nejradši nechal všechno plavat a měl klid...
4. Neovládnuté touhy
Dítě má pocit, že ho nikdo nemá rád. Nosí v sobě pocit ublížení a proto je pro něj těžké cítit lásku. Tu vnímá pouze skrz hmatatelné získávání toho, co si vynutí.
Jak to funguje špatně: Dospělý cítí nevoli, dítě trestá tím, že vyžadované tužby nesplní. Dítě stupňuje své chování a požadavky.
Účinná reakce: Ovládněte se a projevte ohledy a dobrou vůli. Netrestejte dítě odmítáním, ale vymezujte si hranice, abyste jeho přání mohli naplnit v budoucnu: "Musíš být asi hodně naštvaný, když tohle děláš. Tak tohle chceš... Budu o tom chvilku přemýšlet."
Líbí se vám rady Kláry Markuciové? Myslíte, že fungují? Pomohly vám? Máte své vlastní názory na výchovu? Můžete si je vyměňovat pod článkem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Padej k tátovi! aneb Puberťáci z rozvedené rodiny
20 jednoduchých způsobů, jak si zlepšit život
Smazala jsem účet na Facebooku: Vzal mi 4 roky života
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
