reklama

POZOR, čtenářská soutěž o ceny: Ježíšek neexistuje!

Kdy krutou zprávu potomkům oznámit? Už v pěti letech? Nebo až před nástupem do školy? Či snad držet děti v blažené nevědomosti co nejdéle, aby Vánoce pro děti neztratily kouzlo?

Vánoce
Vánoce | Foto: Profimedia.cz

Kdy krutou zprávu potomkům oznámit? Už v pěti letech? Nebo až před nástupem do školy? Či snad držet děti v blažené nevědomosti co nejdéle, aby Vánoce pro děti neztratily kouzlo?

Možná si nemusíte s tajemným skřítkem vůbec nic začínat. Prostě dětem rovnou vysvětlíte, že Ježíšek je krásná tradice, kdy se lidé vzájemně obdarovávají, nikoli postava, jež nosí na Štědrý večer hromadu dárků.  Nemusíte se tak později bát, jak těžce ponesou, že jste je mystifikovali. Přijdou tím ovšem o napínavé štědrovečerní kouzlo a nejspíš i o dlouhou tradici vlastní rodiny. Nehledě na starou pravdu, že je lepší lásku prožít a ztratit než ji nikdy nepoznat

Skončit včas!

Proto bude asi lepší u této krásné iluze alespoň chvíli setrvat. Důležité je však skončit včas, aby se děti nedozvěděly pravdu od někoho jiného. Velké zklamání by je mohlo vést až k přechodné ztrátě důvěry v rodiče.

Kdy tedy z rozjetého vlaku vyskočit? Ideálně s koncem předškolního věku. Tehdy už děti dokážou snadněji odlišit fantazii od skutečnosti. „S fantazií přicházejí symboly a příběhy, které mohou pomáhat dětem v morálním vývoji - učí se rozlišovat mezi dobrem a zlem. Vírou v magické jevy a poměřováním s dospělým světem děti také rozvíjejí všeobecné schopnosti. To vše má ale časové limity.  V předškolním věku má dítě bujnou, ničím neomezenou fantazii, a Ježíšek tak snadno zapadne do světa strašidel, kouzel, čertů a dalších pohádkových bytostí. Myslím, že je dobré dětem ponechat tuto iluzi do konce tohoto předškolního věku," shrnuje dětský psycholog Adam Suchý.

Jak to udělat?

Především s citem a taktně, jako když oznamujete špatnou zprávu. Těžko si dcerku jen tak u večeře posadíte proti sobě a mezi lžičkami kaše jí prostě oznámíte: „Ježíšek neexistuje. Dárky ti nosím já a tatínek. Nakupujeme je v obchodě jako každý normální člověk." Asi také nebude vhodné vybalit to přímo pod stromečkem.

„Rodiče by si měli s dítětem sednout a v klidu popovídat. Mohou jim říct, že Ježíšek je krásná pohádka, která se vypráví, aby byly Vánoce ještě kouzelnější a tajemnější. Že dárky dávají rodiče, přátelé a příbuzní, aby ukázali svou lásku k nim," radí psycholožka Vlasta Svobodová. „Pokud jde o věřící rodinu, mohou dodat, že Ježíšek existuje, i když nerozdává dárky, a to v lidských myslích. Také je to správný čas vysvětlit dětem, i těm z nevěřících rodin, Ježíšův skutečný příběh jako historické postavy, či alespoň jeho část, protože to patří ke kořenům evropských dějin. Podrobnosti o konci jeho života můžete zatím vzhledem k věku vynechat."

Čtenářská soutěž o ceny

Jak jste svým dětem prozradili ono tajemství vy? Byly z toho rozčarované? A jaké štědrovečerní rodinné rituály máte od té doby, co děti přestaly v Ježíška věřit? NAPIŠTE NÁM a my vaše příspěvky oceníme! Autoři pěti nezajímavějších příběhů od nás dostanou SADU KRÁSNÝCH DÁRKŮ spojených s novým, půvabným animovaným filmem Velká vánoční jízda. Pište na adresu redakce a nezapomeňte připojit svou adresu!

Více o filmu se dočtete ZDE.

Jirka Mádl: Ježíšek existuje!

Po svém vyřešil otázku existence Ježíška herec Jirka Mádl. „Na Vánoce se těším. Jestli má něco u nás doma respekt, tak Vánoce. Všichni zpomalí, sejdou se, kašlou na všechno, vypínají telefony. Mamka je blázen do výzdoby, takže ji máme už v listopadu a jede až do konce ledna. Držíme adventy, večeře každou neděli, to se musí. Naštěstí nás mamka nikdy nenutila třeba zpívat. To jenom babička občas říkala, že si dáme koledu. A my jsme velmi asertivně říkali, že koledu si NEDÁME. Ale máme takovou starou šedivou kazetu s koledami, která jede už od toho listopadu... Nemůžu říct, že by mě něco omrzelo, už kvůli bráchovi. Mně bylo deset, když se narodil. To je takový ten věk, kdy už nadšení z Ježíška děti přechází, a najednou nová vlna, nová motivace. A navíc - Ježíšek existuje, ne že ne! My pořád dáváme dopisy pro Ježíška za okno. On to bude číst... A kdo říká, že neexistuje, je hloupej!" uzavírá.

Znáte Ježíškovo dětství?

Jaké mohl mít dětství chlapeček narozený v Palestině okolo zlomu letopočtu? Území se tehdy jmenovalo Judaea a byla to římská provincie. V době narození chlapce jménem Ješua stál v jejím čele král Herodes Veliký, obdivovatel Říma a podezřívavý despota. Dětství chlapec prožil v zapadlé vesničce Nazaret, která měla okolo 150 obyvatel. Rozhodně to nebyla „dobrá adresa", místní vesničané měli, řečeno dnešními slovy, slámu v botách. Potraviny skladovali v jeskyních a bydleli v jednoduchých přístavcích umístěných u jejich vchodů. Spalo se na rohožích, jedlo vsedě na zemi. Jediným oděvem byla prostá tunika přepásaná pruhem látky, nošená do úplného roztrhání. Na políčkách se pěstoval ječmen, pšenice, olivy a vinná réva, chovaly se kozy. Josef, hlava rodiny, byl tesař. To znamenalo práce všeho druhu, od stavby domu přes opravu pluhu po výrobu vařečky. Máma Myriam (Marie) pekla každý den chléb, tkala oděvy a pečovala o rodinu. Rodem i vzděláním byl malý Ješua pravý Žid, na vyšší vzdělání v jeruzalémské chrámové škole si však jako syn chudého řemeslníka nemohl ani pomyslet. Možná občas poseděl s vrstevníky v synagoze, kde se vzdělávali ve znalosti tóry a základního židovského práva.

Blažek: Přišli jsme o 250 milionů, nikdo smoking nepotřebuje. Pro záchranu udělám vše | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama