reklama

Pověsti vyšehradské: Zhýralá kněžna a podvedený ďábel

Co všechno si ti lidé nevymyslí a jak snadno a rádi pomluvám uvěří! Tak často je opakují, až se z nich časem stane skoro pravda. Nebo aspoň legenda...

Foto: Isifa/Thinkstock

Co všechno si ti lidé nevymyslí a jak snadno a rádi pomluvám uvěří! Tak často je opakují, až se z nich časem stane skoro pravda. Nebo aspoň legenda...

Znáte pověsti, které se vážou k pražskému Vyšehradu? Je jich hned několik. Tu o zhýralé kněžně Libuši nejspíš vymyslel týž vladyka, jenž prohlásil: „Hanba mužům, kterým žena vládne!" Šemíka a Horymíra si zase kronikář - a tak trochu bajkař - Václav Hájek z Libočan upravil na základě smolné knihy z Bavorska. A pověst o pokladu? Tak to je pravda pravdoucí!

Sídlo prvních Přemyslovců? Ale kdepak!

Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan založil Vyšehrad kníže Krok někdy v roce 650. Odtud také vládla Krokova dcera Libuše a sem si přivedla svého vyvoleného Přemysla Oráče, zakladatele prvního českého panovnického rodu.

Leč pravda je jiná - nejstarší doklady osídlení Vyšehradu je sice doloženo už v době měděné (eneolit) na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l., skutečné opevnění zde však vzniklo až ve století 10., tedy v době, kdy první Přemyslovci z pověstí už 300 let spali svůj věčný sen.

Kněžně Libuši křivdíme!

Malebná zřícenina nad tunelem, kterým projíždějí tramvaje podél Vltavy, nese jméno Libušina lázeň. Rozmařilá přemyslovská kněžna se zde prý dováděla se svými milenci ve speciální lázni. Voda se do ní nosila ve vědrech a vypouštěla poklopem na dně, pod nímž zela propast. Když se kněžně milý znelíbil, jednoduše otevřela dno... Ve skutečnosti jde ovšem o ošklivou pomluvu a Libušina lázeň je pozůstatkem strážní bašty z doby Karla IV.

Zlatou kvočnu hlídá český lev

Podle jiné pověsti je kdesi ve vyšehradské skále ukryta jeskyně s pokladem. Patří k němu stříbrný kůň věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady hlídá český lev s dvanácti lvíčaty.

A skutečnost? Nedaleká Královská kolegiální kapitula sv. Petra a Pavla opravdu vlastní vyšehradský poklad nevyčíslitelné ceny. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském. Nezahrnuje sice zlatou kvočnu ani žabku, ale zato gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, mešní kalichy a obraz Vyšehradské madony.

Šemík přiklusal z Norimberka

Z ostrohu, na kterém leží Libušina lázeň, prý skočil do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tím zachránil od popravy. Neumětelský vladyka Horymír totiž škodil královským dolům tak, že vládnoucímu knížeti Křesomyslovi došla trpělivost. Zeman byl zajat a odsouzen k smrti. Před popravou měl jediné přání, naposled se projet na svém milovaném koni. Věrné zvíře překonalo sebevražedným skokem vyšehradské hradby, a zachránilo tím pánovi život. Šemík ještě vladyku donesl do rodné tvrze, potom však zahynul na vnitřní zranění. Kníže obměkčený jeho skokem udělil Horymírovi milost.

Daleko hůř dopadl loupeživý rytíř Eppelein z Geilingenu, který se nejspíš stal vzorem pro vypravěče. Lapka řádil ve 14. století v okolí Norimberka tak dlouho, až se počestní měšťané naštvali a odsoudili ho k trestu smrti. Spasil jej úžasný kůň Schemig neuvěřitelným skokem přes městské hradby. Lotr však před spravedlností měšťanů unikl jen na nějaký čas. Pokračoval v neblahé činnosti, byl lapen znovu a lámán kolem.

Čertův sloup až z Říma

Jehlan sestavený z kamenných sloupů v jihozápadním rohu sadů za kostelem sv. Petra a Pavla nese název Čertův sloup. Váže se k němu pověst, podle níž rohatý tak dlouho pokoušel duši ctnostného vyšehradského kněze karbanem, až s ním svatý muž uzavřel smlouvu: čert dostane jeho duši, pokud přinese z římského chrámu sv. Petra a Pavla kamenný sloup dřív, než on odslouží mši. Čert však švindloval a popadl sloup z bližšího kostela Panny Marie za řekou Tiberou (v jeho sloupořadí skutečně jeden sloup chybí!). Za to jej svatý Petr třikrát srazil do moře, takže naštvaný pekelník doletěl pozdě. Ve vzteku sloupem mrštil na kostel sv. Petra a Pavla, kde propadl střechou a klenbou až na dlažbu a přitom se rozbil na kusy.

Pokud odmítnete v čerta uvěřit, o mnoho moudřejší nebudete. Jisté je jen, že jde o pozůstatek nikoli jednoho, ale více sloupů a že kámen pochází z dolního Posázaví. K čemu však sloužil, nevíme. Jde o časoměrný menhir starých Slovanů? O sloupy z původní románské baziliky sv. Petra a Pavla? O středověký milník, či dokonce pranýř? Čert aby to tušil!

zdroj: praha-levne.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Magický Karlův most drží pohromadě syrečky!

8 nejšpinavějších věcí v kanceláři: Také je používáte?

Muži ženám porod sebrali a rodí za ně, říká terapeut

Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama