reklama

Pomlázkou dřív dostávaly ženy, krávy i stromy

Pomlázka měla pomlazovat, tedy omladit. Každý kraj má pro ni své specifické názvy. Věděli byste, co má namysli ten, kdo mluví o kucaru, šmirgustu, korbáči, šihotě, čugáru, tataru, roučačce, kyčce nebo houdovačce?

Foto: Profimedia.cz

Velikonoce jsou za dveřmi a s nimi také barvení a malování vajíček, pěstování osení nebo pečení beránka. U nás se nejvíce tradičních zvyků dodržuje na Velikonoční pondělí, pro které si snad každý pořádný mužský starší tří let nachystá pomlázku a košík na výslužku a vyrazí za děvčaty.

Co ale doopravdy o pomlázce víte? Každý kraj má pro ni své specifické názvy. Středočech například sotva bude vědět, co je to dynovačka, v Brně na vás zase budou koukat nechápavě, pokud budete mluvit o pamihodu. No schválně, věděli byste, co má na mysli ten, kdo mluví o kucaru, šmirgustu, korbáči (toto slovo se k nám dostalo až z Turecka), šihotě, čugáru, tataru, roučačce, kyčce nebo houdovačce?

Pomlázka pro cizince představuje násilí

Smysl Velikonoc je ve všech zemích stejný - oslavit jarní návrat k životu. Tradice se ale liší. Zatímco u nás je pondělní pomlázka něčím, co se zkrátka nedá vynechat, naši západní sousedé považují symbolické šlehání proutky za násilí páchané na ženách.

Doporučujeme: Velikonoce: Ponižující honba za ženskou zadnicí?

Mladé, většinou spletené vrbové či březové proutky však slouží k tomu, aby jimi muži předali ženám do těla životadárnou mízu stromů. Pomlázka měla pomlazovat, tedy omlazovat.

Kdo býval vyšlehán - a proč?

Ženy a dívky samozřejmě pomlázce neunikly a ani nechtěly; vždyť jim mladé proutky přece předávaly svou pružnost, zdraví a svěžest. Polechtání pomlázkou mělo u vdaných žen ještě další význam - umlčet jejich komandování a klevety. Hospodáři si ale s pomlázkou museli "posvítit" také na čeládku, alespoň pokud chtěli, aby byla i nadále pracovitá a nezahálela. Když dostala chasa co proto, vyšlehal statkář také krávu - to aby se brzy otelila, a ovocné stromy, které pak měly urodit co nejlepší plody.

I když jsou Velikonoce nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, kdy si věřící připomínají umučení Krista a jeho Zmrtvýchvstání, nedodržují tradice jen křesťané. Toto období se prolíná také s předkřesťanskými oslavami a tradicemi. Pohané vítali jaro, radovali se z nového života a mnoho jejich zvyků se udrželo dodnes.

Udržujete ještě nějaké velikonoční zvyky vy sami? A jaké?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Čekáte miminko! Ale také umíráte...

Můj muž je prudič! Trpí tím celá rodina

Mladý pár si sám postavil krásný dům jen za 2,5 milionu

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama