Pohádka na víkend: Rvačka s pračkou
U Kudláčků se to zase všechno třese! Celá chodba hlomozí a skřípe, hrnečky v parádní skříni poskakují jako na trní a nejvíc rámusu se rozléhá z koupelny. Maminka bezradně stojí ve dveřích koupelny, kouká na starou pračku a vrtí hlavou.
U Kudláčků se to zase všechno třese! Celá chodba hlomozí a skřípe, hrnečky v parádní skříni poskakují jako na trní a nejvíc rámusu se rozléhá z koupelny.
"Grrrrrrrrrrr! Pusťte mě na ně! Já jim dám! Já jim takovou majznu, až z nich budou kuličky na cvrnkání!" slyšeli by Kudláčkovi křičet, kdyby tomu bylo v rámusu rozumět. Takhle maminka jen bezradně stojí ve dveřích koupelny, kouká na starou pračku a vrtí hlavou. Ze začátku máchání ji zkoušela držet, aby tak neskákala, ale zvládla to jen pár minut.
Dědeček Marek si namazal lýtka alpou, opřel se do pračky a udržel ji na místě skoro celé ždímání! Když se mu ale o nohu otřel kocour Felix, přestal děda dávat pozor a pračka odskákala skoro až do obýváku! "Tyhle staré pračky, ty mají vlastní fištrón!Vídal jsem s nimi za války ve Španělsku dělat zápasy!" huláká děda a marně chytá rozzuřenou pračku. Ta skáče po předsíni a mává odtokovou hadicí jako středně velký stegosaurus. Už shodila babiččiny památeční talířky z police. Od předních koleček jí odletují jiskry a funí, až výpravčí dole na nádraží vyděšeně vyběhne na perón, jestli nepřijelo něco neohlášeného.
Tatínek se žene z práce s aktovkou v zubech. Slyší pračku už od pošty. "Hlídej kredenc! Já jí zkusím nadběhnout zezadu!" křičí na dědu Marka. Dva tři skoky a tatínek Kudláček drží pračku na zádech. "Chytni tu mrchu! Vždyť mi skřípe nohu!" ječí na dědu Marka, který se žene z kuchyně z francouzákem. Voda z odtokové hadice stříká na všechny strany a v předsíni už je vody po kotníky. Kocour Felix cvrnká po vlnkách babiččin klobouček s třešňovými květy. Jen maminka poplakává v koupelně a vzdychá: "Vždyť ty duchny budou na maděru!"
V tom pračka doždíme a v předsíni se udělá ticho. "Odvezu ji do šrotu, bestii!" zavrčí tatínek. "Paní Šolcová z kantýny si do ní dala muškáty! Moc pěkně to celé rozkvetlo!" radí sousedka Nakouklíková, která se přišla podívat, odkud jí kape voda do ložnice.
Večer se všichni poradí. "Pračku koupíme novou, to je jasné!" hlásí tatínek. Vždyť měl jít na šachy s Vojtíškem z přízemí a místo toho maloval strop u paní Nakouklíkové! "Rozhodně novou pračku!" rázně žádá maminka. "Předsíň jsem tenhle týden vytírala třikrát a skoro nám uplaval Felix. Naštěstí si ho dole u jezu všimla babička. Poznala ho podle toho klobouku s třešněmi." Pračka teď stojí v koupelně tiše jako pěnička. Do plechového bubnu jí stékají čůrky slz se zbytky prášku.
"Mno, mohla bych si ji vzít já." zamýšlí se babička. „Mám velký dvoreček, stejně peru jen pár ponožek. Když jí přiděláme dlouhou hadici, mohla by být skoro navolno. Minule mi zloději odnesli z kůlničky slunečník, takhle by si ke mně nikdo netroufnul!" A tak to udělali.
Druhý den byla sobota, takže tatínek naložil pračku do auta a převezl ji k babičce na chalupu. Děda Marek přinesl ze sokolovny starou žíněnku a pračku na ni postavili, aby tak nebušila do chodníku. I tak ji občas sousedé zahlédli nad střechami, když babička máchala staré ručníky. Zloději se už k babičce neodváží, pračka hartusí jako stará lokomotiva a u branky je za tři vteřiny. Když to jeden floutek zkoušel naposled, prohnala ho po dvorku dvakrát kolem dokola a nakonec ho přinesla babičce v zubech... tedy… svírala ho dvířky jako buldok, vždyť víte, jak to myslím. Zloděj se válel na rohožce celý od prášku a prosil, že už to nikdy neudělá.
Kdepak muškáty, myslí si babička. A někdy v neděli hodí pračce do otevřených dvířek kalgonitovou kostičku.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
