reklama
 

Odolen, Háta, Dobroš: Česká jména v průběhu staletí

Hledáte originální jméno pro svého potomka? Pokud chcete něco opravdu neobvyklého, nemusíte hledat mezi současnými francouzskými nebo třeba brazilskými. Stačí zabrousit zpátky do české historie.

Foto: Isifa/Thinkstock

Hledáte originální jméno pro svého potomka? Pokud chcete něco opravdu neobvyklého, nemusíte hledat mezi současnými francouzskými nebo třeba brazilskými. Stačí zabrousit zpátky do české historie.

Nejprve se za původem ryze českých jmen vydáme do doby pohanů a prvních Slovanů, kteří naše území osidlovali už od sedmého století. Jako první začali vlastní jména užívat vládci a příslušníci šlechtických rodů, děti pak zůstávaly několik let bezejmenné.

Středověká jména obohatilo křesťanství

Období do 13. století charakterizují jména slovanská, která jsou převážně pohanského původu. Příznačná byla jednojmennost: prostý lid užíval jména krátká a jednoduchá jako Odolen, Dobroš, Chval. Jména se udělovala také podle stavovské příslušnosti. Složená jména jako Drahomíra (výklad: komu je drahý mír), Boleslav (výklad: více slávy, slavnější) či Ludmila (výklad: lidu milá) byla vyhrazena pouze členům panovnické rodiny a šlechticům.

Nejdivnější jména slavných dětí najdete ZDE >>

České země se postupně stále více otevíraly zahraničním vlivům, které přicházely hlavně ze sousedního Německa společně s kolonizací. Exotická jména se do Čech a na Moravu dostávala také prostřednictvím sňatků Přemyslovských knížat s cizími princeznami.

Velké obohacení češtiny co do četnosti jmen potom znamenalo přijetí křesťanství. Křesťanská jména měla základ v latině (Pavel, Silvestr, Florián), dále pak v hebrejštině (Jakub, Daniel, Jan) a také v řečtině (Ondřej, Mikuláš, Petr).

Druhou vlnu křesťanských jmen potom zaznamenáváme v době vrcholného středověku, kdy církev upevnila vliv na každodenní život obyvatelstva a slovanská jména pomalu zatlačovala do ústraní. Kult křesťanských světců dosáhl takové popularity, že se u nás nesměla dávat jména, jež nepatřila některému z církevních mučedníků. Ve městech i na venkově se uplatňují jména jako Jan, Petr, Markéta, Kateřina nebo Anna, šlechta si ponechává výsadu na jména typu Žofie, Eliška, Jakub, Oldřich nebo Heřman.

Renesance: Čím víc jmen, tím víc člověkem

Větší změnu přináší až humanismus a s ním spojená reformace, která přinesla oblibu jmen jako Ámos, Vojtěch, Jiří, Veronika či Helena. Od této doby se také stále více užívá dvou křestních jmen (Jan Václav, Daniel Adam), nejprve v řadách vyšších společenských vrstev, ale později i mezi poddanými. Čím více jmen člověk měl, tím více světců jej ochraňovalo a tím více předků v jeho jméně bylo vzpomenuto.

Více o oblíbených jménech pro holčičky i kluky najdete na Babyweb.cz.

Populační nárůst a omezené množství křestních jmen dalo vzniknout dnešním příjmením, protože bylo třeba lidi více rozlišovat. Příjmení se odvozovala podle místa, kde pojmenovávaná osoba žila (Horský, Záleský, Skalský, Hořejší, Dolejší), podle zaměstnání (Kočí, Mlynář, Kovář) nebo fyziognomických vlastností (Hlavatý, Malý). Také se odvozovala ze jména otce (Davídek, Jančák, Lokýtek) nebo matky (Mařák). Užívání příjmení se ustálilo za vlády Josefa II., kdy se "druhá jména" stala hlavním rozlišovacím znakem obyvatelstva.

Doba temna a národní obrození

Třetí vlna křesťanských jmen je spojená s dobou rekatolizace, kterou Alois Jirásek označil jako Temno. Přinesla do našich zemí jména jako Terezie, Barbora, Karel, František, Antonín. V neobvyklé míře se užívalo jmen Josef a Marie, což bylo ovlivněno mariánským kultem.

Období národního obrození potom logicky oživilo starobylá pohanská slovanská jména. Vlastenecké cítění dalo vzniknout i jménům utvářeným podle národních tradic (Čechomil, Pravoslav, Krasoslav) - ta se však naštěstí neujala podobně jako další obrozenecké snahy obohatit češtinu slovy typu kapsonosoplena...

Až po současnost...

Ve dvacátém století se při výběru jmen začaly stále víc uplatňovat rodinné tradice a dobový vkus. Na rodných listech se objevila  jména Tomáš, Jakub, Michal, Ondřej, Kateřina, Markéta, Zuzana, Barbora, Lucie. Ze slovanských zemí k nám pronikla Soňa, ze západu pak Monika, Renáta, Iveta a Nikola. Zcela nově se s příchodem cizinců do Evropy objevují i jména exotická jako Lejla, Fatima, Aram nebo Faris.

zdroj: Babyweb.cz, Knappová, M.: Jak se bude vaše dítě jmenovat

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejkrásnější a nejoblíbenější česká jména roku 2012

Jak šetrně vyvolat porod, když už opravdu nemůžete

Test: Znáte pravá jména českých celebrit?

 

--------------------------------------------------------------------------------

Jaká vybrat jména pro děti?

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama