Od génia k hlupákovi: IQ v pubertě lítá jako jo-jo
IQ prochází v průběhu dospívání výkyvy oběma směry. Neházejte proto nad puberťákem flintu do žita!
V období dospívání může inteligence adolescenta projít prudkými výkyvy oběma směry. Rozdíl je tak obrovský, jak se liší uvažování automechanika a jaderného fyzika.
Jestliže tedy máte pocit, že váš puberťák ve škole polevil a učení ho přestává bavit nebo mu prostě nejde, nepodléhejte panice. Může jít o dočasnou záležitost. Prokázal to výzkum londýnské University College.
Neházejte flintu do žita
Puberta je obdobím, kdy inteligence dítěte prudce roste. Okolo 18. roku je na absolutním maximu. Někdy se však také může pohybovat dolů. IQ prostě prochází v průběhu dospívání výkyvy oběma směry, dobrá zpráva je, že směrem nahoru o trochu víc.
Doporučujeme: Chytřejší než Einstein: Nobelova cena ve 12 letech?
Výkyvy IQ v průběhu dospívání nejsou malé. Do plusu mohou dosáhnout až 20 bodů i víc, což je podstatný rozdíl. Zatímco kolem IQ 120 se pohybuje většina průměrné populace, při 130 se už může člověk stát členem sdružení Mensa. Hodnota 140 je potom vysoko nad hranicí průměru a 150 představuje hranici geniality.
Bohužel pro rodiče může nastat v pubertě také pokles, a to až o 18 bodů. Ani to však nemusí být definitivní. Celkový rozdíl okolo 40 bodů IQ potom představuje obrovský rozdíl mezi učněm bez maturity a špičkovým vědcem.
Pokud tedy máte pocit, že by váš potomek měl jít raději k lopatě, nevzdávejte se. Možná se z něj za pár let vyklube úspěšný vysokoškolák.
Více šedých buněk mozkových
Psychologové z University College testovali v roce 2004 studenty ve věku od 12 do 16 let. Výška jejich IQ se pohybovala od 77 do 135. O čtyři roky později se zvýšila do rozmezí 87 až 143.
Prokázaly to písemné testy. Mozkové skeny pak ukázaly, že u studentů, u nichž vzrostlo IQ, přibylo šedé hmoty. Ano, těch "šedých buněk mozkových", na nichž si tak zakládal Hercule Poirot. Jejich počet vzrostl v té části mozku, která se aktivuje při formulování slov, ale také v předním mozku, jenž řídí pohyb rukou při neverbálních činnostech.
Jak testy probíhaly?
Napřed se dětem měřilo IQ a vědomosti prostřednictvím testů z matematiky, angličtiny a všeobecných znalostí. Ty provázely testy na paměť a neverbální schopnosti v podobě řešení vizuálních hádanek. A výsledky?
Čtěte také: Sedmnáctiletý lékař a další nejchytřejší mladí světa
"Nade vši pochybnost jsme prokázali souvislost mezi změnou výkonnosti a strukturami v mozku," konstatovala vedoucí studie Sue Ramsden ve článku pro Science Daily.
"Někdy míváme tendence hodnotit děti a stanovit jejich cestu ve vzdělávacím procesu příliš brzy. Dokázali jsme, že se inteligence vyvíjí daleko déle, než se původně předpokládalo," dodala členka výzkumného týmu Cathy Price pro časopis Nature.
Šanci mají i dospělí
Že se mozek může vyvíjet dokonce i v dospělosti, prokázaly další výzkumy londýnské univerzity. V nedávné studii bylo například zjištěno, že londýnští taxikáři mají podstatně hustší část mozku zvanou hipokampus, která hraje důležitou roli při orientaci a navigaci. A znalost mapy Londýna rozhodně netrénovali v době dospívání, takže změny musely nastat později v souvislosti s nutností orientovat se v mapě a reagovat přitom na okolní provoz.
Když tedy přinese váš potomek mizerné vysvědčení ve druháku na střední škole, ještě nad ním nelámejte hůl. Možná z něj díky vaší podpoře a důvěře vyroste za dva roky premiant.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Miss Einstein (12): Chytřejší než Steven Hawking!
5 nejdražších panenství světa: Prodaly se za miliony?
Škodí inteligence? Za vysoké IQ se platí
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
