reklama
 

Neopakujte ve výchově chyby svých rodičů!

Být dobrým rodičem je určitě jedna z nejsložitějších rolí, se kterou se v dospělém životě setkáváme. Jde o zaměstnání na plný úvazek, na než nás nikdo nepřipraví. Učíme se mu za pochodu - a děláme chyby.

Foto: Isifa/Thinkstock

"Pocházím z dětství." Antoine de Saint-Exupéry dokázal v té krátké větě z Malého prince obsáhnout podstatu každého z nás: To, jak prožijeme dětství, zásadně ovlivní celý náš život.

Být dobrým rodičem je určitě jedna z nejsložitějších rolí, se kterou se v dospělém životě setkáváme. Jde o zaměstnání na plný úvazek, na než nás nikdo nepřipraví. Učíme se mu za pochodu - a děláme chyby.

Doporučujeme: Slova, která vraždí dětskou lásku

Někdy si je dokonce neseme až z vlastního dětství, když kopírujeme nežádoucí zažité stereotypy výchovy. A od nás je přejímají zase naši potomci. Návyky a životní postoje rodičů se pro ně stávají vzorem chování i těmi chybami. Je vůbec možné oprostit se od vzorců, které se nám v dětství a dospívání zaryly pod kůži?

Čtyři styly rodičovské výchovy

Demokratická (autoritativní): Charakteristická je pro ni důslednost, pevné vedení, pružnost, otevřená komunikace, spolupráce. Děti mají dostatečný prostor pro rozvíjení tvořivosti, učí se zodpovědnosti, ale nechybí zdravá rodičovská autorita. Děti z takových rodin bývají spolupracující, přátelské, nezávislé, usilující o nejlepší výkon.

Autoritářská (autokratická): Typické je pro ni neustálé striktní usměrňování dítěte rodičem. Výchova je založena na příkazech a zákazech, věčném tlaku a síle ze strany dospělého: Diskuze se nepřipouští, zato kritika vládne. Není ponechán prostor pro vlastní tvořivou aktivitu dítěte. Vztah mezi dospělým a dítětem je chladný, dítě bývá nesamostatné a uzavřené, chybí spontánní chování, chlapci mívají sklon k agresivitě.

Shovívavá: Určuje ji silná emoční podpora ze strany rodiče a minimální omezování dítěte. Rodič se vyhýbá nárokům a trestání, dítěti chybí hranice. Potomci z takových rodin jsou často citově nezralí, rozmarní a nespolehliví, chybí jim pocit zodpovědnosti.

Čtěte také: Když sviští řemen aneb Týráte rádi děti?

Zanedbávající: Pozná se podle lhostejného přístupu rodičů. Výchova je nedůsledná, na dítě jsou kladeny minimální požadavky, rodiče se nezajímají o jeho rozvoj, někdy dokonce potomka odmítají. Dítě bývá náladové a citově zraněné, neumí komunikovat, je stažené do sebe a chybí mu sebevědomí.

Děti potřebují hranice

Za jeden ze zásadních problémů současnosti lze označit krajně liberální výchovu bez hranic. Děti totiž potřebují jasně vymezené mantinely, ve kterých se mohou pohybovat, chráněny a zároveň limitovány rodičovskou autoritou. Jedině tak budou schopny přijímat vlastní povinnosti a  odpovědnost.

Rodiče problémových dětí obvykle neumí stanovit jasná pravidla a nedovedou projevit nesouhlas s nevhodným chováním dítěte. Vyhýbají se konfrontaci důležitých témat a v krizových situacích nejsou schopni reagovat jinak než emotivně, zejména křikem.

Ublížit ale může i přehnané zametání cestiček, kdy rodič nenechá dítě samotné o ničem rozhodovat, vše za něj zařizuje a přehnaně ho opečovává, chválí nebo třeba uplácí odměnami.

Také přílišná benevolence neprospívá, jde jen o jiný typ zanedbávající výchovy. Dítě díky ní snadno nabude falešného obrazu o sobě i o tom, jak to ve vztazích funguje. V kontaktu s realitou mimo domov pak snadno selže nebo upadne do smutku z toho, jak je život tvrdý a nespravedlivý.

zdroj: Sancedetem.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

I rodič je lidská bytost aneb Nenechte se týrat dětmi!

Byla těhotná 46 let, nosila v sobě malou mumii

Proč nestlat postel a další triky proti nákazám

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama