reklama
 

Nemůžu otěhotnět, kdo mi pomůže? Zeptali jsme se za vás

Veřejné tajemství a trápení mnoha mladých žen a dívek - to jsou problémy s otěhotněním. Kdo nebo co za to může? Stres, životní prostředí, věk maminek? A hlavně... Jak se z takového trápení udělá radost? Zeptali jsme se odbornice na slovo vzaté!

Foto: Profimedia.cz

Instituce, které pomáhají:

Ústav pro péči o matku a dítě

Sídlí v Praze Podolí a v rámci České republiky nabízí komplexní péči o zdraví ženy a jejího dítěte. Špičkový tým porodníků, gynekologů a neonatologů zajišťuje komplexní péči jak o ženy během těhotenství, porodu, ale i o ženy, které již nejsou v reprodukčním věku. Vzdělávání lékařů, zavádění nových technologií i moderních postupů podporuje Nadační fond pro zdraví dětí, který v roce 2007 založila společnost Central Group.

V rámci ÚPMD funguje od roku 2005 také Centrum asistované reprodukce (IVF)

Tam najdou pomoc páry, jimž se z různých příčin nedaří otěhotnět. O možnostech, nadějích i tipech, jak neplodnosti předcházet jsme si povídali s vedoucí centra IVF, gynekoložkou a sexuoložkou MUDr. Jitkou Řezáčovou.

Veřejné tajemství a trápení mnoha mladých žen a dívek - to jsou problémy s otěhotněním. Kdo nebo co za to může? Stres, životní prostředí, věk maminek? A hlavně... Jak se z takového trápení udělá radost? Zeptali jsme se odbornice na slovo vzaté.

Tou je vedoucí Centra asistované reprodukce (IVF), gynekoložka a sexuoložka MUDr. Jitka Řezáčová. Ochotně i odborně nám odpověděla na nespočet otázek, které trápí mnoho žen, jež si přejí stát milujícími matkami, jen štěstí či příroda jim (prozatím!) nepřály.

  • Co problémy s otěhotněním způsobuje?
  • Jak se to řeší/léčí?
  • Do kolika let může žena podstupovat umělé oplodnění?
  • Vyplatí se nechat si zamrazit embrya?
  • A kolik to všechno vlastně stojí?
  • Platí to pojišťovna?

Mudr. Jitka Řezáčová odpovídá:

Kolik párů ročně zhruba ošetříte?

Za rok máme přibližně čtyři sta cyklů asistované reprodukce. To znamená odběr vajíček, jejich oplození spermiemi mimo tělo ženy a zavedení embryí  přímo do dělohy. Daleko více partnerských párů léčíme konzervativně nebo jednoduššími metodami, jako například intrauterinní inseminací. Také se k nám vrací ženy, které u nás mají zamražená embrya.

Jak dlouho mají partneři čekat na miminko, než vyhledají odbornou pomoc?

Řídíme se pravidlem, že partneři by měli mít pohlavní styk dvakrát až třikrát za týden, bez užití ochrany. A pokud žena do roka při takto frekventovaném styku neotěhotní, tak by pár měl vyhledat péči odborníků, kteří se zabývají poruchami plodnosti.

Jaký je postup?

Nejprve zjistíme podrobnou rodinnou i osobní anamnézu partnerů. Dále následuje gynekologické (včetně ultrazvuku), kultivační  a hormonální vyšetření ženy a spermiogram partnera. Tedy základní vyšetření, která člověka nijak nezatěžují a mohou hodně pomoci. Podle výsledků se rozhodneme, jakou léčbu zvolíme. Vždy upřednostňujeme tu nejjednodušší, pokud selže, postupuje se ke složitějším metodám. Někdy stačí třeba jen načasovat pohlavní styk, nebo odstranit drobnou překážku, která může být v psychice ženy. Naše pacientky mohou mít například pocit, že nemají v pořádku anatomii genitálu a proto žijí v tzv. nekonzumovaném manželství, to znamená, že vůbec nemají pohlavní styk.

Jakými metodami můžete pomoci párům počít dítě?

Léčíme poruchy plodnosti u žen i u mužů. Pokud to jde, odstraníme příčinu. Když vyčerpáme možnosti konzervativní léčby, používáme všechny dostupné techniky asistované reprodukce. Od základního oplození ve zkumavce, po mikromanipulace, mezi které patří intracytoplazmatická spermatická injekce, asistovaný hatching - což znamená, že vytvoříme otvor v obalu embrya a tím usnadníme jeho uvolnění a uhnízdění ve sliznici děložní. Za normálních podmínek se embryo proklube z obalu ven a holé se uhnízdí v děloze. Když to nejde, tak mu takto pomáháme. Děláme prodlouženou kultivaci, to znamená, že kultivujeme embrya mimoděložně až do stádia mnohobuněčné blastocysty (pět dnů po odběru vajíček).

Další technika, kterou používáme poměrně nově, je metoda PICSI, pozitivní selekci spermií. Při klasickém umělém oplodnění intracytoplazmatickou spermatickou injekcí, embryolog subjektivně vybere jednu spermii a tu potom pod mikroskopem vpraví do nitra vajíčka. Metoda PICSI je založena na jednoduché chemické reakci. Vajíčko má na svém povrchu kyselinu hyaluronovou, která chemicky přitahuje spermie. Jenom spermie, které jsou v pořádku, mohou do vajíčka proniknout. Metoda PICSI znamená, že se sklíčko s kyselinou hyaluronovou překryje živným roztokem se spermiemi a spermie, které jsou v pořádku, se na sklíčko nachytají.  Embryolog tyto spermie vybírá a vpravuje do nitra vajíčka. Tuto metodu používáme od prosince roku 2010.

Další novinka, kterou používáme dva roky a máme po ní už narozené děti, je kontinuální monitorování vývoje embryí. Normálně se embryo ukládá do termostatu a zhruba dvakrát denně se kontroluje jeho vývoj pod mikroskopem. Kontinuální monitoring znamená, že embryo snímá jednoduchý kamerový systémem. Každých dvacet minut se pořídí jeden obrázek. Vývoj embryí sledujeme na monitoru, takže je nemusíme vyndávat z termostatu. Naši embryologové pod vedením doktora Hlinky vyvinuli speciální graf, který určuje, jak by měla embrya vypadat za 48 hodin, 72 hodin a tak dále (měla by se správně dělit, mít přesný tvar, být bez fragmentací …). Podle toho vybíráme ta nejkvalitnější k vlastnímu embryotransferu.

Kdy se embryo zavádí budoucí mamince do dělohy?

Nejdříve po 48 hodinách, ve stádiu čtyř buněčného embrya, nejpozději za 120 hodin po odběru vajíček, tedy ve stádiu mnohobuněčné blastocyty.

Neplodných párů přibývá, dá se tento problém nějak lokalizovat?

Všeobecně se říká, že ve vyspělých zemích je přibližně každý šestý pár s poruchou plodnosti. Muži se podílejí asi z padesáti procent. Trendem je léčit celý partnerský pár, vyšetřovat partnery společně, informovat je o jejich zdravotním stavu a doporučené léčbě.

Když má problém s otěhotněním žena, je větší šance, než je-li tomu tak u muže?

Docela dobře umíme konzervativně léčit řadu ženských poruch. Endokrinologické obtíže, hormonální poruchy všeho druhu, zánětlivé komplikace. Mužská porucha plodnosti se konzervativně dá léčit poměrně svízelně. Umíme vyléčit bakteriální infekci, kterou zjistíme z ejakulátu a tím upravit spermiogram. Ale celou řadu příčin mužské poruchy plodnosti léčit konzervativně neumíme a nakonec přistupujeme k asistované reprodukci.

Čím jsou problémy s plodností způsobené?

Příčin je celá řada u žen i u mužů. Souvisí s životním stylem, obezitou nebo přílišnou hubeností, s poměrně velkou promiskuitou a tedy sexuálně přenosnými onemocněními, kterých je více, než bývávalo. Jedním ze závažných faktorů je, že si partneři plánují početí na poměrně pozdní věk. Ženy sice mohou vypadat ve třiceti na dvacet let, ale fyziologie reprodukce zůstává stále stejná, takže nejsnáze žena otěhotní mezi dvaceti a pětadvaceti lety. Stejně tak muži. Přestože do pozdního věku produkují velké množství spermií, na rozdíl od žen, které mají limitovaný reprodukční věk menopauzou, tak jejich plodnost klesá. Po pětačtyřicátém roce mužů výrazně stoupá riziko chromozomálních nepravidelností, které by se mohly přenášet na potomky. U žen je toto riziko už od pětatřiceti let.

Záleží na tom, jestli je žena v pozdním věku prvorodička?

Myslím, že pětatřicetiletá žena, která má už dítě, má menší problému s početím a menší riziko komplikací v průběhu těhotenství i porodu než žena, která se v tomto věku rozhodne mít první dítě.

Jak by se tedy mladí lidé měli chovat, aby svou reprodukční schopnost neztratili?

Velice důležitá je ochrana při sexuálním styku. Mladí lidí jsou sexuálně aktivní a často mění partnery. Měli by se chránit prezervativem. Skutečně hrozí celá řada infekčních onemocnění, která mohou skončit u obou pohlaví poruchou plodnosti. Nejčastější bakterie, která se podílí na poruchách plodnosti, je chlamydie trachomatis. Je to typické onemocnění mladých sexuálně aktivních lidí, kteří mění partnery. Tato bakterie je zrádná i z toho důvodu, že
z osmdesáti procent probíhá akutní onemocnění bez příznaků. Lidé tedy o onemocnění nevědí a nevyhledají včas pomoc odborníků. Akutní infekce se dá dobře léčit, chronická vede k poruše plodnosti a celé řadě komplikací včetně rakoviny děložního hrdla.

Jak se zjistí infekce chlamydiemi?

Pokud má mladá žena více sexuálních partnerů, měla by být vyšetřena v rámci pravidelné gynekologické prohlídky na chlamydie z výtěru hrdla děložního. Vyšetření u mužů se provádí z moči.

Jaká se v případě asistované reprodukce používá hormonální stimulace a jaké negativní účinky může pro ženu mít?

Hormonálně stimulujeme ženy, které neovulují. Takže nejen před asistovanou reprodukcí, ale také před časovaným pohlavním stykem nebo intrauterinní inseminací, kde chceme načasovat dobu, kdy máme zavést spermie do dělohy. Před oplozením ve zkumavce je hormonální stimulace daleko razantnější, protože se snažíme, aby na vaječnících ženy vyrostly alespoň tři folikuly (dutinky, ve kterých rostou vajíčka).

Podávání hormonů může způsobit problém zejména u mladých žen nebo u žen, které mají syndrom polycystických ovárií. Obáváme se ovariálního hyperstimulačního syndromu, což je stav, kdy na vaječnících doroste velké množství folikulů. Odebereme z nich vajíčka, ale folikuly mají vlastní hormonální činnost. To může způsobit řadu problémů. Především poruchu propustnosti cév, kdy dochází k úniku plazmy do třetího prostoru, žena má volnou tekutinu v břiše nebo i v hrudníku, může mít prosáklou kůži (anasarku). Únikem plazmy se zahušťuje v cévách krev, tím dochází k zatěžování ledvin, jater a může dojít k tromboembolii (vznik krevních sraženin, které se mohou dostat kamkoli do těla a způsobit embolii). 

Jsou nějaká další rizika pro ženu v případě umělého oplodnění?

Dalším rizikem je vícečetné těhotenství. Do dělohy vpravujeme maximálně dvě embrya. V současnosti je trend, zavádět pouze jedno vysoce kvalitní embryo, abychom vícečetnému těhotenství zabránili. Při umělém oplodnění s embryotransferem dvou embryí je riziko dvojčetné gravidity asi 1:6, při běžném početí je to přibližně 1:80. S dvojčetným těhotenstvím souvisí celá řada rizik, pro ženu i pro plod. Častější výskyt těhotenské cukrovky, větší riziko potratu, předčasného porodu, dvojčata se většinou rodí císařským řezem. Jestliže se narodí děti, které jsou výrazně nezralé, mohou mít handicap na celý život.

Pokud se vše povede, těhotenství probíhá tak, jak má, jsou nějaká rizika pro dítě jen z toho důvodu, že bylo počato mimoděložně?

Pro dítě je to, myslím, spíše přínos. Rodiče, kteří mají s početím problém, se daleko více o děti starají a věnují se jim. Na druhé straně je pravda, že hodně rodičů je starších, ti mají své zdravotní problémy, které se mohou odrazit jak ve výchově, tak v psychologickém vývoji dítěte.

Jaká je věková hranice pro asistovanou reprodukci?

Podle nového zákona je léčba poruch plodnosti možná do 48 let ženy, asistovaná reprodukce je u nás hrazená do 39 let, a to jenom třikrát (základní oplození ve zkumavce a embryotranfer), intrauterinní inseminaci hradí pojišťovna šestkrát do roka. Všechny mikromanipulační techniky, které se na in vitro fertilizaci nabalují (intracytoplazmatická spermatická injekce, asistovaný hatching, prodloužená kultivace, metoda PICSI), hradí partnerský pár. 

Jaké jsou to konkrétní částky?

Pojišťovna hradí třikrát částku 26 000 Kč. V jednotlivých centrech se mohou ceny mikromanipulačních technik lišit. U nás stojí metoda ICSI 7000 Kč, zamražení přebytečných embryí a roční skladování 3000 Kč, asistovaný hatching 3000 Kč, prodloužená kultivace embryí 3000 Kč. 

Komu doporučujete zamrazování embryí?

Všem partnerům, v případě že mají po asistované reprodukci vysoký počet kvalitních embryí. Pro ženu je lepší, když jí načasujeme v přirozeném cyklu zavedení rozmražených embryí a nemusí absolvovat celý proces hormonální přípravy pro odběr vajíček znova. My máme úspěšnost po transferech rozmražených embryí přibližně 32 %, při zavádění čerstvých embryí do dělohy je úspěšnost kolem 40 %.
Zamražení embryí má dále význam u pacientek s rizikem hyperstimulačního syndromu nebo lidí s onkologickým onemocněním (lez zamrazit také spermie nebo vajíčka před plánovanou chemoterapií nebo léčením ozařováním).

Jak dlouho může být embryo zamražené?

Nekonečnou dobu, pokud máme tekutý dusík, ve kterém se embrya uchovávají. My se snažíme, aby u nás měli partneři zamražená embrya maximálně pět let, vzhledem k omezené kapacitě naší laboratoře. Pokud mají partneři zamrazené embryo, a už další dítě nechtějí, mohou ho darovat nebo nechat rozmrazit. Vše musíme mít podložené podpisy obou partnerů.

Pomáhat lidem k početí dítěte musí být velice povznášející...

Léčba poruch plodnosti přináší pro zdravotníky velikou satisfakci v podobě těhotných žen a zdravých dětí. Je to jeden z nejoptimističtějších medicínských oborů, protože až v 90 % umíme partery vyléčit a mohou mít dítě.

Nadační fond pro zdraví dětí

Na podporu Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 - Podolí založila v roce 2007 společnost Central Group Nadační fond pro zdraví dětí.
„Finanční prostředky z Nadačního fondu pro zdraví dětí umožňují našim lékařům zvyšovat svoji kvalifikaci a odbornou úroveň - doma i na zahraničních sympoziích a kongresech, a umožňují tedy lékařům rychle zavádět do praxe nejnovější diagnostické a terapeutické postupy. Nadační fond nám i pomáhá pořizovat nové progresivní zdravotnické technologie, které bohužel nelze vždy získat z provozních zdrojů ústavu, přitom jsou ale předpokladem udržení mezinárodní odborné úrovně ÚPMD," říká doc. MUDr. Jaroslav Feyreisl, CSc., ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě.

Kromě financování fondu zajišťuje Central Group i veškeré organizační a administrativní záležitosti, které s jeho činností souvisejí. Veškeré příjmy nadačního fondu tak mohou být v plné míře využity pro naplnění svého poslání.

Nadační fond pro zdraví dětí
Na Strži 65/1702
140 00 Praha 4
tel.: (+420) 226 221 093, (+420) 605 204 817
fax: (+420) 226 221 070
www.zdravideti.cz
email: [email protected]

Podpořit Nadačního fond pro zdraví dětí můžete i na Facebooku!

A na závěr několik subjektivních postřehů z embryologické laboratoře a operačního sálu, od Ing. Blanky Koubkové:

Ze sálu na odběr vajíček a přenos embryí

  • Odběr vajíček provádí gynekolog většinou v částečné anestesii. Pro ženy je to lepší, za chvilku jsou v pořádku a organismus není zatěžovaný narkózou.
  • Ideální je, když je žena nastimulovaná na odběr deseti vajíček.
  • Odběr trvá asi pět minut.
  • Vše se provádí pod ultrazvukovou kontrolou.
  • Užívá se vaginální sonda se speciálním vodičem pro jehlu, kterou se přes postranní poševní klenbu odsává folikulární tekutina s vajíčky z folikulů na pravém i levého vaječníku. Tekutina se odsává do zkumavek a ty jsou předány do laboratoře, okénkem přímo ze sálu. P
  • Pracovat se musí rychle a v nahřátých prostorech, pro vajíčko je změna teploty nebezpečná.
  • Na tomto sále také lékař zavádí embrya do dělohy.  To se provádí zcela bez anestesie. Žena má podobné pocity jako u gynekologického vyšetření, necítí bolest. Embryo je tenkým katétrem vpraveno děložním hrdlem do děložní dutiny pod ultrazvukovou kontrolou. Je to velice jemná práce, při které nesmí být porušena sliznice děložní.

Z embryologické laboratoře

  • Emryolog folikulární tekutinu prohlíží pod desetinásobným zvětšením.
  • Musíme pracovat poměrně rychle, vajíčka jsou velice citlivá. Nalezená vajíčka přemístíme z folikulární tekutiny do pracovního media, ve kterém je částečně očistíme, pak je přendáme do dalšího media, které je speciálně vybavené na jejich kultivaci v inkubátoru. Tam se snažíme nastavit podmínky co nejblíže fyziologickým.
  • Teplota kolem 37 stupňů, pH kolem sedmi.
  • Od převzetí vzorků ručíme za to, že nemůže dojít k záměně. K tomu složí několikastupňová kontrola a to jak vajíček, tak spermií i následných embryí.


 

 


   

 

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama