reklama
 

Nejtrapnější zdrobněliny a oslovení: Tohle už neříkejte

Šmudlíku. Čumáčku. Prdelko. Pupíčku. Méďánku. Broučku. Asi jste podobná oslovení už někde zaslechli... Jak na vás působí?

Foto: Isifa/Thinkstock

Šmudlíku. Čumáčku. Prdelko. Pupíčku. Méďánku. Broučku. Asi jste podobná oslovení už někde zaslechli... Jak na vás působí? Vlídně roztajete, nebo máte chuť vycenit zuby a začít trhat?

Čeština je ohledně zdrobnělin jmen velmi tvárná a lidem s jazykovou kreativitou poskytuje široké pole působnosti. Někdy možná až moc široké... Ona není velká výhra do života, když vám rodiče dají jméno Medard. Když ale takto postiženého jedince šetrně nazýváte Méďou, a to i na veřejnosti, moc mu to neulehčujete. Jen si představte, že skutečně existuje rodina, kde jsou hned tři generace Méďů!

Tak tohle je síla!

Existují rodiny, kde to žije originálními zdrobnělinami natolik, že se křestní jména používají jen výjimečně. "Partnera Milana oslovuju miláčku, Miluše nebo Miluško, Bobo, když jde do tuhého, tak inžo. Dcera je, chudák, kačenka, Lélka, Dežo nebo Dežová, myšák nebo myšáček, občas koza střelená nebo puberta.

Rodiče jsou na tom obdobně: tatínka oslovujeme Ralphe (už ani nevím proč) nebo Klabouchu (tady je důvod znám: sice je fajn, ale trochu cholerik a občas huláká jak pavián), případně vílo Amálko, maminka je Leontýnka, blondýnečka nebo maminka Helenka (čtyři roky mě hodinu co hodinu na SŠ častovala profesorka technické administrativy, anóbrž psaní na stroji, nacvičenou větou: To vaše maminka Helenka, tam v té lavici u okna seděla, taková milá blondýnečka to byla, jedničky, maximálně dvojky měla, ne jako vy, Vando.)

Ségra, jako jediná, je oslovovaná svým jménem, její manžel je Libuš nebo Libuna (Libor). Mně říkají koťátko nebo Vendelíne (partner), Nandul nebo Aňdo (naši) a od ségry většinou slyším Vanduno a Kristlo - v dětství jsem toužila po vznešeném jméně typu Kristýna Slavíková a ten zmetek si to pamatuje a tahá při každé příležitosti na světlo boží. Ale jinak jsme celkem normální!" píše čtenářka diskuzního fóra webu babinet.cz.

Taťka s Méďou do postele nepatří!

"V tomto směru fakt tvůrčí nejsem, zdrobněliny a rádoby originální oslovení mě u cizích lidí přivádějí do rozpaků, a kdybych je měla vypustit z úst já sama, připadala bych si, s prominutím, jako naprostý idiot. Proto taky můžu vyletět z kůže, když moje jinak úžasná tchzně oslovuje mého manžela Standulko. Asi podle vzoru Andulko. Ale já potřebuju pro život parťáka, a ne nějakou Andulu!" napsala nám čtenářka Marika. "Ani taťko bych mu nemohla říkat, přestože je otcem mých dvou dětí. Až budu potřebovat mluvit s tátou, zavolám svému otci."

Nejspíš na Maričině názoru něco bude. Podle webu famous.cz působí intimní zdrobněliny přímo asexuálně. Čím infantilnější, přeslazenější a komičtější přezdívky pár užívá, tím horší sexuální život prý má. Tvrdí to Julienne Davis a Maggie Aran, americké autorky knihy o vlivu přezdívek na sexuální vztah. Podle nich zdrobněliny sice podle nich do vztahu patří, ale v ložnici by měly být přísně zakázány.

A nejhorší jsou přeslazené přezdívky. Ono stačí už výše zmíněný obyčejný Méďa! Medvídek je přece plyšová hračka, ta vzbuzuje hříšné touhy v málokom. "Můžete se s ním maximálně koukat na televizi a popíjet horkou čokoládu. Ale rozhodně si s ním nechcete sexuálně zařádit!" konstatují Julienne a Maggie. Proto také pro příjemný sex doporučují užívat skutečná vlastní jména.

Co vy na to? Je pro vás vzrušující intimní oslovení Medvídku? Chtěli byste žít v rodině, kde se mužům říká Libuno a ženám Vendelíne? Nebo si raději vystačíte se suchopárným jménem z kalendáře? A jaká zdrobnělina vám přijde naprosto nejhorší? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

Kate recyklovala jedny ze svých nejkrásnějších šatů. Zářila v nich na gala v Londýně | Video: AP/Reuters

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama