reklama

Miminko? Tělíčko jako dlaň, paže užší než ukazováček!

Když se Ellinka narodila, měla tělíčko malé jako mámina dlaň. Její paže byly užší než tátův ukazováček. Nejméně měřila 33 cm a vážila 540 g. Byla odkázaná na přístroje. "Byly to nejdelší a nejhorší minuty mého života," říká její máma.

Foto: Žena

Ellinka přišla na svět o 15 týdnů dřív. Když se narodila, měla tělíčko malé jako mámina dlaň. Její paže byly užší než tátův ukazováček. Nejméně měřila 33 cm a vážila 540 g. Byla odkázaná na přístroje. "Byly to nejdelší a nejhorší minuty mého života," říká maminka Lucie.

Těhotenství přitom probíhalo ideálně. Žádné ranní nevolnosti, kontroly a ultrazvuky v pořádku, termín na půlku října. "Normálně jsem pracovala, zdravě jedla, hodně spala, vyhýbala se restauracím, abych se ani náhodou nenadýchala kouře," popisuje.

V červenci už ji začínali lidé pouštět v tramvaji sednout. Vybírala kočárek a výbavičku a těšila se… A pak jednoho rána pocítila zvláštní bolesti břicha. "V průběhu dne se začaly objevovat pravidelně. Lékař mě vyslechl, prohlédl a začal rychle obvolávat porodnice. Tak začaly nejdelší a nejhorší minuty mého života," vzpomíná Lucie Žáčková, ředitelka občanského sdružení Nedoklubko. Tady je její příběh.

Přežila, ale...

Přijela záchranka a odvezla mě do porodnice. Tam mě okamžitě přijali, napojili na monitory a začali sepisovat anamnézu. Pro mě to byla hrozná nejistota. Nevěděla jsem, co to všechno znamená, přemýšlela, co špatného jsem snědla. Když mi sestřičky řekly, že už tam budu muset zůstat až do porodu, vyděsila jsem se: Ležet víc než čtvrt roku?

Čtěte také: Miminko, které přežilo vlastní smrt

Vtom dorazila lékařka, prohlédla mě a okamžitě poslala na sál. Byla jsem zděšená, zoufalá, zmatená. Naše miminko, na které jsme se tak hrozně těšili, bylo ve velkém ohrožení a nevěděla jsem, co mám dělat. Byla jsem plně odkázaná na lékaře a sestry a ti, jak jsem se dozvěděla později, museli jednat velmi, velmi rychle.

Ellinka přišla na svět císařským řezem v pátek 9. června 2010. Měřila 33 cm a vážila 730 g. Žila, ale jen tak tak. Nejnižší údaj v počítači lékařů je 35 cm, s menšími novorozenci se nepočítá... Byly dny, kdy nás s manželem ani k ní nepustili, protože měla infekci, řešili neprůchodnost střev a různé další komplikace spojené s předčasným narozením.

Miminko do dlaně

Ellinka měla tělíčko velké jako moje dlaň, a její pažičky byly užší než ukazováčky. Byla odkázaná na přístroje, které za ni dýchaly, inkubátor, který ji zahříval a všechny ty monitory a ukazatele životních funkcí. Dny byly nekonečně dlouhé a ona rostla jen pomalinku. Po porodu ještě ubrala na váze a nejméně vážila 540 g. Zpět na svou porodní váhu se šplhala skoro měsíc.

Doporučujeme: Náš syn žil tři dny

Byly to dny plné strachu, bolesti, sebeobviňování i hledání pravdy. Nikdy jsem se nedozvěděla, co předčasný porod vyvolalo. Tenkrát mi velmi pomohlo to, že jsem se spojila s občanským sdružením Nedoklubko. Nejdůležitější pro mě bylo vědomí, že v tom zdaleka nejsem sama. A že existuje východisko: Jednou přijde den, a vy si miminko odnesete domů, jakkoli se vám to zdá nereálné…

77 dní povídání a zpívání

Když jsem se probudila z narkózy, byl můj muž u mě. A já zjistila, že mám nejlepšího chlapa na světě: Staral se, zjišťoval informace, chodil každý den aspoň na chvilku. Byl mi velkou oporou. A je dodnes. On, moji i jeho rodiče a celá naše velká rodina.

Dny jsem strávila na neonatologickém oddělení vedle inkubátoru. Odstříkávala jsem mléko. Pořád jsem jí něco zpívala nebo povídala, aby slyšela můj hlas. Vyprávěla jsem jí, co už má všechno doma připravené, jakou má postýlku, jaké hračky, co jí budu oblékat. Jak se těšíme, až půjdeme na procházku s kočárkem, jakou má barvu. Jak se na ni těší babičky a dědečkové. Slyšela to ode mě asi tisíckrát. Kéž by v té době existovaly Pohádky pro kulíšky! Měla bych inspiraci. Celkem jsme takto prožili dlouhých a nekonečných 77 dní.

Postupem času začalo mimiko samo dýchat

 Konečně jsem si ho mohla pochovat. A 24. září, tři týdny před datem původního porodu, jsme si mohli odvézt Ellinku domů. Nedávno oslavila třetí narozeniny. Jak velký je rozdíl mezi stavem, kdy přišla na svět a její současnou podobou, vidíte na úvodním obrázku. Stále je drobná, ale je to zdravé a šťastné dítě, ničím se nelišící od vrstevníků. Ráda si hraje. Miluje, když jí něco povídám, chodíme se dívat na zvířátka, pořád chce malovat vodovkami.

Dobře to nakonec dopadlo nejen s Ellinkou, ale i s její mámou. "V mnohém mi otevřela oči. Netrápím se malichernostmi, žiju naplno a snažím se být pokorná. Není mnoho věcí, které člověka srazí na kolena. Když ale život vašeho dítěte visí na vlásku, když se probudíte z narkózy a netušíte, jestli se miminko vůbec narodilo... To jsou chvíle, které vás naučí hledět na život úplně jinýma očima," uzavírá," Lucie.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejdivočejší porodní praktiky: Jak rodily prababičky

Záhada dvojčat: Když se sestra zraní, cítím její bolest

Podraz mého života: Chci se ženit, ale ne s tebou!

Co je Nedoklubko

Občanské sdružení, jehož cílem je pomoc předčasně narozeným dětem a jejich rodinám. Snaží se rodičům zajistit dostatek informací, podpořit je psychicky i emočně. Pomáhá  najít odborníky i jiné rodiče s podobnými problémy. Propojuje svět odborníků a rodičů, informujeme veřejnost o problematice předčasného porodu a usiluje o zlepšení péče o nedonošené děti a jejich rodiny.

Pohádky pro kulíšky

Aby maminkám usnadnilo dlouhé hodiny u inkubátoru, vydalo Nedoklubko už druhé Pohádky pro kulíšky, plné pohádek, říkanek, omalovánek, mandal a hravých úkolů. Do druhé knihy přispěli texty mimo jiné i Jan Burian, Petr Nikl a Jiří Dědeček. Najdete v ní také rozhovor s herečkou Míšou Maurerovou, jejíž dnes už téměř pětiletá dvojčátka Pepík a Madlenku také přišli na svět o hodně dřív a dalších osm příběhů maminek a jejich kulíšků.


reklama
Doporučené recepty
    reklama