Malý narcis aneb Odkdy se dítě pozná v zrcadle?
Pro malé dítě není samozřejmé vidět svůj obraz a poznat se. K vědomí vlastní identity se blíží malými, opatrnými krůčky.
Upřený pohled do zrcadla, trochu nedůvěřivé prohlížení vlastní fotografie. Pro malé dítě není samozřejmé vidět svůj obraz a poznat se. K vědomí vlastní identity se blíží malými, opatrnými krůčky.
Jen co přijde na svět, už ho fotografují a filmují jako skutečnou hvězdu. Dítě to ale nezajímá. Od prvních týdnů života ho však fascinují lidské tváře, jejich výraz, úsměv, pohled.
"Ve tváři se odrážejí emoce, takže pro dítě je lidský obličej prvotním zdrojem informací," vysvětluje psycholožka Stéphanie Forgeotová. Proto miminko pozná tvář své matky a nejbližších členů rodiny i v zrcadle nebo na fotografii mnohem dřív než svoji vlastní.
Kdo to na mě kouká?
Asi v půl roce se začne miminko zajímat o zrcadlo. Je fascinované lidmi, které tam vidí. Napřed si prohlíží známé obličeje rodičů, později nedokáže odtrhnout pohled od miminka, které se na něj v zrcadle usmívá.
Čtěte také: Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče
Také se na něj zasměje, ale jakmile se ho chce dotknout, narazí na chladnou, hladkou stěnu. Nemůže si na kamaráda sáhnout, což je frustrující. Dítě pokusy opakuje a postupně si všímá, že jeho malý kamarád dělá to samé. To je znepokojující. Když se však nic jiného neděje, změní se fascinace v nezájem a dítě se k zrcadlu obrátí zády.
Přijít na to, že v zrcadle je ono samo, mu ještě nějaký čas potrvá. A tak když ho maminka vezme do náruče, postaví se s ním před zrcadlo a řekne: "Podívej, to jsi ty," je celé zaražené.
Vidím se, tedy existuji
Musí si totiž napřed uvědomit vlastní identitu. Obvykle k tomu začíná docházet mezi 6. a 8. měsícem věku, kdy se odpoutává od matky a postupně vnímá svou existenci jako samostatné bytosti. Ve vývoji to představuje pořádný skok, který zabere nějaký čas. Bezpečně se v zrcadle pozná až daleko později.
Jak zjistíte, že už k tomu došlo? Malým testem: Přiblížíte se k dítěti, které stojí před zrcadlem, s jeho oblíbenou hračkou. Pokud se otočí, aby si ji vzalo, tak je jasné, že chápe. Obvykle k tomu dochází někdy mezi rokem a půl až dvěma.
Miluji tě, zrcadlo!
Jakmile se však dítě v zrcadle pozná, táhne ho to k němu. Nemůže se pohledu na sebe sama nabažit. "Tato fáze narcisismu není nic neobvyklého, patří k sebepoznávání a formování sebeúcty," říká Stéphanie Forgeotová.
Doporučujeme: Jméno dítěte předurčí jeho lásky a životní úspěchy
Když se dítě dostatečně seznámí se svou tváří, můžeme mu ukázat fotografii. Lépe se na ní pozná, když je tam společně s rodiči. Ještě snazší je pro něj poznat se na videu. Nejen proto, že jde o pohyblivé obrázky, ale také z toho důvodu, že kromě zraku a sluchu může zapojit i paměť. Dokáže si totiž vybavit situaci, kdy záběry vznikly. Pokud mu ovšem pustíme video, na kterém je jako malé miminko, nepozná se. A když nám řekne: "Tady jsem já," tak je to jen proto, že jsme mu to pověděli.
Při sledování vlastních obrázků v jakékoliv formě a jakkoliv starých si můžeme být jisti jednou neměnnou reakcí: Dítě se na nich vidí rádo. Přesto se nemusíte obávat, že z něj vyroste Narcis zamilovaný do vlastního obrazu.
Mít rád sám sebe představuje další střípek v jeho vývoji. Naučit se sebelásce a získat patřičnou sebedůvěru představuje neocenitelný vklad při začleňování do společnosti. Když ho tedy čas od času pochválíte, jak mu to na fotce nebo v zrcadle sluší, rozhodně nic nezkazíte.
zdroj: Babyweb.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
5 nejkrásnějších vět: Říkejte je dětem často!
Žili jsme spolu třicet let, opustil mě kvůli studentce
Jak se stravovat a cvičit, když v práci jenom sedíte?
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
