reklama
 

Když dítě nepřichází: Jak neplodnost zamává se vztahem

Jak velkou zkouškou je pro vztah neplodnost páru? Co je důležité proto, abyste spolu i přesto zůstali?

Foto: Profimedia.cz

Jak velkou zkouškou je pro vztah neplodnost páru? Co je důležité proto, abyste spolu i přesto zůstali? Co když se váš sen nikdy nesplní? A co když se splní v okamžiku, kdy už to vzdáte?

Jste spolu šťastni. Plánujete budoucnost. Rodinu. Miminko. Pak všemu necháte volný průběh a nic. Dlouho nic. Nebo možná něco na chvíli. Nevyšlo to. Potrat. A zase volný průběh, přece "máme pohnojeno" a "nemysli na to". Zase nic. Návštěva specialistů, pár diagnóz, nepříjemná vyšetření, možná operace. Následná léčba a zase zklamání. 

Dlouhodobý vyčerpávající stres. Úbytek fyzických sil. Deprese. Sebeobviňování. Doufání. Hormony i alternativní léčba, IVF i zaříkávač koní. Tajnosti a lži. Napětí a závist v přítomnosti těhotných kamarádek, napětí a stud v přítomnosti vnoučatchtivých prarodičů… 

Tak nějak podobně by mohl vypadat scénář párů, které bojují s neplodností nebo se špatnou plodností. Scénář, jehož hlavní hrdinové musí vykazovat stabilní známky statečnosti, vytrvalosti, víry a smyslu pro humor.

Přiznat si realitu

V České republice máme přes 20 procent neplodných párů, o které se stará 40 odborných center. Čtyři procenta dětí se narodí díky asistované reprodukci. A čísla rostou raketovou rychlostí. O příčinách špatné plodnosti u mužů a žen bylo napsáno mnoho článků. Co se ale odehrává uvnitř páru i jednotlivce, o tom se už tak často nepíše. 

Čtěte také: Matce navrhli potrat, narodilo se zdravé dítě

Jak reagují lidi, když se dozvědí, že počít dítě přirozenou cestou je takřka nemožné? "Ženy se většinou rychleji vzchopí a začínají situaci řešit, lépe zvládají narušení intimity vztahu ze strany lékařů. Muži bývají strnulí, apatičtí a odmítají si přiznat realitu. Neradi mluví o intimních věcech, na druhou stranu bývají konstruktivnější v léčbě, pokud jsou přesvědčeni o její užitečnosti. 

Některé páry bývají rády, že jejich problém "probíráme", že říkáme nahlas věci, o kterých s nikým jiným než s lékařem, nemluví. Jiní jsou podráždění, neodpovídají na dotazy, bývají podráždění, rozčilení, mnohdy i zatajují informace, které bychom jako lékaři měli vědět. Je to pro vztah úmorná zatěžkávací zkouška, " říká reprodukční imunoložka Kristýna Novotná.

Království za dítě

Vadí mi rozhovory s odborníky na reprodukční zdraví, kteří tak rádi opakují a generalizují fakt, že ženy chtějí v posledních letech hlavně budovat kariéru, takže jim na dítě "zbyde" čas až kolem pětatřicítky, se kterou přirozené početí klesá a pak se diví, že mají problémy. 

Osobně znám pár takových žen, ale znám i mnoho těch, které se s partnerem snaží o dítě třeba právě tolik let, až dojdou k pětatřicítce a dál. Nemusím chodit daleko: když jsem v osmadvaceti potkala synova tatínka, toužili jsme po dítěti oba takřka okamžitě. A světe div se, museli jsme si na něj počkat dalších sedm let, během kterých jsme zvládli takřka nemožné. O bolavé a mnohdy dost absurdní situace, nebyla nouze. 

Vyslechla jsem si ze strany lékařů jeden beznadějnější ortel za druhým, ze strany "alternativců" to nebylo o nic lepší, i když ti vás vždycky posilní aspoň ždibcem naděje nebo pseudonaděje. Co mi tehdy pomáhalo, byla velká podpora partnera za všech okolností. Království za dítě bych dala. Věřila jsem všem, jen ne sobě. A jak už to tak v životě bývá, v okamžiku, kdy jsem se smířila s osudem, přestala toužit a chtít, se z nás dvou stali tři.

5 rad na závěr: 

1) Neplánujte, žijte! 

2) Nevěřte tak moc lékařům 

3) Věřte víc sami sobě 

4) Buďte hodně spolu 

5) Nebuďte urputní

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama