Kdo není tlustý, jí zdravě, myslí si děti
Co děti vědí o jídle, které jedí? Co si myslí, že je zdravé a co naopak nezdravé?
Co děti vědí o jídle, které jedí? Co si myslí, že je zdravé a co naopak nezdravé? Většinu neví vůbec nic, nebo jsou jejich představy velmi zjednodušené. Co přesně zjistil průzkum?
Na informovanost školáků o problematice stravování se zaměřila občanská iniciativa Skutečně zdravá škola prostřednictvím dotazníkového šetření. Účastnilo se ho 1 367 žáků čtvrtých až devátých tříd ze 12 škol.
Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že velká část žáků například neví, podle čeho mají posoudit, zda je jídlo zdravé. Myslí si, že když někdo není obézní, tak jí automaticky zdravě. Vedle toho se ukázalo, že sami nejčastěji pijí slazené šťávy a ochucené nápoje.
Děti jídlo zajímá
"Průzkum ovšem přinesl jasnou informaci, že děti jídlo zajímá a chtěly by se o něm dozvědět více. Rády by například věděly, jak si připravit dobré jídlo, jak jíst zdravě nebo jak si mohou sami vypěstovat vlastní ovoce a zeleninu," říká Bohuslav Sedláček, zakladatel Skutečně zdravé školy. Méně je už zajímá, jak zemědělci pěstují plodiny a chovají zvířata určená na jídlo.
Důležitým předpokladem pro vytvoření správných stravovacích návyků je to, jak děti o jídle uvažují. Průzkum ukázal, že pro žáky je podle očekávání důležité to, jak jídlo chutná, méně už to, jak vypadá. Nejméně žáci naopak řeší, zda po jídle ztloustnou (něco přes 20 procent) a zda je v něm dostatek živin a energie pro jejich tělo (25 procent). "Předpokládali jsme, že toto téma bude aktuálnější u starších žáků a že mohou být rozdíly v pohlaví. Tento předpoklad se ale k našemu překvapení nepotvrdil," uvádí Bohuslav Sedláček.
V další části dotazníku žáci odpovídali na otázku, zda si myslí, že jídla, která jedí, jsou zdravá. Z odpovědí vyplynulo, že mírná většina žáků se domnívá, že jí zdravě, přesvědčeno o tom ale není ani 10 procent. Třetina školáků pak na tuto otázku odpověděla, že neví. Nevědí buď proto, že tento aspekt nedokážou sami posoudit, nebo proto, že se v jejich jídelníčku objevují jak zdravá, tak i nezdravá jídla.
Zdravá strava? Jedině zelenina
Vnímání toho, jak vypadá zdravé jídlo, mají žáci velmi zjednodušené. Nejčastěji mají zdravou stravu spojenou s konzumací ovoce a zeleniny, jednoznačná kritéria, jak posoudit, zda je jídlo zdravé, ovšem příliš neznají. Za nezdravá považují tučná a sladká jídla.
Nezdravé stravování si pak automaticky spojují s obezitou. „Dokonce panuje názor, že když někdo není obézní, stravuje se automaticky zdravě, což je pochopitelně velký omyl,“ dodává Bohuslav Sedláček. Ohledně toho, zda je jídlo zdravé, děti věří autoritám, tedy rodičům a kuchařkám ve školní jídelně. Za zdravou stravu nejčastěji považují domácí kuchyni a doma vyprodukované suroviny.
Čaj nepijeme, džus je lepší
Ke správným stravovacím návykům patří také pitný režim. V tomto ohledu nepřináší průzkum zrovna uspokojivé výsledky. Děti podle něj nejčastěji pijí sladké a ochucené nápoje, džusy a sladký čaj. Když už dojde na neslazené nápoje, pijí častěji vodu z kohoutku než balené vody. Nejméně žáci pijí neslazené čaje.
O lepší podmínky školního stravování i o komplexnější výuku o jídle se zasazuje občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. Kromě tlaku na zákonodárce nabízí samotným školám účast ve stejnojmenném programu, který má za cíl právě vzbudit zájem školáků o problematiku stravování a zlepšit jeho kvalitu ve školách.
"Děti se učí především sociálně - tím, co zažívají, co vidí kolem sebe. Ve škole tráví velkou část svého dne, a je tu proto obrovská příležitost jim zde ukazovat zdravé příklady, kterými se mohou řídit.
Školy by podle nás měly vytvářet takzvané zdravé stravovací prostředí, které jim pomůže denně zažívat, co to znamená zdravé stravování," vysvětluje Bohuslav Sedláček, proč Skutečně zdravá škola také usiluje o změnu přístupu škol ke stravování.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
